Ošetření, jež mají podpořit mladistvý vzhled, v posledních letech nabývají na popularitě a nejde o žádnou výsadu celebrit. Zvětšit rty, potlačit vrásky, napnout pleť a odstranit z ní nedokonalosti si chodí stále více žen i mužů bez ohledu na to, kde pracují, kolik si vydělají nebo jaké je jejich společenské postavení. Zájem o estetickou medicínu mají přitom už dvacetileté dívky.
Co se dozvíte v článku
Bez skalpelu neznamená bez rizika
Celkový počet chirurgických a nechirurgických zákroků se v roce 2024 blíží (celosvětově, pozn. red.) 38 milionům a od roku 2020 zvýšil o 40 procent,
uvádí Mezinárodní společnost estetické plastické chirurgie v tiskové zprávě. Jen v ČR lékaři předloni provedli více než 87 tisíc estetických zákroků včetně odstranění tetování nebo chemických peelingů. Nejvíce ošetření kvůli vylepšení vzhledu se týkalo obličeje, hlavy a krku.
Tuzemští klienti a pacienti, kteří změny vzhledu zvažují či postupují, ale nemají ve zvyku prověřit si, komu se vlastně svěřují do rukou a zda ošetření provádí zdravotnické zařízení, které je připravené i na zvládnutí komplikací. Přitom je to velmi důležité. Ani zákrok bez skalpelu totiž automaticky neznamená zákrok bez rizika, jenž by nemohl přinést i trvalé poškození zdraví.
Podíváme-li se jen na rizika tzv. miniinvazivních zákroků, prováděných maximálně s pomocí vpichů, mezi nejzávažnější patří odumírání tkáně po chybné aplikaci výplně, popáleniny od laseru, nevzhledné jizvy kvůli komplikacím nebo slepota na jedno oko při aplikaci výplně do cévy zásobující sítnici (více o tomto nežádoucím účinku jsme psali zde).
Navíc najít lékaře, jenž zpackaný zákrok napraví a převezme za něj částečnou odpovědnost, je velmi obtížné. Léčbu komplikací si přitom musí klient či klientka hradit velmi často ze svého. A jde o až desítky či statisíce korun.
Desatero estetické medicíny
Rady, jak míru rizik snížit, sestavila odborná Společnost estetické a laserové medicíny (SELM). Shrnula je do jednoduchého desatera a sloganů, které mimo jiné říkají, že laser není fén nebo výplň není rtěnka.
Vyšli jsme z podobných desater ve světě, třeba v Británii nebo USA, aby pacienti dostali jasnou a zapamatovatelnou informaci, o co v estetické medicíně jde,
vysvětluje předseda SELM Roman Šmucler. Desatero podle něj tvoří pomyslné červené vlajky. Pokud existují pochybnosti, klient či klientka by měli místo podstoupení zákroku raději prchnout.
Desatero sestavené SELM říká:
- Zjistěte, kdo se vás dotýká.
Prověřte si, zda zákrok provádí lékař s pojištěnou zodpovědností, jaké má kompetence i zkušenosti. - Nechoďte do
estetické garáže
.
Prověřte si, že jdete do zdravotnického zařízení. Ptejte se na jeho vybavení. Nenechte si aplikovat látky doma nebo třeba v hotelu. - Bez konzultace není zákrok.
Trvejte na konzultaci v dostatečném předstihu. Nechte si vše nezávazně vysvětlit a zodpovědět otázky. Zákrok si poté ještě promyslete a klidně ho dokonzultujte. - Chtějte vědět, co se vám aplikuje.
Neznámé látky odmítněte. Ptejte se na název a množství a klidně si obal či ampuli ještě před zákrokem a v časovém předstihu vyfoťte. Domů odcházejte ne s prázdnýma rukama, ale s lékařskou zprávou, kde je jasně uvedeno, co, kdy a v jakém množství a kdo vám aplikoval. - Podepisujte, až tomu rozumíte.
I pro estetickou medicínu je nezbytný podpis informovaného souhlasu. Vyžádejte si jeho znění předem, podepisujte jej bez tlaku a až skutečně všemu rozumíte. Bez podepsaného souhlasu zákrok nepodstupujte, nafoťte si jej nebo požádejte o jeho kopii. - Podezřele levné může být nejdražší.
