Hlavní navigace

Jak dlouho trvá, než začnou účinkovat antibiotika

23. 1. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Někdo je žádá hned ve dveřích ordinace, jiný se jim dlouho urputně brání. Pokud je ale důvod k nasazení antibiotik, obvyklý dotaz většiny pacientů je jeden: Kdy začnou léky působit a budu se cítit lépe? Obvykle to trvá dva až tři dny, počkat si ale můžeme i týden.

Angíny, záněty dýchacích cest nebo urologické potíže jsou jedněmi z nejčastějších běžných důvodů, kdy praktický lékař rozhodne o léčbě antibiotiky. Pro nás pacienty by mělo platit jedno pravidlo: pokud už sám poznám, že neschopnost polknout sousto je úplně stejná jako před rokem, kdy mi diagnostikovali angínu, nevyplatí se čekat další dva dny doma s bolestmi a horečkou. To se totiž projeví i v nástupu účinku antibiotik.

Přijít včas je základ rychlejší léčby

Čím déle si nemoc „pěstujeme“ bez zásahu, tím déle pak bude trvat, než zabere léčba. Potvrzuje to i lékárnice a tisková mluvčí České lékárnické komory (ČLnK) Michaela Bažantová:

„Pokud se skutečně jedná o bakteriální infekci, je vždy nejlepší včasné nasazení antibiotické léčby, protože oddalováním se počet infekčních bakterií v našem těle zvyšuje. Potíž je ale v tom, že ne vždy rozpozná člověk-laik v tak brzké fázi, že se jedná skutečně o bakteriální infekci a že je třeba vyhledat lékaře.“

Specifická je situace u malých dětí: „Pokud jeví jakékoli příznaky nemoci dítě do tří měsíců věku, měli by s ním rodiče navštívit pediatra vždy. Vývoj nemoci u takto malých dětí bývá rychlý a projevy nejsou stejné jako u dospělých,“ nabádá lékárnice Alexandra Hašková z rodinné lékárny v České Lípě, vedoucí projektu ČLnK Lékárnice maminky. 

V jaké fázi nemoci rozhodne lékař o podání antibiotik?

Lékař má několik nástrojů, jak posoudit nemoc a její průběh. Především své zkušenosti a takzvaný klinický obraz pacienta. Ne vždy se tak provádí už poměrně známý CRP test z krve.

„CRP testem se dá bakteriální infekce prokázat u nejasných případů,“ říká Alexandra Hašková. Ne vždy je ale hned vše jasné a odcházíte s receptem v ruce. Některé nemoci totiž lékaři umí odhalit v řádu hodin po jejich nástupu, u některých to třeba další dva dny trvá. Podle Michaely Bažantové je těžké vše zobecnit. 

„V případě potřeby nebo u méně jasných případů přistupuje lékař ke kultivaci, laboratornímu rozboru bakteriální rezistence. A případně i prokáže, zda jsou zvolená antibiotika na danou konkrétní infekci účinná. Toto vše ale posoudí lékař,“ dodává Michaela Bažantová.

Širokospektrá antibiotika a jejich účinnost

Takzvaná širokospektrá antibiotika jsou často terčem kritiky, hovoří se o jejich stále nižší účinnosti a rezistenci bakterií. Pro pacienta mají nespornou výhodu v tom, že hned z ordinace odejde s receptem, a léky tak mohou začít rychleji účinkovat. Pokud se totiž provádí kultivace, musí se čekat několik dní na výsledky. Obě odbornice se ale shodují na tom, že širokospektrá antibiotika rozhodně mají v medicíně i na běžné infekce své místo a žádat po lékařích nejmodernější léky občas nemá smysl:

„Lékaři mají doporučené postupy, podle kterých obvykle postupují. Například stále nejúčinnějším antibiotikem na angínu je to nejstarší známé: penicilin. Není tedy nutné požadovat po lékaři předepsání moderního léku, protože právě ten nemusí na infekci účinkovat,“ vysvětluje Alexandra Hašková.

Kdy antibiotika začnou účinkovat

Pokud máme horečku a sáhneme po léku na její snížení, úleva se dostaví třeba už za půl hodiny. Aby ale začalo účinkovat antibiotikum, trvá to déle. Nejprve putuje z trávicího traktu do krve, která pak lék transportuje na potřebné místo. Je ale zapotřebí dosáhnout určité hladiny v krvi. 

„Úleva může přijít po dvou, ale i pěti či sedmi dnech,“ upozorňuje Michaela Bažantová na to, že „zázrak na počkání“ předpokládat nemáme. 

