Hlavní navigace

Astmatik v době koronaviru: je více ohrožen?

23. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Astmatem trpí nejméně půl milionu lidí v České republice. Ne každý z nich se ale správně léčí. To může zásadně zvýšit riziko nákazy koronavirovou infekcí i zhoršit průběh koronavirového zápalu plic. Odborníci proto apelují na dvě věci: důsledné nošení roušek a užívání preventivních léků.

„Nejen těžcí astmatici mohou nejlépe předejít těžkému průběhu nemocí během podzimu, kdy se očekává souběh COVID-19 a chřipky, tím, že budou mít astma pod kontrolou. To znamená mít předepsány léky odpovídající tíži a typu jejich nemoci a tuto léčbu řádně užívat, zdůrazňuje docent Milan Teřl z Pneumologické kliniky plzeňské Fakultní nemocnice.

Co se dozvíte v článku
  1. Nedůsledné užívání preventivních léků je časté
  2. O astmatu
  3. Okamžitá úleva neřeší dlouhodobý problém
  4. Jak vypadá zvládnuté astma
  5. Astmatik v době pandemie: jak se má chovat?
  6. Astmatici mají pravidlo čtyř „R“
  7. Astma Zero se věnuje prevenci astmatu
  8. Roušky jsou alfa a omega i pro astmatiky

Nedůsledné užívání preventivních léků je časté

Astma během pandemie koronaviru je vlastně ‚dobrá‘ diagnóza. Astmatici nejsou ve větším riziku v tom smyslu, že by jim hrozil horší průběh onemocnění COVID-19. Pokud u nich nemoc propukne, riziko nepříznivého průběhu je stejné jako v ostatní populaci,“ říká Milan Teřl, ovšem zároveň dodává velké ALE a dokazuje je nedávnou francouzskou studií:

„Před časem publikovaná studie kolegů ze Štrasburku popisuje analýzu více než stovky  pacientů s těžkým zápalem plic v důsledku nákazy koronavirem. V případě astmatiků více než polovina z nich byli ti, kteří neužívali preventivní léky, ale jen ty úlevové. Dnešní léčebné možnosti ale dokáží při řádném nastavení uvést více než 95 % pacientů do stavu plné kontroly,“ popisuje lékař. „Základem léčby jsou protizánětlivé léky, které řeší chronický zánět v průduškách. Jejich účinek nastupuje pozvolna v řádu dní až týdnů a stejně tak i odeznívá. Preventivní léčbu by měl mít každý astmatik.“

O astmatu

  • Astma je časté a závažné chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje dýchací cesty osob všech věkových kategorií. 
  • Dochází při něm k jejich zúžení a dlouhodobému (chronickému) zánětlivému postižení. 
  • Nejčastěji vzniká v dětství (až 63 %), méně často se objeví teprve v dospělosti. 
  • Astma je často spojováno s alergiemi a může být doprovázeno i jinými alergickými stavy, jako je například alergická rýma, v dětství časté záněty středouší a atopický ekzém.
  • U většiny pacientů, u kterých se vyvinulo astma v dospělosti, je jeho původ neznámý. Astma má většinou dědičný základ, ten se změnit nedá, další faktory částečně ano.
  • Ve světě postihuje astma 300 milionů lidí, v Evropě jím trpí asi 30 milionů dětí a dospělých mladších 45 let. V České republice se s astmatem potýká 500–800 tisíc pacientů. 
  • Mezi rizikové faktory patří: kouření, obezita či nadváha, nekvalitní vnitřní (plísně, cigaretový kouř) a vnější (smog) prostředí.

Zdroj: Astma Zero

Okamžitá úleva neřeší dlouhodobý problém

Preventivní léčba astmatu se často zanedbává. Laicky je to asi i pochopitelné – pokud má totiž astmatik akutní zhoršení potíží („záchvat“ nebo déletrvající tzv. exacerbace astmatu), pomůže si rychle působícím tzv. bronchodilatačním lékem („dýchátko“). Úleva se dostaví okamžitě, lék tedy funguje. Na co se ale zapomíná, je fakt, že tímto lékem se jen hasí momentální požár.

„Tyto léky by se měly podávat maximálně jednou až dvakrát týdně,“ upozorňuje Milan Teřl. „Pokud je astmatik potřebuje častěji, není správně léčen. Existuje studie, podle které pacienti, kteří spotřebují více než jedno balení těchto léků za měsíc, jsou mnohem více ohroženi jak nežádoucími dopady na vlastní astma, tak vedlejšími účinky těchto léků.“

Jak fungují úlevové léky? Pacient při své nemoci nejvíce vnímá rychlé zúžení průdušek a tím zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Zúžení průdušek lze ovlivnit podáním léků, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Tuto skupinu léků nazýváme jako léky „záchranné“, „úlevové“ nebo „uvolňující“. Pacienti tuto léčbu často nadužívají a mají ji za jedinou prospěšnou.

