Půl roku od zavedení pokut za nelegální poplatky: nejčastěji si pacienti stěžují na zubaře

Krajské úřady a pražský magistrát mohou už déle než půl roku díky novele zákona o zdravotních službách využít nové sankce k tomu, aby potrestaly neoprávněný výběr poplatků na klinikách a v ordinacích. Kontrole předchází stížnost pacienta a úřad musí dospět k závěru, že kasírováním částek skutečně lékař porušuje zákon.

Ordinací vybírajících peníze od pacientů bokem přitom není málo (příklady můžete najít v našich textech zde). Situaci, zdá se, zatím nezlepšila ani letos zavedená agregovaná platba ambulantním gynekologům (psali jsme o ní zde). Znamená, že lékaři za většinu svých registrovaných pacientek dostanou od pojišťoven každý měsíc 59 až 158 korun, aniž by ženy  přišly do ordinace. Poplatky ale řada ambulantních gynekologů vybírá dál.

Šest krajů zatím bez stížností

Server Vitalia.cz oslovil všechny krajské úřady a pražský magistrát s dotazy, kolik letos již obdržely pacientských stížností a zda už udělily pokutu některému zdravotnickému zařízení kvůli výběru nelegálních poplatků či dvojím platbám (od pacienta i od pojišťovny).

Všechny kraje na shodné anketní otázky odpověděly. Šest úřadů letos ještě žádnou stížnost související s nelegálními poplatky neřešilo. Osm jich stížnosti zaznamenalo, přičemž nejvíce podnětů přišlo na pražský magistrát.

Z odpovědí krajských úřadů také vyplývá, že nejčastěji si pacienti letos stěžovali na platby u zubařů, ale podněty přišly také kvůli vybírání částek u neurologa, internisty nebo urologa. Mimo lékařské obory pak šlo o fyzioterapeuta.

Nejvíce si stěžují lidé v Praze

Nejvíce stížností za letošní rok obdržel pražský magistrát. Kvůli pacientským platbám u lékaře aktuálně vede 22 řízení. Sankce za spáchání přestupku dle zákona o zdravotních službách dosud nebyla udělena, uvádí Vít Hofman, vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy.

Podrobnosti úřad sdělovat nechce. Řízení, která v současnosti vedeme, dosud nebyla pravomocně ukončena. V rámci vedených řízení jsme vázáni mlčenlivostí a z toho důvodu nemůžeme sdělit požadované informace, dodává Vít Hofman.

Naopak v Plzeňském kraji už jedno řízení skončilo. Stížnost kraj shledal jako důvodnou, případnou pokutu ale zatím neuložil. Jak přestupek bude potrestaný, krajský úřad nesděluje s tím, že rozhodnutí zatím nenabylo právní moci. 

Mluvčí úřadu Eva Mertlová v odpovědích informovala, že úřad vede ještě další dvě přestupková řízení a ta ještě neskončila. Dodala také, že výše uvedené stížnosti se týkaly stomatologa, urologa a internisty (vnitřní lékařství). Úřad prověřoval dvojí platbu a dvakrát vyžadování poplatku za registraci a objednání.

Po dvou podnětech řešili na krajských úřadech Středočeského a Jihomoravského kraje. Oba případy se týkaly stomatologie, informuje Jana Pancířová Kopřivová z tiskového oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje. Dodává, že v obou případech probíhá řízení, a to je také důvodem, proč kraj nebude sdělovat podrobnosti. Argument, že řízení běží, a proto nemohou být sděleny podrobnosti, zmiňovaly i další krajské úřady, takže ve výsledku redaktorka pracovala s informacemi napříč ČR, které byly omezené.

V Jihomoravském kraji se jedna stížnost týkala zubaře, druhá neurologa. Pacienti upozornili na neuvedení ceny služby v ceníku, nedostupnost ceníku a neinformování o ceně ještě před ošetřením. Oba podněty byly prověřeny kontrolou na místě. V případě neurologie došlo ke konstatování pochybení, na které bude navazovat zahájení přestupkového řízení, píše Petr Holeček, pracovník vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje. V něm lékaři v případě prokázání odpovědnosti za přestupek může dostat pokutu až 50 tisíc korun.

Kde řešili zatím jen jednu stížnost

Čtyři krajské úřady shodně uvedly, že zatím mají jeden podnět kvůli nezákonným poplatkům.

V Karlovarském kraji jej pacient podal na zubaře, protože jeho přijetí do péče podmiňoval absolvováním dentální hygieny. Podnět nesměřoval vůči žádnému konkrétnímu poskytovateli, proto úřad nezahájil řízení, všechny zubní lékaře v Karlovarském kraji upozornil, že taková praxe je v rozporu se zákonem. Stejnou informaci zaslal také oblastní stomatologické komoře, píše Jana Boučková z Oddělení komunikace a marketingu Krajského úřadu Karlovarského kraje.

V Ústeckém kraji se na kraj obracela v květnu pacientka, která si stěžovala na chování jednoho z gynekologů. Stížnost se týká jednorázového materiálu a byla předána poskytovateli zdravotních služeb, uvádí mluvčí úřadu Magdalena Fraňková.

Šlo nejspíš o to, že gynekolog podmínil poskytnutí preventivní prohlídky zakoupením jednorázového poševního zrcadla. Tento požadavek je třeba v metropoli ze strany lékařů velmi častý a stejně jako u poplatků rovněž nelegální za podmínky, že gynekolog nedá pacientce na výběr, ale zrcadlo jí účtuje automaticky.

Krajský úřad Královéhradeckého kraje zkraje června obdržel letos první stížnost, týkala se poplatku u zubaře. Konkrétně podezření, že si lékař od pacienta vzal peníze za něco, co mu uhradí i zdravotní pojišťovna. Do konce prázdnin u tohoto poskytovatele provedeme kontrolu a věc prošetříme, píše vedoucí tiskového oddělení Dan Lechmann.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje od poloviny dubna eviduje jeden podnět, a to na ordinaci fyzioterapeuta, tedy nelékařského zdravotníka. Týká se nelékařského oboru fyzioterapie, kde je účtován poplatek za služby recepce a spotřebu jednorázového materiálu ve výši dvě stě korun, popisuje mluvčí úřadu Nikola Birklenová. U poskytovatele byla zahájena kontrola, která doposud nebyla ukončena, dodává mluvčí.

Co dělá úřad s podnětem od pacienta

Krajský úřad každý podnět prověří, může provést i kontrolu přímo v ordinaci. Pokud na základě obdržených či získaných informací a dokumentů sezná, že peníze lékař od pacientů vybíral nezákonně, zahájí tzv. přestupkové řízení. V něm se rozhoduje o odpovědnosti za přestupek – tedy o tom, zda byl přestupek spáchán, kdo za něj odpovídá a v případě prokázání přestupku i o výši trestu, vysvětluje Petr Holeček. 

Upozorňuje také, že sankce může být uložena jen tehdy, pokud přestupek není promlčený. Promlčecí lhůta činí u přestupků se sankcí do 100 tisíc korun jeden rok, u přestupků se sankcí nad 100 tisic korun tři roky. Běžet počíná dnem následujícím po dni spáchání přestupku, dodává.