Hlavní navigace

Velký přehled těstovin. Rozdíl mezi pappardelle, fettuccine či tagliatelle není zásadní

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Těstoviny jsou chutné, dají se upravit na spoustu způsobů a jsou vhodné i pro redukční dietu. Existuje více způsobů jejich dělení a také různé druhy mají různé možnosti využití. Vyznat se však v množství jejich názvů může být někdy složité.

Těstoviny se staly oblíbenou stálicí jídelních lístků restaurací celého světa a své čestné místo mají i na domácích stolech. Jejich obliba rozhodně neklesá. Právě naopak, roste počet receptů, kde je možné je využít.

Výhody těstovin

Výhodou je rychlá a poměrně jednoduchá příprava. Jsou velmi zajímavé také z nutričního hlediska. Často bývají mylně považovány za velmi kalorickou potravinu kvůli informacím na obalu. Je však třeba vzít v potaz to, že hodnoty jsou uvedeny v suchém stavu a při vaření těstoviny absorbují značné množství vody, čímž klesá i jejich energetická hodnota.

Obecně lze říct, že 100 gramů vařených těstovin obyčejně obsahuje necelých 600 kJ (a do 30 g sacharidů). Nízký glykemický index navíc dává pocit nasycení po poměrně dlouhou dobu, jsou tedy vhodné pro zdravé stravování i dietní režim ke snížení hmotnosti, samozřejmě nejprospěšnější jsou v této souvislosti těstoviny celozrnné.

Makaróny se dostaly již do Dekameronu

Těstoviny mají dlouhou historii. V 1. století našeho letopočtu zmiňují dávné římské spisy jemné plátky smaženého těsta, o století později pak poskytují recept na pokrm s názvem „lagana“. Jde o pláty těsta z pšeničné mouky s drceným salátem, poté ochucené kořením a smažené na oleji. Podobný recept se vyskytuje v 5. století, avšak tentokrát je „lagana“ proložena masovou nádivkou, takže se jedná o předchůdce moderních lasagní.

Přestože některé historické dokumenty mluví o těstovinám podobných pokrmech také v jiných částech světa, jde například o archiválie z Palestiny, Řecka či vzdálených arabských států, badatelé odhadují, že tento pokrm se nejvíce uchytil právě v Itálii. Mohlo jít o důsledek rozsáhlého obchodování ve Středomoří během středověku.

První konkrétnější informace, týkající se těstovin, pocházejí ze 13. století z Itálie. Tehdy se objevují odkazy na makarony, ravioli či nudle. Ve sbírce zemitých příběhů ze 14. století, známých jako Dekameron, popsal italský spisovatel Giovanni Boccaccio fantazii o hoře parmezánu, po které kuchaři válejí makaróny a ravioli pro nenasytné jedlíky, čekající dole.

V dalších staletích se sušené těstoviny staly oblíbenou výbavou námořníků při objevování Nového světa díky snadnému skladování, ze stejného důvodu se objevily na palubách lodí během dalších objevitelských cest. S nástupem průmyslové revoluce se výroba těstovin automatizovala a na trh se tak postupně dostalo nejenom jejich větší množství, ale zákazníci měli i mnohem rozmanitější výběr.

Jak se dělí těstoviny

Tento trend se v průběhu času dále rozvíjel a dnes je k dispozici nepřeberné množství těstovin. Jejich základní složkou bývá nejčastěji pšeničná mouka, ale běžně se na pultech obchodů objevují i těstoviny z jiných druhů mouky, jako například pohankové, rýžové, špaldové, anebo třeba kukuřičné. Takzvané semolinové těstoviny jsou vyrobeny z tvrdozrnné pšenice (Triticum durum).

Celozrnné těstoviny se pak vyrábějí z mouky celozrnné, tedy takové, která obsahuje přítomnost obalových vrstev zrna. Vyznačují se hnědavou barvou.

Těstoviny lze rozdělit také podle toho, zda obsahují, či neobsahují vejce. Vaječnými těstovinami se rozumí takové, k jejichž výrobě byla použita vejce nebo vaječné výrobky, naproti tomu bezvaječné jsou zcela bez těchto přídavků.

Kromě těchto surovin se při výrobě těstovin používají i další ingredience, například bramborová, fazolová, sójová či hrachová moučka, různé druhy zeleniny, koření, bylinek a podobně. Takto vznikají spotřebitelsky oblíbené barevné varianty.

Těstoviny lze členit ještě také na podskupiny, kdy se rozdělují na sušené, nesušené, plněné, mrazené, hluboce zmrazené, balené vakuově anebo v modifikované atmosféře a instantní.