Mějte na paměti, že náprava škod na zdraví je mnohdy náročná, ale i drahá a její vymáhání může být nejisté a u soudu. - Nenechte se tlačit akcí
ještě dnes
.
Nepodléhejte tlaku akcí nebo slev, které nemusí být ani reálné, a které do medicíny nepatří. - Ptejte se na plán B.
Zajímejte se předem o záruky i o to, jak lékař řeší případné komplikace. Varovné je, když nenaplánuje kontrolu a nedá vám kontakt pro případ komplikací. - Chtějte sebe, ne filtr.
S lékařem proberte, co je pro vás konkrétně reálné. Nenechte se nikam tlačit, ale ani vy jej netlačte do něčeho, co vám nedoporučil. - Když máte pochybnosti, řekněte NE.
Nikdy není pozdě vycouvat, pokud vám něco nehraje. Jde o vaše peníze i vaše zdraví.
Zdroj: Společnost estetické a laserové medicíny ČLS JEP
Kdo provádí estetické zákroky
Zákroky estetické medicíny nesmějí provádět kosmetičky, ani nelékařští zdravotníci (např. zdravotní sestry nebo fyzioterapeuti). Musí jít vždy o lékaře (jmenný seznam je online k dispozici je zde). Ideálně s atestací z dermatovenerologie, korektivní dermatologie a plastické chirurgie. Do některých částí těla mohou lokálně zasáhnout kvůli estetice také oční lékaři, ORL lékaři, stomatochirurgové, zubaři, specialisté na čelistní chirurgii, gynekologové, urologové či cévní specialisté.
Roman Šmucler vysvětluje, že třeba stomatochirurgové mohou aplikovat výplně či botox do celého obličeje, zubní lékaři bez této nadstavby ale jen do jeho dolní třetiny, nikoliv tedy třeba do čela nebo okolí očí. Ale třeba genitál stomatolog ošetřovat nemůže,
upozorňuje předseda SELM, jenž vede i Českou stomatologickou komoru.
Třeba botulotoxin by teoreticky mohl aplikovat i člověk s titulem MUDr., jenž ale neléčí. Může jít třeba o hygienika. Myslíme si, že takový lékař by se v některých činnostech estetické medicíny mohl doškolit. Ale ne dvěma kurzy, ale třeba půlročním nebo třeba ročním doškolením po víkendech,
podotýká Šmucler.
Důležité v estetické medicíně je, aby měl lékař kromě diplomu z univerzity také certifikát nebo oprávnění k provádění estetických zákroků. Oba dokumenty musí obnovovat a klient může požádat, aby mu doklad předložil. Povinností lékaře to není, vydání a platnost dokumentu ale někdy lze ověřit u odborných společností. Ty většinou zveřejňují i seznamy svých členů. Pokud v nich klientem vybraní lékař či lékařka nejsou, nutně to neznamená, že pracují nekvalitně nebo nelegálně. Členství v odborné společnosti nicméně o něco zvyšuje přinejmenším jistotu, že se lékař patřičně dovzdělává.
Jak ale SELM upozorňuje, jen samotné vzdělání nestačí. O bezpečnosti rozhoduje také praxe, schopnost lékaře rozeznat a vyřešit komplikace, a roli hrají i pracovní podmínky a vybavení soukromých zdravotnických zařízení.
Lékařské společnosti v oblasti estetické medicíny
- Společnost estetické chirurgie – seznam certifikovaných chirurgů zveřejňuje zde
- Společnost korektivní a estetické dermatologie – seznam členů nezveřejňuje, kdo ji vede můžete najít zde
- Společnost estetické a laserové medicíny – seznam členů má zde
Možné je i podívat se na seznam plastických chirurgů, kteří jsou členy České společnosti plastické chirurgie. Někteří lékaři z této odborné společnosti provádí i estetické zákroky na soukromých klinikách, ale primárně většina z nich působí v nemocnicích, kde provádí operace na pojišťovnu. Třeba u pacientek po ablaci prsu, pacientů při ztrátě některých částí těla při úraze či kvůli vrozené vadě nebo popálených dětí a dospělých.
