Hlavní navigace

Trocha šampusu dětem neuškodí. Pravda, nebo lež?

31. 12. 2019

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Připíjíte si s dětmi na Silvestra šampaňským? Zaděláváte jim na problémy, tvrdí experti. Co byste měli vědět, než nalijete potomkům trochu alkoholu?

Konec starého roku se obvykle nese v duchu bujarých oslav, debužírování, a hlavně popíjení velkého množství alkoholu. Tato tradice je tak hluboce zakořeněná, že rodičům už mnohdy ani nepřijde divné nalít malou skleničku sektu také svým dětem. Před tím ovšem odborníci varují.

Silvestr bez alkoholu si většina z nás ani nedovede představit, „bublinkami“ tak slaví příchod nového roku jak studenti, mladí lidé, tak senioři i rodiny s dětmi. Právě u dětí vzbuzuje šampaňské velkou zvědavost a docela pochopitelně chtějí ochutnat to, co si s takovým gustem nalévají dospělí.

Galerie: Historie a současnost výroby sektu

Co se dozvíte v článku
  1. Proč rodiče nechávají své děti pít alkohol
  2. Nic jako trénink pití alkoholu neexistuje
  3. Alkohol dětem nijak neprospívá
  4. Nejúčinnější je dobrý vzor v rodičích
  5. Posedlost alkoholem i problémy dospívajících

Proč rodiče nechávají své děti pít alkohol

Ti mnohdy svolí a svým potomkům dopřejí „štopičku“, nebo rovnou menší sklenku. Jsou totiž přesvědčeni, že jim to nemůže nijak uškodit, někteří dokonce věří, že tím dětem prospějí, jak například potvrdil americký průzkum. Podle nich tak alkohol ztratí kouzlo zakázaného ovoce, popřípadě se s ním děti naučí lépe zacházet. Například v americké Severní Karolíně má nějaké zkušenosti s alkoholem 20 až 50 procent dětí ve věku od 8 do 10 let. Podle českých dat 52 procent dětí ochutná alkohol v jedenácti letech nebo dříve!

Podle odborníků jsou ovšem přínosy podobného jednání rodičů minimálně sporné; ze studií spíše vyplývá, že takové děti mají větší předpoklady k častému pití během dospívání.

Je přitom jedno, jestli jim matka s otcem dávali jako malým jen „srknout“, nebo rovnou celou sklenku. Do velké míry za to dle expertů může fakt, že rodiče daným gestem potomkům nechtěně naznačují, že pití je zcela v pořádku a že je v tom podporují.

Nic jako trénink pití alkoholu neexistuje

Přípitky s dětmi nehodnotí pozitivně ani Petr Hrouzek, ředitel Centra protidrogové prevence a terapie. „Zákonná hranice pro užití alkoholu je v Česku 18 let. Jinde ve světě se používá i vyšší hranice 21 let – například v anglosaských zemích. Nebo rozdělená hranice dle obsahu alkoholu pro pivo a lehká vína od 16 let a ostatní alkohol od 18 let. Tato hranice je založená na předpokládaném průměrném biologickém dozrání lidského organismu,“ popsal pro Vitalia.cz expert.

Podle něj u konzumace alkoholu neexistuje něco jako „otužování“. „Představa, že pokud bude dítě konzumovat malé množství alkoholu z rukou rodiče, tak ho to lépe vybaví pro budoucí bezpečnou konzumaci v dospělosti, je mylná. Bezpečné množství totiž v případě dětského organismu neexistuje, a navíc každý organismus reaguje na alkohol jinak. To, že rodič případně dobře odbourává alkohol, neznamená, že stejně bude fungovat organismus jeho dítěte,“ vysvětluje Petr Hrouzek.

Alkohol dětem nijak neprospívá

Ve společnosti panuje také představa, že jsou určité druhy alkoholu v malém množství prospěšné, i to je ale prý mýtus. Alkohol je pro organismus vždy zátěží. „Pokud alkoholický nápoj obsahuje látky, které mohou být zdraví prospěšné, pak by byly opravdu prospěšné po oddělení od alkoholu. I tam, kde zdánlivě alkohol prospívá sám o sobě, vždy existuje varianta, která je bezpečnější. Konzumovat alkohol v dospělém věku se tedy vždy dá pouze více či méně škodlivě,“ popisuje odborník a zdůrazňuje, že u dětí a dospívajících to platí dvojnásob.

