celozrnné pečivo

Ve světě výživy se sacharidům mnohdy neprávem přisuzuje, že po nich člověk tloustne. Neměli bychom je však všechny házet do jednoho pytle. Kvalitní sacharidy mají v jídelníčcích své místo. Které to jsou a jak by měla skladba jídelníčku a zařazení sacharidů do stravy u běžného člověka vypadat?

Celozrnné potraviny se obecně staly určitou mantrou zdravého stravování. Dodávají totiž tělu vitaminy, minerály i vlákninu, není tak divu, že celá řada lidí automaticky sahá v krámě právě po nich. Má to ovšem háček…

Ten, kdo se rozhodne jíst zdravě nebo shodit pár kilo, často do svého jídelníčku zařadí nejrůznější alternativy běžného pečiva v přesvědčení, že klasický chléb veškeré snažení zhatí. Jsou ale extrudované, pufované a další druhy rádoby zdravých chlebů opravdu tak prospěšné, jak se tváří?

I pečivo může být dobrá složka oběda nebo večeře. Ale záleží na tom, o jakém pečivu se bavíme a co si k němu dáme.

Kamut je příbuzný starověké tvrdé pšenice. Jeho složení je ale pro člověka vhodnější a chuť je sladší. Na našem trhu najdete kamut chléb, těstoviny, kuskus, a také běžné pečivo.

Koblihy, chleba, rohlíky… se pečou, jak známo, z mouky. A do mouky se, jak už je méně známo, přidávají různé látky, které mají za úkol celý proces urychlit a zlevnit. Třeba L-cystein.

V desítkách druhů chleba na trhu se vyzná málokdo. Víte, že jen 10 % použité suroviny stačí k tomu, aby byla v názvu? A že mezi pšenično-žitným a žitno-pšeničným chlebem je velký rozdíl?

Kupujete si celozrnné pečivo, protože ho považujete za zdravější a navíc vám víc chutná? A poznáte ho vůbec? Ne všechno, co se za něj vydává, by se tak skutečně dalo označit.

V nacpaných přepravkách pečivo vlhne a gumovatí. Běžně prodávaný chleba za dva tři dny napadá zelená plíseň. Co s tím, když chřupavé, kypré, voňavé pečivo nejen po ránu tak chutná?