Hlavní navigace

Anafylaktický šok po bodnutí hmyzem může mít i člověk, který dosud problémy netrpěl

6. 7. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Bodnutí včely, vosy či sršně většině lidí navzdory bolestivosti nijak neublíží. Zpravidla se objeví jen lokální reakce. Jiné je to však v případě alergie na hmyzí jed, kdy hrozí anafylaktický šok. Problém je v tom, že člověk o své alergii nemusí vědět. Riziko zvyšuje námaha nebo užívání některých léků. Jak by měla vypadat první pomoc?

Hmyzí jed totiž patří mezi tři nejčastější spouštěče anafylaktického šoku. Ten naštěstí propukne jen málokdy. 

Po bodnutí včelou, vosou nebo sršní se většině lidem udělá jen malý, svědivý pupen doprovázený bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu velikosti maximálně do deseti cm. Pro zmírnění příznaků postačí přiložení ledového obkladu na postižené místo. V případě včelího bodnutí je ještě před samotným ošetřením nutno co nejrychleji vyjmout z rány žihadlo. Pupen je možné potřít protisvědivým gelem, popisuje alergoložka Radka Šedivá z ambulance Synlab. 

Vosy a sršně jsou horší než včela

Včela, vosa i sršeň spadají do řádu blanokřídlého hmyzu. Všechny tři příroda vybavila žihadlem, které jim slouží převážně pro obranu před predátory či k lovu potravy. Zatímco včela své žihadlo proti člověku použije pouze v případě ohrožení života, vosy a sršně často útočí i při vyrušení či ochraně svého úlu.

Pokousání hmyzem může být nebezpečné. Co dělat, když na vás zaútočí štěnice, blechy nebo klíšťata? Přečtěte si také:

Pokousání hmyzem může být nebezpečné. Co dělat, když na vás zaútočí štěnice, blechy nebo klíšťata?

Ačkoli včela při bodnutí vypustí do lidského těla značně větší množství jedu, z hlediska možných alergických reakcí jsou vosy a sršně obecně považovány za nebezpečnější. Nejenže na rozdíl od včely mohou bodnout opakovaně, jejich jed obsahuje složitější směs toxinů, které mohou vyvolat silnější a prudší alergické reakce.

Léky je lepší rozkousat

Reakce alergika mohou být různé. Odborníci odhadují, že na hmyzí jed je citlivých 9,3 až 26,4 procenta dospělé populace. Míra citlivosti se ale hodně liší, zdaleka to neznamená, že všem těmto lidem hrozí po žihadle anafylaktický šok. 

Pokud je na hmyzí bodnutí někdo alergický, reakce může být velmi různá, a to od mírné, lokalizované na místo vpichu až po život ohrožující. Při lokální reakci se objevuje bolestivý rudý otok, který se může šířit i mimo místo vpichu a přetrvávat několik dní. Při bodnutí do kotníku může například otéct celá noha. 

Dalším projevem bývá svědění pokožky nebo kopřivka. Přestože tento jev může vypadat dramaticky, většinou není nebezpečný, pozornost si ale zaslouží v případě, že reakce postupuje a přetrvává. 

Jako první pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat i tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat, popisuje doktorka Šedivá.

Galerie: Bodnutí vosou nebo včelou

Za šok nejčastěji může vosa

Hmyzí jed je společně s léky a potravinami nejčastějším spouštěčem anafylaktického šoku. Jde o velmi vážnou alergickou reakci, která může skončit i smrtí. Porovnáme-li včelu, vosu a sršeň, až 70 procent anafylaktických reakcí hlášených v Evropě způsobuje jed vosy. Včelí má na svědomí přibližně 23 procent a za 4 procenty stojí sršně, vyčíslila imunoalergoložka Veronika Mundoková Csibová z bratislavské laboratoře Synlab. 

Ke vzniku anafylaxe může přispět probíhající infekce, fyzická námaha a současné užití nesteroidních protizánětlivých léků a alkoholu. Nejvyšší riziko anafylaxe mají starší osoby se srdečními problémy nebo postižením průdušek, děti jsou naopak dle dat z Evropského registru anafylaxe ohroženy velmi vzácně.

