Čtyřletá Elenka byla s rodinou na dovolené v Egyptě. „Byli jsme tam na týden. Celou tu dobu to bylo bez problémů. Žádné zažívací potíže jsme neměli. Dovolenou jsme si užívali. Po návratu zažívací obtíže začaly u dcery přibližně až šestý den, kdy začala mít průjem,“ popsala dívčina matka.
Lékaři z krajské nemocnice ve městě, kde rodina žije, dívku propustili s tím, že má pít rehydratační roztoky a kdyby se stav zhoršil, hospitalizují ji. „Měla krvavé průjmy, byla hodně ospalá, zvracela. Druhý den jsme se proto vydali zpět do karlovarské nemocnice, kde jí udělali větší odběry, také výtěr a večer nám sdělili, že budeme přeloženi do Motola,“ řekla matka.
Nemoc začíná krvavým průjmem
U dívky se totiž rozvinul hemolyticko-uremický syndrom. Je charakterizován kombinací akutního poškození ledvin, chudokrevnosti a tvorby mikrotrombů, mikroskopických krevních sraženin v drobných cévách. Ty se tvoří hlavně v ledvinách, mohou se ale vytvořit třeba i v mozku a jiných orgánech. Nejčastěji vzniká jako komplikace infekce bakteriemi Escherichia coli produkujícími Shiga toxin (tzv. STEC).
„Onemocnění obvykle začíná průjmem, který může být i krvavý. U malé části pacientů následně dochází k poškození ledvin a dalším komplikacím. V některých případech je nutné zahájit dočasnou dialyzační léčbu,“ vysvětluje docent Jakub Zieg, vedoucí lékař nefrologického týmu Pediatrické kliniky 2. LF UK a FNMH.
Typickými příznaky mohou být výrazná únava, bledost, snížené močení, zvýšený krevní tlak nebo otoky. „U všech (pacientů) dochází k selhání ledvin. Ne všichni potřebují dialýzu. Udává se, že asi 60 procent pacientů potřebuje náhradu funkce ledvin. Pacienti pak mají opravdu celoživotní následky. My to pak řešíme léčbou. Podáváme léky, které ovlivňují krevní tlak, snižují bílkovinu v moči, nicméně pacienti vyžadují určitě celoživotní sledování, i nefrologické,“ dodal lékař. U části pacientů se mohou objevit i neurologické komplikace.
Nákaza z bazénu
Na dialýze skončila kvůli selhávání ledvin a převodnění organismu i Elenka.
Hemolyticko-uremický syndrom se přenáší tzv. fekálně-orální cestou, nejčastěji prostřednictvím kontaminovaných potravin nebo vody. Rizikovými zdroji mohou být například nedostatečně tepelně upravené hovězí maso, nepasterizované mléčné výrobky nebo kontaminovaná zelenina.
Ne vždycky se ale pacient nakazí skrze jídlo. „Používali jsme pouze balenou vodu, a to i na čištění zubů, nepoužívali jsme led, ovoce jsme loupali, ale koupali jsme se v bazénu, což mi bylo nyní řečeno, že voda z bazénu může být taky kontaminovaná. Nenapadlo by mě to,“ vylíčila dívčina maminka.
Pacientů s HUS je víc než dřív
„V posledním roce jsme zaznamenali zvýšený počet dětských pacientů s hemolyticko-uremickým syndromem po návratu z dovolené v zahraničí. Připomínáme proto rodičům význam důsledné hygieny rukou a zvýšené opatrnosti při konzumaci jídla a vody během cestování,“ doplňuje docent Zieg.
Dlouhodobá prognóza onemocnění je u většiny pacientů příznivá, avšak vzácně může být průběh velmi závažný, zejména pokud se objeví neurologické komplikace.
Část dětí má také dlouhodobé následky v podobě chronického onemocnění ledvin, například vyššího krevního tlaku nebo snížené funkce ledvin. Proto je důležité pacienty po prodělaném onemocnění dále sledovat.