Které jsou nejvíce rizikové
Mezi nejvíce rizikové miniinvazivní zákroky patří tzv. thread lifting, hluboké peelingy, ablativní lasery, injekční lipolýza, výkony na genitálu, lasery a injekční výkony v blízkosti oka včetně víček.
U výplní v obličeji je riziková oblast mezi obočím (glabela), nos, čelo, oblast spánků a očí. Rizikovější jsou hutné a velkoobjemové výplně.
Míru rizika SELM vyjádřila stupnicí od 0 do 4, kdy čtyřka značí nejvyšší stupeň rizika. Jde tedy o nápovědu, u kterých zákroků lékaře vybírat o to pečlivěji.
Podle Romana Šmuclera stupnice říká i to, že od rizika stupně 1 by by si lékař měl sjednat pojištění odpovědnosti. Kryje škody na zdraví a majetku způsobené jeho péčí. Poškozený klient má díky pojištění následně mnohem vyšší šanci, že se dočká finanční kompenzace za zpackaný zákrok.
SELM sestavil stupnici rizika kosmetického ošetření a estetických zákroků. Čím vyšší stupeň, tím vyšší riziko.
Kde může zákrok proběhnout
Ani miinvazivita není důvodem, proč by mohl zákrok probíhat mimo zdravotnické zařízení. Prostory tedy musí být zkolaudované jako zdravotnické zařízení a musí se na ně vázat oprávnění k poskytování zdravotních služeb, které vystavují a odnímají krajské úřady nebo pražský magistrát.
To, zda má firma či lékaři oprávnění, lze jednoduše zkontrolovat online prostřednictvím Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, jenž spravuje ministerstvo zdravotnictví (registr najdete zde).
Jaké materiály lze použít
V případě miniinvazivních estetických zákroků se používají buď léčiva (to je případ použití např. botulotoxinu), nebo zdravotnické prostředky (výplně s kyselinou hyaluronovou, dermální nitě). Klient by měl vždy vědět a mít v lékařské zprávě potvrzeno, jaká látka mu byla aplikovaná, kdy a v jakém množství. Měl by znát také název léčiva či zdravotnického prostředku a číselné označení šarže.
To, zda jsou látky povolené v ČR lze ověřit jak u léčiv tak zdravotnických prostředků u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Online databáze léčiv je zde. Najít v ní lze i online příbalové letáky, které zmiňují i možné nežádoucí účinky. V registru zdravotnických prostředků je možné hledat zde.
Platí, že injekčně aplikované, legální látky nelze v ČR volně zakoupit online a klient je nesmí dostat z rukou nikoho jiného než lékaře oprávněného s nimi zacházet a aplikovat je.
Od letošního ledna estetickou medicínu a kosmetiku poprvé rozlišuje i zákon. Konkrétně novela zákona o zdravotních službách. Nově jsou invazivní a medicínsky rizikové zákroky prováděné na žádost klienta za účelem změny vzhledu zařazené mezi zdravotní služby.
Jak už bylo výše popsáno, novela upevňuje pravidla, že zákroky estetické medicíny mají být prováděny pouze v odpovídajícím zdravotnickém zařízení, kvalifikovanou osobou, s řádnou dokumentací, informovaným souhlasem, použitím ověřených materiálů a jasným plánem řešení komplikací.
Kosmetika versus medicína
Kosmetické ošetření je:
- péče o povrch pleti,
- bez zásahu pod svrchní neboli rohové vrstvy kůže,
- bez použití léčiva nebo zdravotnického prostředku v estetické indikaci,
- bez významného biologického účinku,
- bez nutnosti pojištění odpovědnosti.
Estetická medicína je:
- injekční, farmakologický, biologický nebo energetický zásah do organismu,
- s účinkem na tkáně a fyziologické procesy,
- s rizikem zdravotní újmy nebo nutnosti lékařské intervence,
- nezbytná je indikace, dokumentace, řešení komplikací i pojištění odpovědnosti.