„Když se stav pacienta alespoň trochu nezlepší po třech dnech užívání antibiotik, osobně bych doporučila další návštěvu předepisujícího lékaře,“ radí Alexandra Hašková a doporučuje také zohlednit nadcházející víkend: „Vždy však záleží na konkrétním onemocnění a pacient by měl dbát rad svého ošetřujícího lékaře, který nejlépe posoudí jeho zdravotní stav. Bakteriální rezistenci nelze příliš dobře předem odhadnout, v některých případech tak antibiotika zaberou, v jiných nikoli.“

Princip fungování antibiotik

  • Antibiotika působí proti bakteriálním infekcím.
  • Některá z nich fungují tak, že zastavují růst bakterií, jiná je přímo zabíjejí.
  • Různé typy antibiotik účinkují na bakterie v různém stadiu vývoje, například na bakterie, které se právě množí (např. tím, že bakteriím znemožní tvořit buněčnou stěnu).
  • Ověřené informace o antibiotikách a další články najdete na webech ČLnK Lékárnické kapky a Lékárnice maminky.

Úleva neznamená vyléčení

I když třeba na angínu zaberou antibiotika obvykle celkem rychle, doužívat předepsané dávky léků je nutností. Úleva totiž neznamená, že byla bakteriální infekce zažehnána.

„Je nutné antibiotika doužívat po stanovenou dobu, jinak se infekce může vrátit. Někdy je nutné naopak vzhledem k nedostatečnému efektu stanovenou dobu prodloužit a užívat ještě další balení. Nedostatečnou délkou léčby totiž můžeme podporovat rozvoj bakteriální rezistence. Samozřejmě platí, že čím horší infekce, tím silnější dávka antibiotika a delší doba jeho užívání,“ objasňuje Michaela Bažantová. 

Na úzkospektrá antibiotika se čeká déle

Pokud máte jasnou angínu, dostanete už v ordinaci předpis na penicilin. Pokud je ale infekce nejasná nebo jste nemocní poněkolikáté v krátké době, přistupuje se ke kultivaci – tedy například výtěru z krku, který se odešle do laboratoře. Výsledek je známý až za několik dní, léky ale poté dostanete přesně na míru. 

„V mnoha případech je takové jednání lékaře ve prospěch pacienta,“ zdůrazňuje Michaela Bažantová, že trpělivost se vyplatí. „Například u urologických infekcí je bakteriální rezistence velmi častá, a proto je vhodné provést laboratorní testy před vlastním nasazením antibiotika.“

Užívám antibiotika. Jsem pro okolí infekční?

Ať už to trvá tři, nebo pět dní, než nastane úleva, obvyklou cestou u dospělých je běžně s antibiotiky chodit do práce a „fungovat“ v normálním režimu třeba celý další týden jejich užívání. Měli bychom ale myslet na to, že své okolí můžeme nakazit – není totiž pravda, že užíváním antibiotik okamžitě přestáváme nemoc šířit dále. Už z prosté ohleduplnosti vůči ostatním bychom na to měli myslet:

„Infekční je pacient, dokud není vyléčen,“ říká Michaela Bažantová. „Často tedy po celou dobu léčby. Různé infekce se mohou přenášet různými způsoby, například pacient s infekcí močových cest není při běžném styku s okolím nebezpečím. Ale taková infekce je přenosná například sexuálním stykem nebo v bazénu či vířivce.“

Potřebuji k léčbě vždy nutně i probiotika?

Posledních pár let jsou k léčbě antibiotiky běžně přidávaná probiotika, může nám je doporučit lékař, lékárník, nebo probiotika kupujeme automaticky sami. Obě odbornice se ale shodují na tom, že je vše individuální, tedy i potřeba probiotik.

poporodni_deprese

„Není nezbytné při každé antibiotické léčbě automaticky nasazovat probiotika. Jsou antibiotika, která více ovlivňují naši mikroflóru. Záleží také na stavu pacienta, zda je léčen antibiotiky opakovaně či je citlivý na trávicí potíže,“ upozorňuje Michaela Bažantová.

A pokud probiotika, měla by být kvalitní: „Ideální je vybrat probiotika registrovaná jako léky a užívat je s rozestupem od antibiotik. Toto vše by pacienti měli probrat a poradit se s lékárníkem,“ doplňuje Alexandra Hašková.

Odborná spolupráce:

Mgr. Michaela Bažantová

Lékárnice, tisková mluvčí České lékárnické komory


Mgr. Alexandra Hašková

Lékárnice z rodinné lékárny v České Lípě, vedoucí projektu České lékárnické komory Lékárnice maminky

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).