Hlavní navigace

Himálajská růžová sůl: nemá zdaleka takový přínos pro zdraví, jak se tvrdí

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Její jemně růžová barva láká. Když se k tomu přidají i marketingová tvrzení o tom, jak nesmírně pozitivní vliv má na lidské zdraví, získává další plusové body. Odborníci ale upozorňují na to, že mnoho z těchto údajných zdravotních benefitů není potvrzeno žádným výzkumem.

Růžově zbarvená himálajská sůl pochází ze solného dolu Khewra, nacházejícího se v Pákistánu poblíž pohoří Himálaj. Je to jeden z nejstarších a největších solných dolů na světě. Předpokládá se, že růžová sůl zde vznikla před miliony let odpařováním dávných vodních útvarů. Sůl je těžena ručně a prochází jen minimálním procesem zpracování, aby byl výsledný produkt čistý a bez přísad. A tudíž také zdravější než klasická stolní sůl, která je obvykle smíchaná s dalšími látkami.

I himálajská sůl má jen 2 % minerálů a stopových prvků

Odhaduje se, že by růžová himálajská sůl mohla obsahovat asi 84 různých minerálů a stopových prvků; a jsou to právě ony, zejména pak železo, které soli dodávají charakteristickou růžovou barvu. Stejně jako běžná stolní sůl je ale samozřejmě i sůl himálajská z největší části tvořena chloridem sodným. Vzhledem k tomu, že ho obsahuje až 98 procent, znamená to, že jen dvě procenta připadnou na minerály a stopové prvky.

Vzhledem k relativně omezenému množství, ve kterém lidé sůl obvykle konzumují, je nepravděpodobné, že by himálajská sůl poskytovala měřitelné nebo významné přínosy pro zdraví. Příkladem může být třeba draslík: bylo by třeba zkonzumovat 1,7 kg růžové himalájské soli, aby člověk získal doporučené denní množství tohoto prvku.

Kdo solí pouze himálajskou solí, může mít nedostatek jodu

Naopak je třeba vzít v potaz, že i když růžová himálajská sůl může přirozeně obsahovat jod, s největší pravděpodobností ho obsahuje méně než sůl jodizovaná.

Proto pokud někdo používá himálajskou sůl místo soli jodizované, měl by si zajistit náhradní zdroj jodu. Tělo ho potřebuje pro udržení správné funkce štítné žlázy a buněčného metabolismu a získat ho lze například z ryb, mořských plodů, mléčných výrobků anebo vajec.

Mnoho z údajných zdravotních benefitů jsou mýty

Himálajské soli bývá připisováno mnoho pozitivních účinků na zdraví. Jde například o následující:

  • zlepšení chronických plicních onemocnění
  • vyrovnání pH organismu
  • zpomalení stárnutí
  • odstranění problémů se spánkem
  • regulace hladiny cukru v krvi
  • zvýšení libida

Podle odborníků však některé z těchto údajných výhod přináší konzumace jakéhokoliv druhu soli, protože jde o výsledek působení chloridu sodného v těle. Jak již bylo řečeno, minerály v růžové himálajské soli nejsou obsaženy v takovém množství, aby měly vliv například na vyvážení pH organismu. Dále hladina cukru v krvi, stárnutí i libido jsou kontrolovány jinými faktory než množstvím soli ve stravě a neexistují žádné studie, které by naznačovaly, že konzumace růžové himálajské soli může mít prospěch v některých z těchto aspektů lidského zdraví.

Většina těchto tvrzení se neopírá o žádný výzkum, který by je podpořil.

Jak využívat himálajskou sůl v kuchyni

Himálajská sůl se v kuchyni dá používat stejně jako běžná stolní sůl. Někteří lidé ji dokonce využívají jako varnou plochu v podobě velkých bloků soli, na kterých upravují pokrmy, které tak dostávají přirozeně slanou chuť.

Zakoupit se dá jemně mletá sůl nebo jako větší krystaly, na kterých vynikne lákavá růžová barva. Ty lze upravit na požadovanou hrubost v mlýncích.

A co himálajská černá sůl?

Ačkoliv je u nás více rozšířená a známá himálajská růžová sůl, existuje také himálajská černá sůl. Ta pochází ze solných dolů Pákistánu, Bangladéše, Indie, Nepálu a dalších míst v pohoří Himálaj.

Himálajská černá sůl se může také nazývat indická černá sůl nebo kala namak. Její použití bylo poprvé zdokumentováno v ájurvédské medicíně. Ájurvédští léčitelé tvrdí, že himálajská černá sůl má terapeutické vlastnosti. Je však diskutabilní, zda jsou tato tvrzení založena na solidním výzkumu.

Spíše než zdravotní benefity je černá himálajská sůl zajímavá pro svou štiplavě slanou chuť, která nachází využití hlavně při vaření asijských a indických pokrmů. Její jemně sírové aroma ji dělá zajímavou pro použití ve veganské kuchyni, protože poskytuje chuť podobnou vejcím.

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).