Hlavní navigace

Část pacientů nedosáhne na léčbu jizev na plicích, umírají předčasně

22. 9. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V Česku je několik stovek pacientů, kteří podle plicních lékařů nedostanou hrazenou léčbu, jež by zpomalila jejich chorobu. Při ní se jim v plicích tvoří jizvy, časem jich přibývá, pacientovi nakonec selže srdce a umírá. Tito lidé nyní čekají na pomoc, která je k dispozici, ale stojí desetitisíce za měsíc.

Jizvy na plicích na první pohled nejsou vidět, přesto představují vážný zdravotní problém. Není možné je vyléčit, pokud jich je ale čím dál víc, lze jejich přibývání zpomalit a pacientovi tím prodloužit život o několik let. Jenže novinku v léčbě za desítky tisíc korun měsíčně zatím neproplácejí zdravotní pojišťovny a nemocní si ji nemohou finančně dovolit. O úhradě se jedná, na ceně se ale zatím nedohodly zdravotní pojišťovny a výrobce léku.

Proč se jizvy na plicích tvoří, někdy není jasné. V takových případech pacient odchází s diagnózou idiopatická plicní fibróza. Existují ale i jiné typy plicních fibróz, které vznikají například tím, že člověk opakovaně vdechuje větší množství jemných částeček prachu, nebo vzniká jako průvodní jev jiné nemoci. Například revmatického onemocnění, střevních zánětů, poruch funkcí imunitního systému nebo třeba covidu-19. Diagnóz spojených s jizvením plic je více a souhrnně patří pod takzvané intersticiální plicní procesy.

Co se dozvíte v článku
  1. Nový lék pacientům prodlouží život
  2. Bez vhodné léčby je až pět set nemocných
  3. Pomohla výměna zdravotní pojišťovny
  4. Polovina pacientů žádá marně
  5. Úhrada nejspíš bude. Kdy, to není jasné
  6. Lék je příliš drahý, výrobce musí slevit
  7. Nemoci trápí hlavně starší a muže

Nový lék pacientům prodlouží život

Někteří pacienti s jizvami na plicích se potýkají s tím, že jizev časem přibývá, tedy že onemocnění takzvaně progreduje. To dokáží sledovat plicní lékaři pomocí vyšetření plicních funkcí a CT snímků hrudníku a pacienty léčí v jednom ze sedmnácti specializovaných Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů. Tam se kromě další léčby snaží přibývání jizev zpomalit. Jenže část nemocných na léky, které jizvení plic zpomalují, v současné době nedosáhne, protože je neproplácejí zdravotní pojišťovny.

Konkrétně jde o lék s účinnou látkou nintedanib. Podle lékařky Martiny Šterclové z České pneumologické a ftizeologické společnosti je nyní tato látka jedinou v Česku, jež části pacientů s uvedenými potížemi může prodloužit život. O kolik let, to zatím není jasné, protože není dostatek dat. Bez léčby ale nemocným zbývají zhruba tři roky života.

Dva léky s nintedanibem jsou v ČR pacientům dostupné od let 2015 a 2016. Nejprve se používal pro léčbu lidí s idiopatickou plicní fibrózou, u níž jej pojišťovny pod názvem Ofev proplácejí. Pro léčbu přibývajících jizev na plicích se začal využívat podle Martiny Šterclové až v roce 2020. „Snahy o zajištění úhrady pro tuto skupinu pacientů jsou tu více než rok, ale zatím jsou bezúspěšné,“ podotýká plicní lékařka, která působí ve specializovaných centrech ve Fakultní nemocnici Motol a Fakultní Thomayerově nemocnici, kde měsíčně ošetří na šedesát pacientů s vážnými formami plicní fibrózy.

Bez vhodné léčby je až pět set nemocných

V Česku se s postupujícími jizvami na plicích léčí zhruba tisíc pět set až dva tisíce lidí. Alespoň to odhadují plicní lékaři, protože přesná evidence neexistuje. Ne každý z nemocných ale nintedanib potřebuje. „U některých je nemoc dlouhodobě bez aktivity, u jiných se ji daří zvládat jinými druhy terapie,“ vysvětluje plicní lékař Ladislav Lacina z Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Fakultní nemocnice Bulovka.

