Hlavní navigace

Fake news a hoaxy o koronaviru jsou stejně nebezpečné jako virus samotný. Také mohou zabíjet

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Pandemie koronaviru klade obrovské nároky na každého člověka, na politické systémy, ekonomiku a zdravotnictví. Současné dění zároveň upozorňuje na problém, jakým jsou falešné zprávy a hoaxy. I když samozřejmě existovaly i dříve, jejich masivní množství, které se v souvislosti s koronavirem objevilo, dalo této vlně přezdívku „první světová infodemie“.

COVID-19 neexistuje. Koronavirová pandemie je spojena s 5G sítěmi. Vakcína proti viru SARS-CoV-2 je přípravou na čipování lidí. Nošení roušek je zdraví škodlivé. Konspirační teorie, hoaxy a fake news, týkající se nového koronaviru, jsou skutečně pestré a neobyčejně bizarní. Přesto se najde velký počet jedinců, kteří jsou o jejich pravdivosti nejenom skálopevně přesvědčeni, ale aktivně je dále šíří. Nejde přitom jen o už na první pohled nesmyslné věci, ale také o zkreslování pravdivých, důležitých a kvalitních informací, tedy jakési alternativní interpretace. Vše může mít ve svém důsledku negativní vliv na průběh současné pandemie, prodloužit její trvání, způsobovat škody na zdraví i ztráty na životech stejně jako koronavirus samotný, a výrazně tak zhoršit celkový dopad této krize.

Co se dozvíte v článku
  1. Internet a sociální sítě jako ideální prostor pro šíření fake news
  2. Pozdní přijetí reality mívá vážné následky
  3. Zkušenosti z České republiky
  4. Bludy mohou šířit i veřejně známé osobnosti
  5. Lovci na stopě „koronavirových“ fake news
  6. Dezinformace na televizní obrazovce
  7. Jak poznat falešné zprávy?
  8. Zachovat rozum a chladnou hlavu je klíčem k úspěchu

Internet a sociální sítě jako ideální prostor pro šíření fake news

Internet se postupně stal klíčovým v každodenním životě, je používán pro práci, volný čas, komunikaci s přáteli a blízkými i k získávání potřebných informací. Globální boom sociálních médií umožňuje vytvářet a sdílet obsah velmi rychle a efektivně. Falešné zprávy a dezinformační příspěvky lze navíc šířit v soukromých skupinách mezi jednotlivci, kteří mají zvláštní zájem věřit a přesvědčovat okolí o tom, že tvrzení jsou pravdivá, protože se shodují s jejich názory a nadějemi.

To vše dělá situaci poměrně komplikovanou, pro běžné uživatele totiž často není snadné rozlišovat mezi věcnými, důvěryhodnými informacemi a pseudovědeckým nebo zmanipulovaným obsahem takovýchto zpráv. U mnohých jedinců sehrává svou roli strach, a to nejenom z onemocnění jako takového, ale přidávají se rovněž další obavy, jako třeba ze ztráty zaměstnání a ekonomických problémů.

Právě to může vést mnoho uživatelů internetu, zejména sociálních sítí, k tomu, aby se řídili radami a tvrzeními, která vypadají zajímavě a originálně, a také je sdíleli dále. Fake news a hoaxy však mohou být škodlivé jak pro ostatní, tak i pro šiřitele samotné.

Pozdní přijetí reality mívá vážné následky

Podívejme se na několik známých zahraničních případů, které obletěly svět. Američan Brian Lee Hitchens a jeho manželka Erin byli přesvědčeni, že jde o pouhý podvod ze strany vlády, případně že má nový koronavirus co dělat s 5G sítěmi a COVID-19 není horší než lehká chřipka. Nedodržovali jakákoliv pravidla, v době zuřící pandemie si naplno užívali života na slunné Floridě a smáli se všem lidem, kterým dělala současná situace vrásky na čele. Svůj postoj opírali o informace, které si přečetli na sociálních sítích. Když onemocněli, nevyhledali včas pomoc. Oba skončili na jednotce intenzivní péče a bojovali o život. Erin svůj boj prohrála. Brian se po uzdravení na sociální sítě vrátil, tentokrát v roli toho, kdo varuje ostatní před dezinformacemi a konspiračními teoriemi.

Další křiklavou ukázkou může být případ ukrajinského influencera Dmitrije Stužuka, který svým fanouškům tvrdil, že koronavirus zkrátka neexistuje. Při své cestě do Turecka se ale sám nakazil a názor změnil. Stihl ještě varovat sledující, aby nemoc nezlehčovali, než jí sám podlehl.

