Hlavní navigace

Urodilo se vám hodně rajčat? Připravte z nich studenou rajčatovou polévku

24. 8. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
U většiny druhů ovoce a zeleniny platí, že je nejlepší volbou konzumovat je v čerstvém stavu. U rajčat to tak úplně neplatí. Pokud se tak například na zahrádce urodí rajčat více, než je možné bezprostředně sníst, mohou je zájemci využít k přípravě celé škály pokrmů a pochutin, jejichž prospěšnost pro lidský organismus je stejný a někdy i vyšší než právě sklizená rajčata nebo rajčata nakoupená v maloobchodní síti.

Tradičním zpracováním rajčat bylo v minulosti jejich využití k výrobě domácích kečupů, v současné době ale preferuje řada spotřebitelů spíše využití rajčat k přípravě polévek, které mohou mít téměř nekonečné množství variant. Při každé z nich je přitom třeba rajčata tepelně opracovat, což představuje nutriční výhodu. Proč to tak je?

Rajčata jsou zdrojem mnoha žádoucích látek, například prakticky všech základních vitamínů (A, B, C, E a K), ale také minerálů, jako je draslík, fosfor, hořčík, železo, sodík a řada dalších. Platí to především pro draslík, jehož obsah ve 100 gramech rajčat se blíží až 300 mg.

Největším přínosem je ale obsah antioxidantů, z nichž nejdůležitějším a také nejsilnějším mezi antioxidanty rostlinného původu je lykopen. Ten má skutečně mnoho pozitivních účinků, například jako prevence vůči rakovině, a především pak rakovině prostaty (ke skutečně účinné prevenci by nicméně bylo třeba zkonzumovat zhruba 6 mg lykopenu denně), ale má také antibakteriální účinky, a navíc představuje vnitřní ochranu pokožky vůči UV záření, což se hodí zejména v letním období.

GALERIE: Rajčata a jejich využití v kuchyni

Problém je, že právě lykopen z rajčat je lidským organismem využitelný až po jejich tepelné úpravě. Respektive, mnohem více využitelný, jak vyplývá z dosavadních výzkumů. Zatímco ze syrových tepelně neupravených plodů využije náš organismus pouze 4 procenta této látky v rajčatech, po půlhodinové tepelné úpravě se zvýší její využitelnost zhruba o 150 procent. Cestou k tomu jsou mimo jiné rajčatové polévky.

Hotovo máte za půl hodiny

Jednou z možností je „klasická“ rajčatová polévka, kdy na čtyři porce využijeme zhruba 6 větších rajčat, další variantou je využití rajčat k přípravě velmi chutné rajčatové polévky s krevetami, v níž jsou rajčata množstevně dominantní surovinou, přičemž k přípravě čtyř porcí stačí oproti „klasice“ o jedno až dvě rajčata méně. Příslušné recepty nicméně již byly na portálu Vitalia v minulosti zveřejněny.

Cherry rajčata jsou sladší, salátová šťavnatější. Která a jak využít v kuchyni? Přečtěte si také:

Cherry rajčata jsou sladší, salátová šťavnatější. Která a jak využít v kuchyni?

Pro stávající letní období, kdy spolu s rajčaty dozrávají také různé typy paprik a další druhy zeleniny, doporučuje přitom Zelinářská unie Čech a Moravy studenou rajčatovou polévku. Taková polévka, byť je její příprava přece jen o něco složitější, může být v současné době složena skutečně jen z tuzemských surovin, což mimochodem alespoň část spotřebitelů stále více preferuje.

Recept: Studená rajčatová polévka se salátovou okurkou a bazalkou (4 porce)

Suroviny k přípravě: 2 kilogramy červených rajčat, 1 stroužek česneku, 1 ks šalotky, 200 g salátové okurky, 200 g řapíkatého celeru, 1 ks červené papriky, 10 g listové petržele, 20 g bazalky, 0,1 l červeného vína, 5 kostek ledu, 1 citron, špetka cukru krystal, sůl, pepř

Postup při vaření: Slupku rajčat nařízneme a spaříme ve vroucí vodě po dobu 2 minut. Rajčata vyjmeme z vroucí vody a vložíme do vody s ledem. Slupku rajčat oloupeme a vyjmeme jadřince. Papriku pečeme v troubě na 180 °C přibližně 15 minut. Upečenou papriku přendáme do misky a přikryjeme fresh fólií a necháme 15 minut odstát. Následně papriku oloupeme a vyjmeme jadřince.

Do mixéru vložíme rajčata, papriku, oloupanou salátovou okurku, oloupaný řapíkatý celer, česnek, listovou petržel, bazalku, červené víno a poté vše rozmixujeme. Dochutíme solí, pepřem, cukrem a citronovou šťávou.

Dodat lze jen, že uvedený recept představuje využití opravdu širokého spektra v České republice pěstované zeleniny, což by si tuzemští pěstitelé (a také naše krajina) určitě hodně přáli.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).