Základní dělení těstovin

Těstoviny podle složení

  • Vaječné: obsahují vejce nebo vaječnou melanž.
  • Nevaječné (bezvaječné): bez přidaných vajec a vaječných složek.
  • Semolinové: vyrobené pouze z krupice (semoliny) z pšenice Triticum durum bez přídavku vajec.
  • Celozrnné: vyrobené z celozrnné mouky.

Těstoviny podle použití

  • Přílohové:krátké i dlouhé těstoviny různých tvarů, které se používají jako příloha v nejrůznějších úpravách.
  • Zavářkové:těstoviny, které díky svým drobným tvarům nacházejí uplatnění při přípravě polévek.

Těstoviny podle tvaru

  • Dlouhé: patří mezi ně například špagety, makaróny nebo bucatini.
  • Krátké: velká skupina těstovin různých tvarů, ke kterým se řadí třeba kolínka, mušle či vřetena.

Důležitý je i tvar a způsob použití

Na trhu se vyskytuje nejenom mnoho druhů těstovin, ale také obrovské množství tvarů. Má to své opodstatnění. Každý druh a tvar se hodí k jinému kuchyňskému použití. Zde je možné uplatnit další druh dělení těstovin, a sice na dlouhé a krátké. Stejně tak se někdy používá dělení na přílohové a zavářkové.

Podle tvaru rozeznáváme těstoviny dlouhé a krátké. Dlouhé těstoviny se lépe hodí k řidším omáčkám, lépe se s nimi promíchají a dobře se konzumují. Naproti tomu krátké těstoviny na sebe dobře nabalují hustší omáčky. Lasagne jsou pak určeny k zapékání.

Jak poznat druhy těstovin

Předkládáme přehled vybraných těstovin; obrázek řekne mnohdy více než popis, všechny zmíněné druhy těstovin tedy najdete dále v galerii:

Neplněné těstoviny

  • spaghetti: špagety
  • spaghettini: velmi tenké špagety
  • bucatini: silnější špagety, uvnitř duté
  • farfalle: těstoviny ve tvaru mašliček/motýlků
  • fettuccine: široké nudle (širší než tagliatelle)
  • fusilli: vřetena
  • lasagne: cca 2,5 cm široké a 8 cm dlouhé těstovinové pláty
  • maccheroni: makaróny, širší „roury“
  • orecchiette: těstoviny ve tvaru „oušek“
  • pappardelle: širší nudle, stočené do klubíček
  • penne: široké kratší rourky se skosenými okraji
  • rigatoni: podobné penne, avšak jsou delší a s rovnými okraji
  • tagliatelle: široké nudle

Těstoviny určené k plnění

  • cannelloni: mají tvar dutého válečku, plní se různými náplněmi
  • cappelletti: plněné těstoviny ve tvaru malých kloboučků
  • ravioli: těstovinové taštičky ve tvaru čtverečků, obyčejně s masovou náplní
  • tortellini: mají tvar prstýnků/kroužků, obvykle s masovou anebo sýrovou náplní

A co ony zkraje zmíněné fettuccine, pappardelle či tagliatelle? Rozdíl není zas tak významný. Ve všech případech jde o široké dlouhé nudle, které se liší hlavně šířkou. Tagliatelle mají v průměru kolem půl centimetru, fettuccine jsou poněkud širší (8–10 mm), pappardelle bývají nejširší (až 2–3 cm). Obvykle jsou stočené do klubka či podobného tvaru.

Druhů těstovin je samozřejmě mnohem více, další najdete například v angličtině na Wikipedii, i s popisem a fotografiemi.

Jak správně vařit těstoviny

Doba varu je závislá na konkrétním druhu těstovin, je tedy žádoucí respektovat pokyny výrobce uvedené na obalu.

poporodni_deprese

Za porci pro jednu osobu se obyčejně považuje 100 gramů, na kterou je třeba počítat zhruba s 1 litrem vody a 1 polévkovou lžící soli. Ta se do vody přidává až poté, co dosáhne bodu varu. Po jejím rozpuštění lze přisypat také těstoviny. Důležité je zvolit dostatečně velký hrnec.

Skladování těstovin

Sušené těstoviny je možné skladovat v čistém, suchém a vzdušném prostředí, kde teplota v ideálním případě nepřesáhne 20 °C. Snadno absorbují pachy a vlhkost, proto je vhodné uložit je v uzavíratelných nádobách. Je třeba chránit je rovněž před přímým slunečním zářením.

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).