Bojíme se rakoviny, ale za 30 let mohou infekce zabíjet častěji

Pokud se situace nezmění, podle vědeckých odhadů hrozí, že do roku 2050 bude na infekční onemocnění celosvětově umírat více lidí než na rakovinu. Antibiotika sice nejsou volně prodejná, ale ani odborníci je vždycky nepředepisují správně. 

Bohužel někteří lékaři u banálních onemocnění sahají po antibiotikách se širokým spektrem účinku. Tyto léky ale přispívají ke vzniku bakteriální rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči některým typům antibiotik, říká Igor Karen, všeobecný praktický lékař, infektolog a místopředseda pro profesní záležitosti Společnosti všeobecného lékařství. 

Tento problém se ve výsledku více než v primární péči projevuje v nemocnicích. Zde se mohou vyskytnout takzvané nozokomiální infekce, které jsou závažnou komplikací pro hospitalizované pacienty. Léčba těchto infekcí bývá často velmi náročná, neboť jejich původci jsou na běžná antibiotika mnohdy rezistentní, dodal lékař. 

Přečtěte si také:

Lékařka: Devět z deseti infekcí dýchacích cest je virových, antibiotika by na ně byla zbytečná

Podle Ludmily Bezdíčkové, praktické lékařky a členky výboru odborné společnosti praktiků, je odolnost bakterií vůči antibiotikům globální hrozbou. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do 30 let může na infekce umírat více lidí než na onkologická onemocnění. V České republice bychom potřebovali zlepšit zejména kvalitu předepisovaných antibiotik a volit ta s co nejužším spektrem účinku, říká lékařka Bezdíčková. Právě nadužívání takzvaných širokospektrých antibiotik je podle lékařky aktuálně největším problémem. V Evropě jsme na čelních příčkách v předepisování takzvaných makrolidů – to jsou antibiotika, která mají potenciál vyvolat bakteriální rezistenci, popisuje.

Širokospektrými antibiotiky se myslí ta, která zabírají na více bakteriálních kmenů zároveň a měla by se používat spíše výjimečně, když například cílenější antibiotikum nezabere. Nejen o těchto faktech a hrozbách diskutovali nedávno v Karlových Varech odborníci na XLIII. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství. 

Tématem jednání byl mimo jiné zbrusu nový Doporučený postup racionální antibiotické terapie. Podílí se na něm řada odborných společností – pneumologická, urologická, dermatovenerologická, mikrobiologická, infektologická a naše. Snahou je, aby tento text vznikl jako mezioborový konsenzus a odrážel nové pohledy na racionální antibiotickou terapii zejména v terénu, popisuje lékař Karen, hlavní koordinátor a odborný garant doporučeného postupu. 

Odborníci se v posledních letech intenzivně zaměřili na vzdělávání ambulantních specialistů – praktiků, pediatrů, dermatologů, urologů a lékařů dalších specializací. Vznikly doporučené postupy pro léčbu jednotlivých druhů infekcí. Jak praktici, tak ambulantní specialisté musí mít k dispozici dostatečné portfolio antibiotik, aby mohli co nejlépe zacílit léky a dosáhli antibakteriálního efektu v co nejkratší době. Pokud například dojde k dlouhodobému výpadku antibiotik, hrozí riziko vzniku rezistence i u běžných komunitních patogenů, uvádí primářka Michaela Matoušková za Českou urologickou společnost.

Lékaři musí poznat původce nemoci

Dlouhodobým problémem zůstává předepisování antibiotik v případech, kdy za infekcí nestojí bakterie. V případě virů antibiotika zkrátka nezaberou. Lékaři dnes mají k dispozici celou řadu diagnostických metod, s jejichž pomocí lze určit původce onemocnění. 

Umíme stanovit hladinu zánětlivých parametrů, nejčastěji vyšetřením C-reaktivního proteinu (CRP), ale i krevního obrazu. CRP může však být významně vyšší i u některých virových onemocnění, typicky u chřipky nebo covidu-19. Proto je vždy třeba výsledky správně interpretovat. V mnoha situacích není třeba v počátku onemocnění pacienta testovat, protože pravděpodobnost virové infekce je velmi vysoká a takový pacient si vystačí s domácí léčbou. U rizikových osob, kde máme k dispozici specifickou léčbu, například antivirotika u covidu-19 i pro některá virová onemocnění, naopak častěji dříve vyšetřujeme, popisuje správný postup Bezdíčková. 

Lékaři mohou také využít rychlé antigenní testy, které potvrdí, či vyloučí bakteriální původ. Nebo naopak provedeme test na streptokokový antigen, který ukáže na streptokokovou tonzilitidu, tedy typickou bakteriální angínu, kterou pak můžeme zaléčit specifickým antibiotikem, dodává lékař Karen. 

KVÍZ: Vyznáte se v lécích a víte, jak je správně užívat?

Zatímco část lidí se snaží zvládnout všechny potíže a zdravotní neduhy pokud možno bez léků, někteří jedinci naopak sahají po lécích poněkud bez rozmyslu. A užívají je buď na každou drobnost, nebo v situacích, kdy by naopak už byl čas zajít k lékaři.

Spustit kvíz

Při stanovení diagnózy je podle lékařů potřeba brát v úvahu také to, jaké infekce se v danou chvíli v populaci vyskytují. Zapomínat by se nemělo ani na celkový charakter pacienta – zda netrpí nějakým chronickým onemocněním nebo zda nebyl hospitalizován v nemocnici, kde je riziko nákazy vyšší. 

Praktici zde hrají velmi důležitou úlohu. Měli by zvýšit kvalitu antibiotické preskripce, snažit se zaléčit maximum infekcí v domácím prostředí, aby se pacienti nedostávali zbytečně do nemocnic. Zároveň omezit předepisování antibiotik v situacích, kdy jsou infekce s velkou pravděpodobností virové a antibiotika nejsou vůbec potřeba. 

Nadějí do budoucna mohou být léky nové generace. Objev nové substance je vždy velmi náročný a drahý proces. Pokud se nové antibiotikum podaří vyvinout, není dostupné automaticky všem. Naopak, s trochu nadsázky je možné říct, že zůstává zamčeno v trezoru a používá se jen ve velmi ojedinělých případech na skutečně rezistentní infekce. Jedině tak si lék zachová svoji účinnost. Tato antibiotika proto zůstávají v rukou mikrobiologů či infektologů, kteří hlídají jejich nasazení.