Každý rok na podzim Český statistický úřad (ČSÚ) vydává podrobnou zprávu o výdajích ve zdravotnictví. Letošek není výjimkou, analýza vyšla v září a týká se utrácení pojišťoven i pacientů za péči v roce 2024. Vyplývá z ní, že celkové výdaje domácností dosáhly v roce 2024 částky 94,5 mld. Kč a představovaly 13,6 procenta všech výdajů na zdravotní péči v Česku.
Co se dozvíte v článku
Kolik utrácíme ze své kapsy
Z analýzy plyne, že každý obyvatel v průměru ze svého utratil za služby a zboží související se zdravím celkem 8 681 Kč. Z této částky jsou nejdražší léky, ať už se jedná o doplatky za ty na předpis, volně prodejné nebo ostatní lékárenské zboží, což jsou třeba náplasti, dezinfekce, obvazy, elastické kompresivní punčochy, inkontinenční pomůcky a další.
Do téměř devítitisícové částky patří i výdaje pacientů za brýle, naslouchadla, ortopedické vložky a jiné terapeutické pomůcky, příplatky u zubařů, poplatky ordinacím, 90 Kč na pohotovosti, poplatky za různá potvrzení nebo vstupní vyšetření do zaměstnání, platby za nadstandardní výkony, materiál a služby. Ze svého si lidé doplácejí také lázeňskou péči nebo dentální hygienu, služby nutričních terapeutů, fyzioterapeutů nebo psychologů.
Za léky stejně jako za zubaře
Za léky na předpis připadá na každého obyvatele včetně dětí útrata 1 492 Kč ze své kapsy. Za volně prodejné léky je to 1 973 Kč a výdaje pacientů za zdravotnické pomůcky byly 751 Kč za rok 2024.
Statistika je podobná jako v roce 2023, kdy celková průměrná útrata ze svého činila 8 615 Kč, z toho za léky na předpis 1 506 Kč, 1 976 Kč za volně prodejné medikamenty a 683 Kč za zdravotnické pomůcky (více o výdajích pacientů za rok 2023 jsme psali zde).
Za volně prodejné léky jsme předloni utratili stejnou částku jako za ambulantní stomatologickou péči. V roce 2024 doplatil v průměru každý obyvatel ČR v ordinaci zubaře či dentální hygienistky z vlastní kapsy 1 975 Kč. Tato průměrná částka za poslední léta přitom výrazně vzrostla. Statistici uvádějí pro srovnání, že v roce 2015 obyvatel za ambulantní stomatologickou péči platil v průměru jen 795 Kč za rok.
Suma za nákup volně prodejných léčiv činila předloni 21,5 miliardy korun. Stejná částka šla v úhrnu z kapes pacientů za dentální zdraví. Do této částky se počítají příplatky za ošetření, které nehradí pojišťovny, příplatky za materiál nad rámec úhrad, útraty za dentální hygienu nebo výdaje za rovnátka. A také péče, kterou si pacienti zaplatili u zubařů, jejichž ordinace nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami, takže veškerá ošetření se hradí dle ceníku.
Ze zdravotního pojištění šla půlmiliarda
Celkové výdaje na zdravotní péči činily předloni 697 miliard Kč. Téměř tři čtvrtiny této sumy byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny poslaly do nemocnic a ordinací 514 miliard. Jak ČSÚ upozorňuje, z veřejného zdravotního pojištění šlo do péče půl bilionu korun vůbec poprvé v historii našeho státu.
A další rekord je na cestě. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nedávno na jedné z tiskových konferencí novinářům uvedl, že v roce 2027 bude z veřejného zdravotního pojištění v systému poprvé rozděleno více než 600 miliard. Výhled konkrétně hovoří o 605 miliardách korun rozdělených na úhradách. Ministr proto chce změnit pravidla jejich přerozdělování a chystá mimo jiné rozsáhlou novelu zákona o zdravotních službách.
Oproti roku 2023 vzrostly předloni celkové výdaje na zdravotní péči o 8,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele činily přibližně 64 tisíc korun. V této částce je zahrnuta péče hrazená z pojištění i ta, kterou si lidé platí sami.
Největší objem prostředků zdravotních pojišťoven směřoval na léčbu onkologických onemocnění. Výdaje na péči o pacienty se zhoubnými nádory dosáhly v roce 2024 celkem 55,8 miliardy korun a poprvé převýšily výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy. Ty ve stejném roce činily 54,2 miliardy. Onkologická péče se tak stala finančně nejnákladnější skupinou diagnóz hrazenou zdravotními pojišťovnami, podotýká ČSÚ v tiskové zprávě. Na rakovinu se u nás zatím umírá méně často než na infarkty, mrtvice a další projevy aterosklerózy a jiných cévních či srdečních nemocí (o příčinách úmrtí v roce 2024 ČSÚ informoval zde loni v září).
Významný růst úhrad zaznamenaly zdravotní pojišťovny také za péči o duševní zdraví. V roce 2024 činily 25,4 miliardy, což bylo o 16 procent více než v předchozím roce. Ve srovnání s rokem 2019 se jejich objem zvýšil na dvojnásobek. Tento vývoj souvisí s rostoucí poptávkou, rozvojem služeb v této oblasti i s probíhající reformou psychiatrické péče, v rámci které vznikají nová centra duševního zdraví.
ČLÁNKY DO MAILU