Z českých luhů a hájů je možné zmínit jiný případ, tentokrát z opačného úhlu pohledu. Režisér Jiří Sádek se nakazil novým koronavirem. Nemoc u něj způsobila plicní embolii. Svůj (naštěstí vítězný) boj s onemocnění COVID-19 popsal na Facebooku den po dni také proto, aby lidem ukázal, jak nevyzpytatelná tato zákeřná choroba je, a aby nepochybovali o její existenci.

Zkušenosti z České republiky

Své zkušenosti z tuzemské scény shrnuje novinářka Lucie Tomanová, která se s kolegyní žurnalistkou Terezou Boehmovou věnuje mapování situace ohledně nového koronaviru. Zároveň na jaře založily podpůrnou skupinu Pacienti s COVID-19 v Česku a na Slovensku, jejímiž členy jsou také zdravotníci a příbuzní nemocných. V této facebookové skupině, čítající už na 7000 členů, se snaží podávat relevantní informace ohledně prevence, léčby a následků nemoci.

„Česká dezinfo scéna je bohužel poměrně vlivná a také provázaná s New Age ezoterikou. Čerpá z několika pramenů: jednak jsou tu ezoterické weby propagující panslavistickou ideu a jakýsi ‚návrat k přírodě‘ s tím, že Západ je zkažený a je třeba obrátit se k ‚tradičnímu‘ Východu. Očkování je podle této představy škodlivé a většina ‚chemických západních‘ potravin také. Za těmito weby stojí částečně přímo proruské dezinformační síly. Pak jsou tu konspirační teorie populární v USA a Velké Británii, například představa, že světové elity usilují o nastolení Nového světového řádu a že jsou ve skutečnosti potomky tzv. reptiliánů. Známým propagátorem těchto teorií je například bývalý britský fotbalista a sportovní moderátor David Icke. Na tyto představy se pak nabalují nově vzniklé konspirace o tom, že koronavirus neexistuje, za všechny zdravotní následky mohou 5G sítě, že tyčinkou na odběry vzorů pro PCR testy vlády lidi očipují a že případná vakcína bude mít za úkol lidi sterilizovat nebo rovnou zabít,“ přibližuje Lucie Tomanová.

Bludy mohou šířit i veřejně známé osobnosti

Situace zhoršují také politici a další veřejně známé osobnosti, které povzbuzují k experimentování, šíří nepodložené rady anebo zlehčují vážnost onemocnění způsobeného novým koronavirem. Příkladem výše uvedeného může být třeba americký prezident Donald Trump, který (kromě jiného) hovořil i o možnosti intravenózní aplikace dezinfekčního prostředku za účelem léčby COVID-19. Jeho vystoupení mělo takový ohlas, že přední výrobce těchto prostředků vydal prohlášení, varující lidi před podobnými experimenty s tím, že k tomuto kroku ho přiměly zejména spekulace a aktivity na sociálních sítích.

Guvernér keňské metropole Nairobi Mike Sonko odůvodnil zařazení koňaku Hennessy do dodávek potravin rizikovým skupinám obyvatel tím, že Světová zdravotnická organizace (WHO) prý zdůraznila prospěšnost alkoholu při ničení koronaviru. WHO však poukazuje na účinnost prostředků na bázi alkoholu k dezinfekci rukou a varuje, že pití alkoholu jako prevence proti onemocnění COVID-19 ani jako jeho léčba rozhodně nefunguje.

V našich podmínkách jde pak například o mediálně známé lékaře, kteří vydávají prohlášení zlehčující průběh nemoci i její šíření, aniž by měli příslušnou specializaci. Protože někteří dosáhli úspěchů ve svém oboru a objevují se v médiích, veřejnost jejich slova uznává, aniž by si připustila a uvědomila, že se nejedná o specialisty v oboru epidemiologie či třeba infekčního lékařství. Mnohým lidem se jejich slova navíc takzvaně „hodí do krámu“ z řady důvodů. Těžko pak chtějí slyšet hlasy skutečných odborníků, kteří podobná vystoupení kritizují, protože se s následky nemoci setkávají denně na svých pracovištích.

Lovci na stopě „koronavirových“ fake news

Existují subjekty, které poskytují rady a nástroje pro kontrolu faktů, aby pomohly lidem při odhalování nejrůznějších dezinformací, a samy se aktivně na tomto poli angažují. Mnohé aktivity vznikají v přímé souvislosti s masivním šířením nesmyslů, týkajících se nového koronaviru.

