Hlavní navigace

Vitamín C je všude kolem nás i bez exotického ovoce

2. 10. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Symbolem vitamínu C byl dlouhý čas citron. Dnes je už celkem známo, že máme lepší, bohatší i lokální zdroje této cenné látky. Z čeho všeho doplníme důležitou živinu a lze se vitamínem C předávkovat?

Je-li nějaké období symbolem potřeby posilovat imunitní systém, a snižovat tak riziko respiračních chorob, pak je to nepochybně podzim. Toto období navíc, jak se zdá, bude mít letos „klasický“ průběh. A je-li nějaká látka symbolem posilování imunity, pak je to vitamín C, a to už od dob, kdy námořníci ve středověku konzumací citrusů obsahujících vitamín C bojovali úspěšně s kurdějemi.

Co se dozvíte v článku
  1. Jsou vhodnější zdroje vitamínu C než citrusy
  2. Vitamín C je i v běžných potravinách
  3. Zdroje vitamínu C
  4. Předávkování vitamínem C?
  5. Horší je ohřev než rychlé zamrazení
  6. Čerstvé ovoce a zelenina, „značka ideál“

Jsou vhodnější zdroje vitamínu C než citrusy

Citrusy ale, jak je už v současnosti známo, nejsou zdaleka jediným a ani nejvydatnějším zdrojem tohoto vitamínu, byť jej samozřejmě v nemalé míře také obsahují. Mnohem vydatnějším zdrojem je přitom poměrně rozsáhlá skupina jiných exotických plodů.

Především pak jsou to australské kakadu švestky obsahující až osmdesátkrát více vitamínu C než citrony a dále tropické třešně acerola, guava, kiwi nebo japonský špenát komatsuna.

Což ovšem nejsou zrovna potraviny k běžné každodenní spotřebě. Stejně tak většina z nás nekonzumuje pravidelně šípek (až padesátkrát vyšší obsah vitamínu C oproti citronům) nebo černý rybíz, které mají z tuzemských zdrojů obsah céčka zřejmě nejvyšší.

Galerie: České ovoce a vitamín C

Vitamín C je i v běžných potravinách

Vitamín C je však naštěstí běžnou součástí mnoha surovin a potravin, a to i živočišného původu, jako jsou třeba jehněčí vnitřnosti (játra nebo srdce) nebo telecí ledvinky.

Ani to ale nejsou pokrmy, které pravidelně konzumujeme, a proto je v praxi nejvhodnějším zdrojem vitamínu C běžná zelenina a ovoce. A to i ta nejčastěji konzumovaná, jako jsou brambory nebo jablka, přičemž brambory obsahují, pro někoho možná překvapivě v porovnání s citrony, polovinu množství vitamínu C, a takový květák je obsahem uvedeného vitamínu s citronem srovnatelný.

Zdroje vitamínu C

Patří k nim i běžně konzumované potraviny lokálního původu, například:

  • růžičková kapusta,
  • rybíz,
  • křen,
  • zelí,
  • květák,
  • rajčata,
  • papriky,
  • brokolice,
  • mrkev,
  • česnek,
  • brambory,
  • jahody,
  • jablka ad.

Galerie: Vitamíny v potravinách

Předávkování vitamínem C?

Důležité je, že vitamín C je na rozdíl od řady jiných vitamínů rozpustný ve vodě, a proto v praxi nehrozí, že by se jím člověk předávkoval.

Nebezpečné předávkování tedy nehrozí, ale existují signály, že člověk může mít potíže při konzumaci tisícinásobků doporučených denních dávek tohoto vitamínu. To v praxi znamená více než čtyři gramy vitamínu C denně. Jedním z nejznámějších projevů je kopřivka. Lidský organismus se nicméně běžně dokáže zbavit případného přebytku tohoto vitamínu vyloučením močí.

Za doporučenou denní dávku se v současné době považuje množství necelých 100 mg na osobu a den u dospělého člověka, přičemž více by měli pravidelně přijímat tento vitamín kuřáci (zhruba o 35 mg navíc na osobu a den), neboť jejich imunita je kouřením oslabena. Tak či tak je ale zřejmé, že optimální pro doplnění (i „přeplnění“) vitamínu C pro potřeby našeho organismu je zvýšená konzumace běžného ovoce a zeleniny. A to především v čerstvém stavu.

Horší je ohřev než rychlé zamrazení

Jakýmkoli nevhodným a delším skladováním a také jakoukoli úpravou se totiž vitamín C z původních surovin postupně, někdy ale docela rychle, ztrácí. Platí přitom, že se rychleji ztrácí při vyšších (například pokojových) teplotách, neboť teplo podporuje odbourávání tohoto vitamínu.

Ten se ze surovin ztrácí i při rychlém zmrazení, avšak v mnohem menší míře. Profesionálně zamrazená zelenina skladovaná delší dobu má tak často paradoxně více uvedeného vitamínu než třeba čerstvé produkty skladované kratší dobu, a to i v ledničce.

Odbourávání vitamínu C výrazně také urychluje oxidace působící tím intenzivněji, čím je větší styčná plocha produktu se vzduchem, což v praxi znamená krájení či strouhání zeleniny a ovoce.

Galerie: Test sáčků na ovoce – jsou k něčemu dobré?

Naopak rychlé omytí zeleniny a ovoce bez porušení jeho povrchu nemá na úbytek vitamínu C prakticky vliv. Při vaření zeleniny v horké vodě pak můžeme za hodinu přijít až o sedmdesát procent v ní původně obsaženého vitamínu C.

Čerstvé ovoce a zelenina, „značka ideál“

Ze všech uvedených důvodů je proto vhodné (nejen) v současné době nakupovat a také co nejdříve zakoupené čerstvé ovoce i čerstvou zeleninu zkonzumovat (samozřejmě až na výjimky, kdy je tepelná úprava nutná, jako v případě brambor).

A to i přesto, že ceny těchto produktů jsou letos, i kvůli pandemii koronaviru, vyšší než v minulosti, někdy i výrazně.

Na druhou stranu je to právě uvedená pandemie, která může spotřebitele v ČR podnítit k vyšší konzumaci ovoce a zeleniny, což by (opět nejen) v této době byla dobrá investice do vlastního zdraví. Uvedené produkty navíc nejsou pouze zdrojem vitamínu C, ale mnoha dalších pro tělo prospěšných látek.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).