Hlavní navigace

Děti přibraly i desítky kilo za rok

27. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Alarmující data ukázala, že některé děti v pandemii výrazně ztloustly. Lékaři varují před krizí dětské obezity. Příčinou je málo pohybu, špatné stravování a stres. Se situací je nutné začít něco dělat hned teď.

Uzavření škol a omezení volného pohybu i volnočasových aktivit mělo na děti a dospívající významný vliv. Narušilo jejich stravovací zvyklosti, fyzické aktivity, psychickou pohodu i spánkový režim. Mnoho zahraničních studií se zaměřilo na zkoumání vlivu karanténních opatřeních na vznik nadváhy a obezity.

Za jeden rok i o čtyřicet kilo navíc

Podle jejich výsledků došlo v souvislosti s pandemií covidu-19 ve vyspělých zemích za poslední rok k dalšímu zvyšování hmotnosti u dětí a dospívajících.

Příběhy z některých rodin jsou odstrašující. Děti, které sport nevyhledávaly ani před pandemií, se ani nyní k pohybu nedonutí.

Jedním z takových je i třináctiletý Petr. Problémy s nadváhou měl už před pandemií koronaviru. Během roku online výuky bez tělesné výchovy přibral 15 kilogramů. „Vůbec se nehýbe, jen sedí u počítače. Nikdy nebyl sportovní typ, ale ve škole měl alespoň povinný tělocvik. Sama ho ke cvičení nedonutím a víkendová procházka mu moc nepomůže,“ vysvětluje jeho matka Renáta.

Chybí také pravidelné stravování, které zajišťovala školní jídelna. „Na každý den mu samozřejmě připravuji oběd, ale přes den jsem v práci, takže pokud si dá něco dalšího, nemám šanci na to dohlédnout,“ doplňuje Renáta. Přestala do domácnosti nakupovat sladkosti, ale syn si je kupuje sám za kapesné. Rozhodla se proto situaci řešit s odborníky.

Petrův případ přitom není žádnou výjimkou. „Máme děti, které přibraly dvacet, třicet i čtyřicet kilogramů v průběhu jednoho roku,“ říká doktor Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti (ČOS).

Jak to přitom v Česku po roce s pandemií vypadá s dětmi s nadváhou či obezitou, není jasné. Aktuální čísla zatím nejsou k dispozici. Podle zkušeností lékařů se však v ordinacích potkávají s dětmi s nadváhou čím dál častěji.

České děti a obezita v datech

  • Česká republika je podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) 7. nejobéznější zemí Evropy, s touto diagnózou se setká dokonce každý čtvrtý z nás.
  • V České republice má nadváhu nebo je obézní každý 6. chlapec a každá 8. dívka ve věku 7 let.
  • Zatímco u chlapců dochází ke zvyšování hmotnosti postupně až do 13 let, u dívek je procento s příliš vysokou hmotností nejvyšší v 9 letech.
  • Ve věku 13 let má nadváhu nebo trpí obezitou každý 4. chlapec a každá 5. dívka. 
  • K největšímu růstu obezity došlo za posledních 20 let ve věkové skupině třináctiletých.

Covid-19 změnil stravovací návyky

Školní stravování podléhá přísným standardům, zatímco domácí jídelníček se odvíjí od zvyklostí v rodině. Z průzkumu vyplývá, že (nejen) u dětí a dospívajících ve vyspělých zemích se během lockdownu zvýšila spotřeba tučných jídel, slaných pochutin a slazených nápojů. O tom, že rizika představuje také fruktóza, tedy cukr ovocný, jsme psali v článku Přemíra nápojů s ovocným cukrem škodí

V některých případech vzrostla konzumace smažených jídel a sladkostí dokonce o 20 %, což mělo samozřejmě vliv na tělesnou hmotnost.

Abychom byli spravedliví, některé děti (stejně jako dospělí) mají k tloustnutí větší sklony. Může zda to jejich genetická výbava. Bohužel se v minulém roce ukázalo, že začaly tloustnouti děti, které k tomu nemají genetické predispozice.

„Pokud u zdravých dětí dojde krátkodobě ke zvýšení příjmu energie, aktivují se regulační mechanismy bránící růstu hmotnosti. Jsou-li ale děti a dospívající náchylnější ke vzniku obezity dědičně, regulační mechanismy mohou být narušené. V případě, že dochází k vyššímu příjmu bez kompenzace vyšší fyzickou aktivitou rok, jako je tomu nyní, nadváha a obezita se může objevit i u těch, kteří genetické predispozice nemají,“ vysvětluje lékař.

Jídlem proti stresu

Primární funkcí jídla je dodat tělu dostatek energie a zahnat hlad. V některých případech se ale jídlo stává způsobem, jak řešit emoční vypětí. „Stres vyvolává v těle fyziologické změny, jako je zrychlení srdečního tepu nebo svalové napětí. Pokud se najíme, dojde ke zvýšení hladiny cukru v krvi, což vyvolá tvorbu endorfinu, hormonu způsobujícího zlepšení nálady a uvolnění,“ vysvětluje psycholožka Veronika Koch Ondrová, členka výboru Psychologické sekce České obezitologické společnosti.

Studie přitom ukázaly, že zvyšování hmotnosti v průběhu pandemie covidu-19 často souviselo právě se stresem. Mezi nejčastější příčiny vyvolávající stres u dětí a dospívajících patřila nutnost zůstat doma. Z tohoto kontextu vyplýval i zákaz osobních sociálních kontaktů s kamarády a absence mnoha zájmových aktivit, což pro mnohé děti znamenalo četné frustrace a pocity bezmoci.

„Jako specifický druh zátěže se pak pro některé ukázala i distanční výuka, která vytvořila vysoké nároky na organizační, a především seberegulační schopnosti zejména u dospívajících, kteří zůstávali doma bez podpory rodičů. Neméně stresující byly pro děti též narůstající obavy dospělých z důsledků pandemie, tedy vlastní strachy rodičů, a to včetně obav z možného nedostatku finančních prostředků v rodině,“ dodává psycholožka.

Začít s motivací, ale hned dnes

Pandemie covidu-19 znamenala zvýšení energetického příjmu, snížení fyzické aktivity a příklon k pasivní zábavě spojené s digitálními technologiemi. Abychom zabránili zvyšování hmotnosti dětí a dospívajících, je třeba motivovat je k návratu ke zdravějšímu stylu života ihned po uvolnění mimořádných opatření.

„Aby byl návrat dětí a dospívajících k aktivním volnočasovým aktivitám úspěšný, je důležitá vzájemná spolupráce rodičů, pedagogů i praktických lékařů pro děti a dorost. V případě, že hmotnost dítěte dosáhne v percentilovém grafu hranice nadváhy, tedy 90. percentil, je vhodné vyhledat pomoc odborníků zabývajících se obezitologií, a to jak obezitologa, tak psychologa,“ říká Jan Boženský.

Příští týden se vrátí děti do škol. To znamená, že i k tělesné výchově a školní jídelně. K pohybu bychom je měli motivovat i po vyučování. „Jestliže sedí dítě půl dne ve škole, mělo by se pro zdravý vývoj alespoň tři hodiny hýbat,“ říká v článku Sportovní kroužky jsou výborné, ale přirozený pohyb je ještě důležitější fyzioterapeutka Iva Bílková. Nezáleží podle ní na tom, jak se dítě hýbe, ale že se hýbe.

Odborná spolupráce:

MUDr. Jan Boženský

primář dětského oddělení 

Vítkovická nemocnice, a.s.

Předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti (ČOS).

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).