Lidé chodí se žilami k lékaři o 10 let později, než by bylo kvůli léčbě potřeba

Chronické žilní onemocnění, mezi jehož projevy patří třeba viditelné křečové žíly, rozhodně není vzácnou patálií. Trpí jím odhadem až 60 procent dospělých lidí v Česku. 

Jenže zatímco například celulitidu mají lidí tendenci řešit, příznaky počínajících potíží se žilami je podle lékařů nechávají často chladnými – patří mezi ně občasné otoky, bolesti a pnutí v nohách. Žilní onemocnění přitom může mít na kvalitu života stejně výrazný dopad jako třeba obezita. 

Nejvíc vadí křečové žíly

Čeští praktičtí lékaři nedávno provedli ve svých ordinacích průzkum a zjistili, že se první příznaky chronického žilního onemocnění obvykle objeví mezi třicítkou a padesátkou. Přibližně polovina lidí ale zajde k lékaři až s desetiletým zpožděním.

Obvykle je k rozhodnutí doženou stupňující se bolesti nohou, otoky a pocity tíhy. Nejčastěji to ovšem bývají křečové žíly, zejména kvůli své nevzhlednosti. Pro zdraví a kondici žilního systému je přitom důležitější, jak žíly fungují zevnitř, ne, jak vypadají zvenčí.

Lékaři odhadují, že za odkládáním cesty k lékaři stojí například to, že potíže nejsou tak závažné a ženy, které problémy se žilami postihují častěji, na to kvůli péči o domácnost a rodinu nemají tolik času. 

Galerie: Cviky proti křečovým žilám: jednoduché a rychlé

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Chronické žilní onemocnění má několik stadií, od prvních příznaků přes metličky a křečové žíly až po trvalé otoky a bércové vředy. Pacienti nemusí mít všechny symptomy ani projít popořadě všemi stadii. Chronické žilní onemocnění je ale progresivní a bez léčby postupuje vždy jen dopředu, upozorňuje angiolog David Ručka z Cévní ambulance Mělník. 

Ze své praxe potvrzuje, že je relativně běžné mít křečové žíly a žádné výrazné subjektivní projevy jako těžké nohy, pnutí nebo noční křeče. Naopak jsou ale také pacientky, které všechno toto pociťují, ale přitom mají sotva pár metliček.

Dva páry punčoch ročně

I když se s léčbou začne brzy, nelze čekat, že stačí něco udělat a nemoc navždy zmizí. Je dobré vědet, že chronické žilní onemocnění je dlouhodobé, mnohdy celoživotní, proto by i péče o žíly měla mít trvalejší charakter a začít dřív než za několik let. Měla by začít co nejdříve, jakmile se nemoc začne ozývat. 

Základní oporou léčby je nepřetržité užívání léků na zpevnění žilních stěn a zamezení tvorby žilního zánětu. Zejména pokud se žilní onemocnění vyskytuje v rodině. Doporučuje se i nošení kompresních punčoch, říká lékař David Ručka.

Léky vám může předepsat praktický lékař nebo specialista na žilní onemocnění. Domluvíte se s nimi i na předepsání žádanky na nákup kompresních punčoch. Většinou máte nárok na dva páry ročně s částečnou úhradou zdravotní pojišťovny.

Jak se starat o žíly

Jezte zdravě a střídmě – mít zdravý a vyvážený jídelníček je důležité kvůli udržování rozumné hmotnosti. Nadváha a obezita značně zatěžují žilní systém a podle již zmíněné studie má 45 procent lidí s chronickým žilním onemocněním hodnotu BMI nad 30.

Hýbejte se – pohyb podporuje návrat žilní krve k srdci. Doporučují se obvykle chůze, běh, kolo a plavání, ale i běžky, jóga a pilates. I jiné sporty mohou být prospěšné, raději ale vynechejte cviky, u kterých dochází ke zvýšenému nitrobřišnímu tlaku.

Mějte nohy pořád v akci – kondici žil dělají dobře i takzvané necílené pohybové aktivity. Tedy vše, kde se hýbete, ale není cílem pohyb jako takový. Například nakupování, chůze po pracovišti, úklid doma, práce kolem domu a podobně. I to se počítá.