Hlavní navigace

Paranoia (stihomam, paranoidita)

Copyright (c) <a href='http://www.123rf.com'>123RF Stock Photos</a>
Autor: 123 Royalty Free

Copyright © 123RF Stock Photos

Paranoia je psychické onemocnění většinou charakterizované chorobnou podezřívavostí ze sledování, pronásledování a ohrožení vlastní osoby. Přesná diagnóza se ale stanovuje velmi obtížně, jelikož průběh onemocnění je velmi individuální.

Podle Mezinárodní klasifikace chorob se paranoia řadí pod nemoci způsobené určitou formou schizofrenie.

Samotné onemocnění může mít různé příčiny. Může vzniknout v důsledku nějaké fyziologické příčiny – nedostatek vitamínů B-komplexu, zejména vitamínu B 9, jehož nedostatek může způsobovat různé psychotické stavy, nebo hořčíku. Paranoidní stavy také mohou vyvolávat metabolické poruchy v organismu – onemocnění jater, ledvin, slinivky břišní, žaludku, endokrinních žláz či srdce – poruchy cévního systému či zásobování mozku kyslíkem. Chorobná podezíravost a jí podobné stavy také často nastávají při Alzheimerově a Parkinsonově chorobě. Paranoia také není neobvyklá u osob závislých na omamných látkách – drogy, alkohol.

Psychické příčiny choroby prý mohou vznikat již v dětství, či dokonce v prenatální fázi, kdy rodiče neprojevují dítěti dostatek lásky a péče a si dítě přijde neceněné a nechtěné. Paranoia také může vzniknout v důsledku mimořádného stresu v dětství – úmrtí blízkého člověka, odloučení od rodiny či přátel, svědectví kriminálního činu apod.

Paranoia má mnoho příznaků, kromě přecitlivělosti a pocitu pronásledování, které postihují velkou většinu nemocných, se objevují víceméně individuální příznaky. Přemrštěná vztahovačnost, sebestřednost, agresivita, manipulativnost. Nemocný také trpí psychosomatií, není schopen řešit citové situace, velmi často se u něj objevují různé fobie – nejčastěji ze tmy a výšek. Obecně má nemocný pocit, že svět je řízen temnými mocnostmi, které se jej rozhodli zničit, může převládnout představa, že postižený má zvláštní schopnosti a patřičné poslání, může mít také pocit, že je nějakou fiktivní postavou.

Onemocnění je velmi složité přesně diagnostikovat a ještě složitější je jeho léčba – paranoika není možné léčit, dokud sám nepřizná, že tímto onemocněním trpí, což je pro něho samého věc nesmírně obtížná. Problémy s paranoidními stavy se řeší u kvalifikovaného psychologa či psychiatra.

Část těla
psychická
Délka léčby
dlouhodobá, nevyléčitelná
Způsob léčby
domácí léčba, nutná hospitalizace
Věk
děti, dospívající, dospělí, senioři

Pomohla Vám tato stránka?

Hodnocení stránky: 4