Studie ukázala, že chlapci tloustnou více než dívky. A počítače za to nemohou

Každé čtyři roky, už od roku 1994 probíhá v Česku mezinárodní výzkumná studie kolaborativního charakteru věnující se životnímu způsobu u dětí s názvem HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Studie vychází ze stanoviska Světové zdravotnické organizace, že chování a životní styl v dospělosti jsou výsledkem vývoje v dětství a dospívání. Od roku 1994 tedy máme k dispozici komplexní zdroj dat o zdraví, pohybové aktivitě, obezitě, zkušenostech s drogami a alkoholem, trávení volného času a dalších tématech u nejmladší generace v Česku. 

Nejnovější data ze studie HBSC mají co říci k tématu dětské nadváhy, obezity a body image. Ukazují hlavně na problémy s vyšší hmotností u chlapců, kde se s nadváhou nebo obezitou potýká téměř každý třetí. U dívek jsou čísla o něco příznivější, přesto má každá šestá česká školačka nadměrnou hmotnost. 

Nicméně body image a spokojenost s hmotností je pro dívky mnohem důležitější – pocity z vlastní postavy a hmotnosti řeší výrazně intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na tuto skupinu, navzdory tomu, že u nich není nadváha tak rozšířená jako u chlapců. 

Přibyla více než polovina

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme. Od roku 2010 přitom přibylo o více než polovinu dětí s obezitou – ze 4 na dnešních 6,3 procenta,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC z Univerziy Palackého v Olomouci.

Tento trend sice není platný jen pro Česko, potýkají se s ním i ostatní státy zahrnuté do studie, nicméně v porovnání se stavem před dvěma dekádami, je to výsledek tristní. V roce 2002 na tom byly v evropském srovnání české děti spíše dobře, čeští chlapci nyní již průměrná čísla sítě HBSC převyšují. 

Pokud má dítě jednoho obézního rodiče, má poloviční šanci na rozvoj obezity. Pokud jsou obézní oba rodiče, pravděpodobnost se zvyšuje dokonce na 80 procent

Autor: Depositphotos

„Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Už od letošního září platí novela Vyhlášky o školním stravování, která klade důraz na zdravější a pestřejší stravu s omezením soli, cukru a průmyslově zpracovaných potravin. Všechny školní jídelny se jí ale povinně začnou řídit až od začátku nového školního roku 2026/2027.

Nejhůře je na tom Ústecký kraj

Data HBSC rovněž ukazují na výrazné socioekonomické a regionální rozdíly. Děti z ekonomicky hůře situovaných rodin jsou nadváhou a obezitou ohroženy výrazně více (27 % má nadměrnou hmotnost, z toho 9 % obezitu) než děti z vyšších příjmových skupin (18 % s nadměrnou hmotností, z toho 4 % obézní). Což je ostatně obdobný výsledek, jako ze čtyři roky starého hodnocení. I tehdy Studie ukázala, že problémy s váhou mají zejména děti z chudších rodin. 

Přečtěte si také:

Studie ukázala, že problémy s váhou mají zejména děti z chudších rodin

Největší pravděpodobnost nadváhy či obezity mají děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si v rámci celé země vedou děti ze Zlínského kraje. Vyšší výskyt nadváhy a obezity se týká dětí z venkovských oblastí. Rozdíly jsou patrné i podle typu navštěvované školy – žáci základních škol jsou ohroženi více než gymnazisté. 

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající, až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin. To má hluboký dopad na stravovací návyky dětí a jejich dlouhodobé zdraví a wellbeing,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace v Česku. A jen menší část školáků z nadměrné hmotnosti lidově řečeno „vyroste“.

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je hluboká souvislost mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dospívajících. Ačkoliv se polovina dospívajících (49,2 % chlapců a 51,6 % dívek) cítí se svou postavou spokojena, téměř třetina 13 a 15letých dívek hodnotí vlastní hmotnost negativně. 

Vliv digitálního světa? Jen malý

Častý názor, že za (celosvětovou) epidemií obezity stojí digitální technologie, se podle dat HBSC potvrzuje jen velmi nepatrně. Výraznější riziko obezity existuje pouze u problematických hráčů počítačových a jiných her, tedy u školáků, kteří kvůli gamingu zanedbávají své povinnosti a vztahy. To, jestli děti a teenageři používají sociální sítě málo, intenzivně nebo “problematicky” se zvýšenou hmotností nesouvisí.