Například v Polsku byla od 13. do 15. listopadu 2020 uspořádána mezinárodní soutěž pro „lovce“ hoaxů a falešných zpráv, kterou vyhlásila tisková agentura PAP. „Infodemie COVID-19 povýšila manipulaci a lhaní online na jednu z klíčových globálních výzev. To, jak jsme schopni se s tímto problémem vypořádat, má v současnosti vliv na zdraví a životy mnoha lidí. Během Fakehunter Challenge plánujeme navrhnout nejúčinnější způsoby, jak identifikovat a ‚neutralizovat‘ nepravdivé informace a také jak jim předcházet. V atraktivní formě chceme vytvořit občanskou síť zabývající se bojem proti falešným zprávám. Proto se po tři dny pokusíme na tento fenomén upozorňovat ze všech možných úhlů. Koneckonců víme, že abychom mohli úspěšně bojovat proti lžím a manipulacím, musíme předem dobře porozumět jejich povaze,“ vysvětluje Wojciech Surmacz, prezident PAP. Během soutěže šlo o nalezení falešných zpráv a hoaxů, jejich uvedení na pravou míru a dohledání původního zdroje lživých tvrzení.

Dezinformace na televizní obrazovce

Odhalené fake news lze najít na webu akce Fakehunter. U nás se odhalování hoaxů a falešných zpráv věnuje například web Manipulátoři.cz, kde je možné najít i ukázku toho, jak by identifikace a vysvětlení dezinformací měla vypadat třeba právě v případě nového koronaviru. Špatná interpretace informací zazněla v diskuzním pořadu Partie na televizním kanále CNN Prima News, načež se česká pobočka WHO proti zavádějícímu tvrzení ohradila, stejně jako například slovenské ministerstvo zdravotnictví.

Tento konkrétní příklad je klasickou ukázkou toho, jak celá věc funguje: stačí se strefit do noty určitých skupin lidí. Počet nadšených a nekritických reakcí a rozsáhlé sdílení videa, aniž by si jeho šiřitelé ověřili správnost tvrzení v něm uvedeného, napovídá, jak rozsáhlý dopad může jakákoliv podobná záležitost mít a jaké škody může napáchat. Také odhaluje, že poměrně zásadní dezinformace se mohou objevit i tam, kde by je zřejmě málokdo čekal.

Jak poznat falešné zprávy?

Jak tedy odlišit různé podobné hoaxy, neuvěřit jim a bránit se také tomu, abychom se (byť v dobré víře) nestali jejich šiřiteli?

Existuje několik základních pravidel. Prvním krokem je zaměřit se na zdroj a jeho důvěryhodnost. V mnoha případech však různá nepodložená tvrzení bývají doprovázena dodatkem, že jde o informaci z mainstreamových médií, což samozřejmě dává lži větší důvěryhodnost. V každém případě, pokud se tvrzení jeví jako realistické nebo pochází ze zdroje považovaného obecně za spolehlivý, je vždy důležité se přesvědčit, zda také nějaký jiný renomovaný zdroj přináší stejnou informaci.

Fake news a hoaxy mívají také obvykle některé společné znaky. Jde například o velká písmena v titulcích, které bývají často poměrně dlouhé. Dále užívání slov, která mají navodit dojem, že jde o odhalení neobyčejného významu, jako je třeba Konečně pravda! nebo Odhalená lež! Zpozornět je samozřejmě třeba vždy, když se „zaručená zpráva“ šíří pomocí sdílení na sociálních platformách.

Zachovat rozum a chladnou hlavu je klíčem k úspěchu

Je to vlastně jednoduchá rovnice. Lidé, kteří nejsou za žádných okolností ochotni anebo schopni omezovat svůj komfort, případně odmítají ustoupit ze svých názorů a přijmout prokázané argumenty místo neověřených polopravd a lží, budou hledat jakákoliv potvrzení, že koronavirus je přeceňován, případně popírat jeho existenci.

Tento přístup pak může stát životy mnoha dalších lidí, a to nejenom kvůli sdílení podobných informací, ale také kvůli nerespektování pravidel a opatření, které mohou šíření pandemie zpomalit nebo zastavit.

Kvůli takovýmto postojům pak paradoxně stav, na který si tito jedinci stěžují, trvá mnohem déle a vyžaduje více restrikcí. Extrémy jsou obecně špatná věc. Stejně jako podceňování a popírání koronaviru není dobrý ani přehnaný strach nebo panika. Se zdravým respektem k problému, s osobní disciplínou a pochopením, že určitá omezení nám pomohou dříve vidět příslovečné světlo na konci tunelu (a nejsou tady na věky věků a dají se vydržet) a s dávkou zdravé ohleduplností k okolí jde vše zvládnout. I krušné časy pandemie.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).