Operacemi čelistí se zabývá ortognátní chirurgie. Naprostou většinu pacientů takové ambulance tvoří lidé, kteří mají kvůli špatně posazeným čelistem problém s kousáním a žvýkáním. Přicházejí ale i lidé, kterým vada brání dobře dýchat a vyvinula se u nich spánková apnoe.
Co se dozvíte v článku
„Je to zejména u těžších případů, kdy špatně usazené čelisti nepropouštějí při dýchání ve spánku a dochází k zástavám dechu na podkladě kolapsu měkkých tkání dýchacích cest. Naším úkolem je dýchací cesty více otevřít, takže se pak pacient při spánku nedusí,“ popisuje vedoucí lékař týmu ortognátní chirurgie Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie FN Olomouc Petr Michl.
Tato klinika pomohla už zhruba deseti takovým pacientům a díky spolupráci se spánkovou laboratoří se zájem o takové zákroky postupně zvyšuje.
Co způsobuje problémy?
Spánková apnoe je nejčastější poruchou dýchání ve spánku. Měkké tkáně v zadní části krku při ní částečně nebo úplně zablokují horní cesty dýchací. „Obecně je problém s apnoe komplexní. Její příčinou může být špatně postavená čelist, zejména ta dolní, dále může být způsobena nadváhou, kdy důležitým parametrem je obvod krku. U dětských pacientů to mohou být mandle krční (ty i u dospělých), anebo nosní,“ přibližuje doktor Michl.
Problém ale podle něj může způsobovat ještě i hrtanová záklopka.
Existuje víc možností léčby
Od toho, v čem je problém, se následně odvíjí i způsob léčby spánkové apnoe.
Pokud tvoří překážku mandle, pak je na místě jejich odstranění či v případě těch krčních alespoň redukce. „U mírné až střední spánkové apnoe je možno zhotovit tzv. protraktor. Ten předsouvá čelist během spánku, podmínkou je zdravý chrup a musí být účinnost protraktoru monitorována, není možné jej pouze zhotovit a spoléhat se na účinnost,“ uvádí lékař.
„Pokud lidé mají střední a těžkou spánkovou apnoe z důvodu malého prostoru v oblasti od kořene jazyka až po měkké patro – což je nejčastější a nemusí to být vázané na velikost čelistí – je na řadě náš obor, který tím, že posune kostěný rám dýchacích cest, posune i měkké tkáně, a tím zvětší prostor pro dýchání a zabrání nebo zmírní kolaps měkkých tkání,“ dodává Michl.
Jde to i bez operace
Existují samozřejmě i neoperativní možnosti řešení spánkové apnoe. Konkrétně tzv. přetlaková terapie (CPAP). Při ní se používá speciální přístroj, který během noci zajišťuje průchodnost dýchacích cest. Pacienti pak spí s nosní či celoobličejovou maskou. „Tuto terapii zejména mladí lidé moc nechtějí, jelikož se jedná o přístroj, který s sebou musí vozit a je trochu hlučný,“ uzavírá doktor Michl.
Rizikovými faktory pro rozvoj obstrukční spánkové apnoe jsou obezita, zvyšující se věk, konzumace alkoholu před spaním a také mužské pohlaví – muži jí trpí dvakrát až třikrát častěji než ženy. Také poloha spánku na zádech vede k potížím, protože jazyk se gravitací posouvá dozadu.
Pacienti se nevyspí a stres zajídají
Pacient se spánkovou apnoí se v noci dobře nevyspí, chrápe, lapá po dechu a opakovaně se budí. Ve výsledku je pak unavený, hůř se soustředí, bolí ho hlava, po probuzení má sucho v ústech a mohou se u něj projevovat i změny nálad až deprese.
„Tím, že se dotyčný nevyspí, dochází k podvědomému buzení ve spánku, aktivuje se tzv. sympatický nervový systém, lidé jsou ráno nevyspalí, nevýkonní. Stres často zahánějí jídlem, s postupujícím onemocněním spánkovou apnoe jim stoupá rezistence na tzv. leptin, který dává signál sytosti, proto dotyční začnou jíst i po večerech,“ vysvětluje Petr Michl.
Co způsobuje spánková apnoe?
Neléčená těžká spánková apnoe může způsobovat nebo zhoršovat různé druhy srdečních arytmií, zhoršovat vysoký krevní tlak, může také zhoršovat chronické respirační onemocnění a v extrémních případech vede k hromadění kysličníku uhličitého v organismu až k riziku život ohrožujícího respiračního selhání.