Jak vypadá zvládnuté astma

  • Pacient je bez příznaků (i nočních).
  • Plíce fungují zcela normálně.
  • Pacientův běžný život není ovlivněn.
  • Neměla by být omezena jeho fyzická aktivita (sport).
  • Neměl by užívat žádnou (či jen minimální množství) záchrannou, úlevovou léčbu.
  • Pacienti často považují svou nemoc za zvládnutou, pokud si při potížích uleví a příznaky odezní. Ovšem podstatou onemocnění je přetrvávající zánět, který řeší pouze pravidelně inhalovaná protizánětlivá léčba. Proto je důležitá spolupráce pacienta a lékaře.

Astmatik v době pandemie: jak se má chovat?

Akutní potíže astmatika jsou ovšem následkem chronické zánětlivé reakce, která v průduškách probíhá. Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy, přičemž podstatné je, že – podobně jako úlevové léky – jsou jednoznačně preferovány v inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak tyto léky mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. To snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků léčby do té míry, že se mohou tyto léky bez rizika podávat i po mnoho let. Je prokázáno, že při správném dávkování a inhalování jsou bezpečné i pro malé děti. 

Na preventivní léčbu apeluje i Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové:

„Astmatici by měli v momentální době pandemie důsledně dodržovat léčbu, chodit na kontroly a veškeré zhoršení zdravotního stavu konzultovat se svým lékařem,“ nabádá lékařka.

„Každý poučený astmatik by měl mít od lékaře vypsaný svůj léčebný plán, kdy a v jaké situaci má zvýšit protizánětlivé léky, ale přesto je vhodné se v těchto případech poradit (aspoň telefonicky) se svým lékařem. Ne vždy, zvláště u starších pacientů, je za nárůstem dušnosti pouze astma, astmatik může mít i obtíže srdečního charakteru. Určitě však nedoporučuji u astmatiků vysazovat preventivní inhalační léčbu z obav z oslabení imunity a zhoršení průběhu infekce COVID-19. Naopak léky podávejte důsledně a s dobrou inhalační technikou podle doporučení lékaře,“ shrnuje Irena Krčmová.  

Astmatici mají pravidlo čtyř „R“

Obecně doporučované preventivní pravidlo před infekcí COVID-19 „tří R“ (ruce, roušky, rozestupy) pak lékařka rozšiřuje o další bod:

„Především je třeba si uvědomit, že kapénkovou infekci řeší především rozestupy, infekční aerosol řeší řádně nasazená, čistá rouška a dezinfekce rukou řeší kontaktní přenos nákazy,“ připomíná Irena Krčmová. „K těm třem R bych pak přidala ještě čtvrté ‚R‘ – rozum/respekt. Mít před nemocí respekt, ne strach. Na astmatiky bych letos i více apelovala ohledně očkování proti chřipce a doporučuji ho.“

„Pokud jsou pacienti stabilní a svou preventivní léčbu řádně užívají, lze k jejímu předepisování využít možností telemedicíny, na kterou jsme připraveni. V případě, kdy se u astmatika zhorší zdravotní stav a má příznaky nákazy koronavirem nebo chřipkou, rozhodně by se měl domluvit na dalším postupu se svým lékařem,“ doplňuje Milan Teřl.

Astma Zero se věnuje prevenci astmatu

  • Astma Zero je celosvětová kampaň, ke které se připojila i Česká iniciativa pro astma
  • Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. 
  • Díky té je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů. 
  • Součástí projektu Astma Zero jsou webové stránky www.astma-zero.cz a také FB stránka
  • Přinášejí důležité informace o astmatu a jeho léčbě včetně správné inhalační techniky, dechové rehabilitaci, odpovědi na nejčastější otázky.

Roušky jsou alfa a omega i pro astmatiky

Tolik diskutované roušky a astmatici – jak to jde dohromady? Mnoho lidí říká, že se jim v rouškách špatně dýchá.

„S rouškami to samozřejmě není jednoduché, pacienti je často vnímají jako zábranu s pocitem dušnosti. Ale nosit je musíme, je třeba je často měnit a za sebe se rozhodně přimlouvám za ty jednorázové. Při zvlhnutí působí rouška jako ochrana pouze dvě až čtyři hodiny. Pro astmatiky jsou roušky fungující bariéra a je zásadní to vydržet,“ nabádá Irena Krčmová.

A Milan Teřl doplňuje:

„Tím, že budou všichni nosit roušky, chrání před infekcí nejen sebe, ale i ostatní osoby ve svém okolí. Navíc sami astmatici mohou mít díky rouškám menší potíže – to bylo letos typické v pylové sezóně. Především ale je vhodné zdůraznit: nosit roušku při kontaktu s jinými lidmi je výraz solidarity, nevíme, kdo z nás je zrovna právě nyní nositelem, respektive zdrojem infekce. Měli bychom toto pravidlo respektovat.“

Odborná spolupráce:

MUDr. Irena Krčmová, CSc.

Lékařka Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, je členem výboru České odborné společnosti pro alergologii a klinickou imunologii.


Doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.

Působí na Pneumologické klinice FN a LF UK v Plzni, vede také ordinaci pro obtížně léčitelné astma. Je členem výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).