„Podávat alkohol v jakémkoli množství člověku do 18 let je jednoznačně nevhodné a neplyne z toho pro něj žádný životní benefit ve vztahu k budoucímu užívání alkoholu. Čím nižší věk požití alkoholu, tím vyšší riziko zdravotních komplikací. U pravidelného užívání pak toto tvrzení platí násobně více,“ dodává Petr Hrouzek.

Nejúčinnější je dobrý vzor v rodičích

Expert ale souhlasí s myšlenkou, že dítě by se mělo seznámit s alkoholem v domácím prostředí. Ovšem ne tak, že jej bude popíjet, ale skrz pozitivní příklad rodičů. „Nejúčinnější je to nejjednodušší, tedy vlastní příklad rodičů. To, jak s alkoholem zachází rodič, je pro dítě klíčové. Pokud rodič zachází s alkoholem bezpečně, nepoužívá jej jako výhradní prostředek k relaxaci, zábavě a podobně, je pravděpodobnější, že dítě bude s alkoholem v budoucnu zacházet také bezpečně,“ věří Petr Hrouzek.

Galerie: Jak správně otevírat sekt krok za krokem

Funguje to podle něj i obráceně. „Pokud dítě vidí rodiče, jak pije na žal, pije na uvolnění, na vítězství… a současně nevidí, že by zvládal zátěž nebo slavil bez alkoholu, pak je pravděpodobné, že tyto stereotypy bude ve svém životě uplatňovat také,“ popisuje odborník.

Pokud by rodiče chtěli potomka skutečně poučit, mohou ho k 18. narozeninám vzít do restaurace, dopřát mu skleničku a vysvětlit, co pít a jak se chovat bezpečně. Tento rituál dodržují prý například některé rodiny v Anglii.

Posedlost alkoholem i problémy dospívajících

Společnost bohužel v tomto ohledu rodičům příliš nepomáhá, protože je v ní kult alkoholu hluboce zakořeněn a opilství není považováno za nic extrémně pohoršujícího. „Rodičům v tomto ohledu zvyklosti a stereotypy v naší zemi příliš nepomáhají. Oslavy vítězství předních sportovců jsou často provázeny veřejnou opilostí. Jít se v pátek ‚vylejt‘ po pracovním týdnu je také běžná praxe. A lidová slovesnost je plná popisu chování k alkoholu ‚zapít žal‘, ‚dej si, ať seš trochu uvolněnej‘ a podobně,“ říká Petr Hrouzek.

Že obavy nejsou přehnané, dokazují i statistiky z Česka. „Jedenkrát v měsíci užije alkohol 70 % šestnáctiletých. Dvakrát a více se v posledním půlroce opilo 30 % mladistvých mezi 16. a 18. rokem. A znaky epizodického opíjení vykazuje 16 % chlapců a 10 % dívek ve věku 16 až 18 let. Současně platí, že více jak 70 % osob, které se v budoucnu léčí ze závislosti na látkách, zahájilo konzumaci alkoholu předčasně před 18. rokem a více jak 40 % z nich dokonce před 12. rokem,“ uzavírá ředitel Centra protidrogové prevence a terapie.

Odborná spolupráce:

PhDr. Petr Hrouzek Ph.D.

Vystudoval obory Speciální pedagogika na Masarykově univerzitě v Brně a Psychologie – Arteterapie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Absolvoval sebezkušenostní komunitní výcvik ve skupinové psychodynamické psychoterapii a další kurzy. Problematice prevence a léčby závislostí se profesně věnuje více než 15 let. V Centru protidrogové prevence a terapie působil jako terapeut Ambulantního programu následné péče, vedoucí Programu následné péče a dnes tuto organizaci vede jako ředitel.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pracovala jako redaktorka i editorka pro řadu celostátních deníků a zájmových webů. Dnes píše na volné noze o tématech, která jsou jí nejbližší – o zdraví a sociální problematice. Vystudovala Mediální studia UK a Podnikohospodářskou fakultu VŠE.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).