„Pak jsou tu ale pacienti, u kterých ať děláme, co děláme, tak jizev v plicích přibývá a přicházejí o funkční plicní tkáň. Pokud nezakročíme, časem dojde k selhání plic a srdce,“ říká pro Vitalia.cz Martina Šterclová.

Oba lékaři odhadují, že pro zhruba tři sta až pět set pacientů není jiné cesty, než je nintedanib. Léky, které obsahuje, mají formu měkkých tobolek a pacient je bere ráno a večer. Jejich užívání je doživotní. Jedno balení po šedesáti tobolkách, které pacientovi stačí na měsíc, vyjde podle Databáze léků vedené Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) u Ofevu na 51 tisíc korun. Nesetkala jsem se s pacientem, který by si zvládl hradit lék déle než dva měsíce, podotýká Martina Šterclová.

Pomohla výměna zdravotní pojišťovny

Nemocní se kvůli výše popsaným patáliím dostávají do situace, kdy zkoušejí o úhradu léku žádat přes výjimku v Zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Jenže její udělení je značně nejisté, nevymahatelné a žádost se musí opakovat, protože úhrada je dočasná.

O anabázi takové cesty ví své například pacient pan H. (77), jenž si nepřál kvůli sdělování citlivých záležitostí o zdravotním stavu zveřejnit jméno. Plicní onemocnění mu lékaři diagnostikovali před sedmi lety při předoperačním vyšetření. V té době nepociťoval žádné potíže spojené s dýcháním. Později ovšem přišly a časem jich bylo stále více – časté infekce dýchacích cest léčené antibiotiky, kašel, zadýchávání se. 

Pacient nakonec skončil na kortikosteroidové léčbě s mnoha vedlejšími účinky. Časem ji sice mohl vysadit, příliš se mu ale neulevilo. Proto, když se objevil nový lék, podal si na zdravotní pojišťovnu žádost o jeho výjimečné proplacení. Jenomže byla zamítnuta, i když podle lékařů pro něj neexistovala jiná alternativa. Odvolal se a od revizního lékaře pojišťovny obdržel návrh na alternativní léčbu, která ovšem podle jeho lékařů odporovala odborným doporučením. „Po několika měsících dopisování s odborem zdravotní péče pojišťovny a dalšími institucemi, které buď neodpověděly vůbec, nebo vyjádřily hlubokou účast, ale nezajistily úhradu antifibrotické léčby, jsem se rozhodl, že při nejbližší příležitosti přejdu k jiné zdravotní pojišťovně,“ popisuje serveru Vitalia.cz pacient. Nově vybraná zdravotní pojišťovna mu vyhověla a čtrnáct dnů po změně zahájil léčbu nintedanibem, na niž už čekal rok.

Polovina pacientů žádá marně

Protože sami pacienti podání žádosti o výjimku nezvládnou, musí si najít právníka nebo ji podat prostřednictvím lékařů. „Za dvě centra jsme žádali o výjimku pro celkem čtyřicet pacientů, u poloviny z nich byla žádost zamítnuta,“ podotýká plicní lékařka Martina Šterclová.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra letos řešila pětadvacet žádostí o úhradu účinné látky nintedanib. „Pouze ve dvou případech nebylo žádosti vyhověno. V prvním případě se tak stalo z důvodu nedoplnění podkladů i přes výzvu, v případě druhém se jednoznačně nejednalo o jedinou možnost léčby,“ uvádí mluvčí pojišťovny Jana Schillerová.

Podle lékařky Martiny Šterclové je nejméně vstřícnou, co se týká proplácení léku na výjimku, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jež má v Česku nejvíce pojištěnců (necelých šedesát procent).

VZP na dotazy redakce Vitalia.cz uvedla, že od roku 2020 eviduje 61 žádostí, absolutní většinu ale zamítla. „Důvodem zamítnutí absolutní většiny žádostí je nesplnění podmínky výjimečnosti případu, a to s ohledem na plošnou registraci léčivého přípravku Ofev pro tuto indikaci, a obvykle se také nejedná o jedinou možnost léčby,“ vysvětluje mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Pojišťovna také podotýká, že v Mezinárodní klasifikaci nemocí není možné odlišit idiopatickou plicní fibrózu od intersticiálních plicích onemocnění, protože obě skupiny nemocí mají stejný kód.

