Používání botulotoxinu a kyseliny hyaluronové v estetické medicíně někdy lidé zaměňují, protože se obojí používá k redukci vrásek. Navíc je lékař aplikuje opakovanými vpichy velmi tenkou jehličkou. I proto se traduje, že kyselina hyaluronová je plně odbouratelná. Jak ale ukázaly poznatky v posledních letech, na rozdíl od botulotoxinu tomu tak není. A dermální výplně mají i další rizika a úskalí, které u botoxu nehrozí.
Co se dozvíte v článku
Co jsou zač a jak fungují
Botulotoxin je jed produkovaný bakterií Clostridium botulinum. Patří mezi neurotoxiny, což znamená, že narušuje funkci nervové soustavy, v níž přerušuje přenos vzruchů z nervů na svaly. To způsobuje uvolnění svalů či jejich dočasné ochrnutí. A právě to je základem účinku botulotoxinové léčby i estetických zákroků.
Kyselina hyaluronová je oproti tomu polysacharid běžně zastoupený v organismu nejen člověka. Jak upozorňuje Wikipedie, v těle má podobu soli gelovité konzistence zvané hyaluronan nebo hyaluronát ovlivňující zavodnění a pružnost tkání. Zastoupeny jsou v pokožce, kloubech, očním sklivci, dásních, výstelce cév nebo vnitřních orgánech.
Jde-li o estetickou medicínu, oběma těmto látkám je společné, že se používají při dočasném gumování
vrásek a v takovém případě se aplikují injekčně.
V estetické medicíně botulotoxin narušuje vrásky snížením kontrakce svalů a tím i redukcí pohybu kůže a dalších struktur. Používá se pro dočasné vyhlazení jemnějších vrásek a prevenci těch hlubších. Aplikuje se jen do mimických svalů. Nejčastěji v horní části obličeje – kolem očí, do čela, mezi obočí. Lékaři jej vpravují také do podpaží či jiných, velmi potivých míst. V takovém případě ale už nejde o potlačení vrásek, ale zmírnění či odstranění pocení.
Kyselina hyaluronová neparalyzuje svaly, ale vrásky povrchově vyplňuje. Dodává objem, takže s její pomocí můžeme liftovat a korigovat různé defekty (třeba prohlubně po jizvách, pozn. red.). To toxin nedokáže,
vysvětluje Monika Kavková, členka výboru Společnosti estetické s laserové medicíny (SELM) a rovněž majitelka a vedoucí lékařka jedné z klinik, kde poskytují estetické zákroky. Aplikuje se do různých vrstev kůže a podkoží. Kromě obličeje jí lékaři ošetřují také třeba krk, paže, dekolt nebo hýždě. Výčet partií je přitom u výplní mnohem širší než u botoxu.
Léčivo vs. zdravotnický prostředek
U obojího platí, že v rámci estetických zákroků je smí aplikovat pouze lékař (různé odbornosti) s velmi dobrou a detailní znalostí anatomie obličeje a proškolením, jak je používat (kdo je lékařem, si jednoduše ověříte v seznamu ČLK). Naopak zapovězeno mají jejich aplikaci nejen kosmetičky, ale třeba i zdravotní sestry či jiní nelékařští zdravotníci.
Tady ale podobnost kyseliny hyaluronové a botulotoxinu končí. Botulotoxin je účinná látka v léčivech, takže na trh je uváděna za velmi přísných podmínek – nutné jsou klinické testy, registrace a sledování nežádoucích účinků po celou dobu léčiv. Injekce s botulotoxinem také podléhají dozoru Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Dermální výplně s kyselinou hyaluronovou patří mezi zdravotnické prostředky. Ty jsou registrované jiným principem než léčiva a musí mít certifikát shody, tedy základní zajištění bezpečnosti. Jejich účinnost ale nebývá ověřena klinickými zkouškami. Také nad zdravotnickými prostředky vykonává dozor SÚKL.