Sípání i ztráta vědomí

Anafylaxe většinou nastupuje do několika desítek minut od bodnutí. Dostavit se může i s větším časovým odstupem, vždy však do 24 hodin. Alergika je proto v případě bodnutí hmyzem vhodné minimálně po tuto dobu od bodnutí pozorovat a nenechávat o samotě.

Píchla vás už letos vosa?

Šok kromě kožního systému zasahuje také kardiovaskulární, respirační či trávicí systém. Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí. Bez včasné lékařské pomoci může být alergik ohrožen na životě, proto je při zaznamenání těchto projevů vždy nutné přivolat záchrannou službu a podat postiženému první pomoc, zdůrazňuje lékařka Radka Šedivá.

První pomoc při anafylaxi

Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. Po přivolání záchranné služby je tedy nejprve nutné uvolnit dýchací cesty. Pokud je třeba, postiženému povolte oblečení, aby se mu lépe dýchalo. Pakliže komunikuje, opřete ho do sedu, je-li v bezvědomí, položte ho na záda. Každý člověk alergický na hmyzí bodnutí by s sebou pro případ anafylaxe měl mít vždy také takzvaný balíček první pomoci, který obsahuje:

  • Adrenalin v injekčním peru – působí proti poklesu krevního tlaku, posiluje srdce a rozšiřuje průdušky. Užívá se při nástupu příznaků celotělové alergické reakce a jeho včasné podání zachraňuje život. 
  • Antihistaminikum – blokuje účinek histaminu (látky, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci), a tím reakci tlumí. V akutním případě je možné spolknout jednorázově 2 tablety, které je pro rychlejší účinek vhodné rozkousat.
  • Kortikosteroid – potlačuje alergický zánět. Doporučené množství tablet je i zde lepší rozkousat a teprve poté spolknout. 
  • Inhalační léky – uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech. V případě dušnosti se aplikují dva vdechy. 

O tom, jakou kombinaci léků v konkrétní situaci použít, se poraďte po telefonu s pracovníkem záchranné služby. Aplikací adrenalinového pera však postiženému nikdy neublížíte, a jeho podání tak v případě vážných potíží neodkládejte. 

Na test až 6 týdnů po bodnutí 

Pokud máte po bodnutí hmyzem dojem, že u vás nebo vašeho blízkého nešlo o běžnou, byť bolestivou reakci, proberte potíže s praktickým lékařem či alergologem. Ideální je vždy vědět, kdy a kde k bodnutí hmyzem došlo, kolik času uběhlo mezi bodnutím a příznaky a o jaké projevy šlo. Alergolog následně provede kožní a krevní testy. Z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o senzibilizaci na daný alergen, přibližuje alergoložka Šedivá. 

Pozor, jít na krevní test má smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Pokud bodnutí vyvolá silnou reakci, je protilátka „spotřebována“ a její množství v krvi bude několik týdnů nepatrné. 

Štěnic přibývá i v Česku. Ozónové přístroje na ně ani nemá cenu zkoušet Přečtěte si také:

Štěnic přibývá i v Česku. Ozónové přístroje na ně ani nemá cenu zkoušet

Alergie na hmyzí jed se může objevit i u lidí, kteří dosud žádnou jinou alergií netrpěli. Pyloví alergici mají však k citlivosti na hmyzí jed větší sklon. Chcete-li mít jistotu, že vás alergická reakce nepřekvapí, na krevní alergologické testy si můžete zajít i preventivně. Stačí o ně požádat svého lékaře či alergologa. 

Alergie na hmyz se dá léčit 

Alergii na hmyzí bodnutí lze podobně jako většinu ostatních alergií léčit imunoterapií, tedy podáváním alergenových vakcín. Vakcinace, která je nejlepší  léčbou alergie na hmyzí bodnutí, probíhá u alergologa po dobu dvou až pěti let. Po skončení léčby je většina pacientů dostatečně chráněna a tolerance vůči hmyzímu bodnutí přetrvává minimálně dalších sedm let. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).