Úhrada nejspíš bude. Kdy, to není jasné

Podle předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a zároveň náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martiny Koziar Vašákové, která působí na Pneumologická klinice 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, je úhrada nintedanibu pro pacienty s progredujícím intersticiálními procesy potřebná a časem k ní dojde:

„Za odbornou společnost jsme pro. Ani SÚKL není proti, ale zatím není dohoda mezi plátci, tedy zdravotními pojišťovnami, a držitelem rozhodnutí o registraci. Jednání k úhradě určitě dospěje,“ řekla pro server Vitalia.cz Martina Vašáková. Podle ní není možné odhadnout, jak dlouho ještě jednání potrvají. „Ve většině případů se ale plátce s držitelem rozhodnutí dohodnou,“ dodává.

Podobně hovoří i ministerstvo zdravotnictví. Podle něj se část pacientů k hrazenému léku nedostane, protože zatím chybí rozhodnutí SÚKLu. „Ministerstvu je známo, že s přípravkem Ofev je v současné době vedeno u SÚKL správní řízení o změně výší a podmínek úhrad, avšak v daném řízení ještě nebylo rozhodnuto. Ministerstvo nemůže předjímat další vývoj či výsledky daného správního řízení,“ sdělil pro Vitalia.cz mluvčí úřadu Daniel Köppl.

Lék je příliš drahý, výrobce musí slevit

SÚKL ve zprávě k zamítnutí úhrady uvádí, že nintendanib představuje pro pacienty sice přidanou hodnotu a může zpomalit postup onemocnění i riziko smrti, problémem je ale jeho cena:

„Přípravek je významně nákladnější než dostupná hrazená standardní léčba (…). Předložené analýzy neprokázaly, že vyšší náklady jsou v akceptovatelné míře vyváženy vyššími přínosy pro pacienty. Proto Ústav přípravek nemohl posoudit jako nákladově efektivní léčbu. Zařazení přípravku do systému úhrad představuje dle vyjádření zdravotních pojišťoven neakceptovatelný finanční dopad na prostředky veřejného zdravotního pojištění, což není v souladu s veřejným zájmem na zachování stability financování systému zdravotnictví. Ústav proto vydává negativní zhodnocení a navrhuje úhradu nepřiznat,“ stojí ve veřejném dokumentu z 18. srpna letošního roku.

SÚKL také podotýká, že stanovisko přehodnotí, pokud výrobce léků couvne s cenou a zdravotní pojišťovny s ní budou souhlasit. „Léčivému přípravku bude v další fázi správního řízení (…) přiznána úhrada, pokud dojde k dohodě účastníků o limitaci nákladů či snížení nákladů na přípravek. Je nezbytné, aby souhlas s úhradou ve správním řízení vyslovily všechny zdravotní pojišťovny. Pokud k tomuto nedojde, léčivý přípravek nebude z prostředků veřejného zdravotního pojištění v této indikaci standardně hrazen,“ vysvětluje.

Nemoci trápí hlavně starší a muže

Progredující intersticiální plicní procesy se týkají především lidí nad šedesát let. Jizvy na plicích způsobují, že plicními sklípky prochází méně vzduchu do krve.

Onemocnění se zpočátku projevuje únavou, zadýcháváním, kašlem. Později se obtíže zhoršují a pacienti bývají více a více unavení. Jak jizvení postupuje, zmenšuje se rozsah činností, které může nemocný vykonávat. Postupem času se ocitá v sociální izolaci a ztrácí soběstačnost. Potřebuje pomoci s přípravou jídla či hygienou. Onemocnění končí připoutáním na lůžko a úplnou závislostí na okolí.

To, že se v plicích něco děje, zjistí obvykle pneumolog. Při poslechu hrudníku slyší zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Nemoc pak potvrdí CT hrudníku. Aby lékaři zjistili, jakým tempem a zda vůbec jizvení pokračuje, CT vyšetření se musí pravidelně opakovat.

Odborná spolupráce:

MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.

Věnuje se léčbě plicních fibróz či pacientům před plicní transplantací. Je předsedkyní Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti. Působí ve dvou centrech pro intersticiální plicní procesy, a to ve Fakultní Thomayerově nemocnici a ve FN Motol.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).