Obojí ovšem platí jen u léčiv a zdravotnických prostředků dodaných do ČR legálně. Jak opakovaně varují představitelé SELM, ne vždy se tak ale děje a jak botox, tak výplně se sem dováží i mimo oficiální distribuční kanály. Ověřit bezpečnost obou látek můžete jen tehdy, když přesně a pravdivě víte, co lékař bude aplikovat. Bezpečnosti estetické medicíny i tomu, jak si lékaře i materiál prověřit, budeme věnovat samostatný text.
Výplně jsou rizikovější
I když jde jen o malé vpichy pod kůži, nesou s sebou rizika. Více jich je při aplikaci výplní, tedy kyseliny hyaluronové. Mezi ty s četnějším výskytem patří otoky, modřiny, zarudnutí, ale nastat může také odumření tkáně, pokud ten, kdo látku aplikuje, ucpe výplní cévu a tím přeruší prokrvení určité oblasti v obličeji. Nejzávažnější, ale velmi raritní (v ČR zatím nebyl popsán ani jeden takový případ) je oslepnutí na jedno oko. To nastává, pokud ten, kdo výplň aplikuje, ji protlačí až do cévy zásobující oko, konkrétně sítnici. Ta je nejprokrvenějším orgánem těla a i krátké nedokrvení vede k jejímu trvalému poškození. Poničení zraku je přitom nevratné. Vyhnout se mu nelze ani v situaci, kdy je ordinace vybavena enzymem, který kyselinu hyaluronovou rozpouští.
Také botulotoxin může mít nežádoucí účinky spojené především se způsobem aplikace. K běžnějším patří bolestivost v místě vpichu, otok, začervenání. Jak ale upozorňuje jedna z klinik estetické medicíny, po botoxu může přijít také syndrom suchého oka, potíže s domykáním víčka, ptóza neboli spadnutí víčka, celková slabost nebo mohou vznikat protilátky, takže botox přestane být účinný. Většina z těchto potíží vymizí, může se tak stát ale až po třech a více měsících, kdy slábne i účinek botoxu.
Výplně mohou v obličeji zůstat
Zásadní rozdíl je v odbourávání těchto látek. Byť se u obou traduje, že jsou odbouratelné obě, není tomu tak. Platí to jen u botulotoxinu, který organismus skutečně dokáže postupně odstranit.
Naopak o výplních se dnes už ví, že některé dokáží v obličeji zůstat 13 a více let. Ukázaly to snímky MR některých žen v zahraničí, které aplikací prošly. Navíc výplň časem nabývá na objemu, protože kyselina hyaluronová na sebe váže vodu.
Lékaři nedokáží předpovědět, která výplň v organismu přetrvá léta a která zmizí za půl roku nebo rok. Platí ale, že čím je výplň hutnější, tím je čas odbourání delší a vyšší je také riziko vzniku tzv. overfilled syndromu, tedy přeplněných tváří a nafouklého obličeje.
Na druhou stranu, u kyseliny hyaluronové jako u jediného materiálu používaného u dermálních výplní zná medicína látku, která ji dokáže rozložit. Jde o enzym zvaný hyláza. Pomáhá nejen při řešení komplikací, ale také ve chvíli, kdy si ženy přejí doplňované partie obličeje zmenšit.
Bezpečné jen v rukou odborníka
Jak botulotoxin, tak kyselina hyaluronová jsou v současné době považovány v medicíně za bezpečné látky. Ostatně kromě estetiky se používají třeba i v léčbě. Botox se aplikuje lidem, kteří trpí svalovými křečemi, migrénami nebo nekontrolovatelným skřípěním zubů. Kyselinu hyaluronovou zase lékaři aplikují do poškozených chrupavek nebo je díky svým zvlhčujícím vlastnostem součástí některých očních kapek.
To, že jsou bezpečné, ovšem platí jen v případě, že je aplikuje ten, kdo k tomu má potřebné vědomosti a vzdělání včetně znalostí, jak má postupovat, když se po jejich vpíchnutí něco zkomplikuje.