Zdá se vám téma desinfekce a mytí rukou příliš banální na to, abyste mu věnovali více pozornosti? Pak se dopouštíte chyby, která vás nebo vaše blízké může stát zdraví. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se přes ruce přenáší až 80 procent infekčních onemocnění.
Odborníci význam mytí a desinfekce připomněli v pátek 5. 5., na který připadl Světový den hygieny rukou. Datum není náhodné, souvisí s pěti prsty na každé ruce.
Redaktorka serveru Vitalia.cz navštívila preventivní akci zaměřenou na hygienu zorganizovanou Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Zdravotníci přítomným dětem i dospělým předváděli, jak si správně desinfikovat ruce, a vysvětlovali jim, k čemu je to dobré. Zdaleka ne každý to totiž umí.
Galerie: Jak probíhal v nemocnicích Světový den hygieny rukou
Co se dozvíte v článku
Proč si mýt a desinfikovat ruce
Správně umyté nebo vydesinfikované ruce jsou klíčové pro zdraví a prevenci nemocí. „Některé mikroby se přenáší vzduchem, tedy kapénkovou cestou, a některé kontaktem, tedy z pokožky nebo předmětů. U druhého způsobu přenosu jde zejména o bakterie včetně těch, které jsou rezistentní na léčbu antibiotiky,“ vysvětluje hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Patogenem, jenž při nedostatečném mytí a desinfekci rukou dokáže nejvíce potrápit, jsou tzv. stafylokoky, a to zejména zlatý stafylokok. Ten může značně zkomplikovat hojení ran a vést k sepsi. Častými obyvateli pokožky jsou také enterokoky. Žijí běžně mimo jiné ve střevech, ale i ony mohou ublížit našemu zdraví třeba úporným průjmem. Na rukou se daří také korynobakteriím. Některé její druhy způsobují například záškrt, který se v Česku opět objevil po 27 letech.
Na pokožce rukou vydrží bakterie, jež tam nejsou „domácí“, hodiny, dny i déle, protože řadě z nich svědčí teplo a vlhkost. To, že je na rukou máte, nemůžete běžně nijak poznat. Vidět jsou totiž až pod mikroskopem. „Proto je máte i na rukou, které na pohled nejsou špinavé,“ dodává epidemiolog.
Do těla se bakterie z rukou mohou dostat drobnou, třeba i okem neviditelnou oděrkou. Můžeme si je ale zanést třeba i do očí nebo do úst.
Někomu tito neviditelní invazivní „cestovatelé“ neublíží, ostatně řada z nich je součástí našeho organismu v podobě tzv. mikrobiomu (například ve střevech, ústech, pochvě, ale i na pokožce rukou). Pro někoho, kdo má např. oslabený imunitní systém nebo trpí některým z chronických onemocnění, může mít bakteriální infekce vážné zdravotní důsledky včetně otrav, jež mohou skončit smrtí.
Kdy zejména myslet na mytí rukou
- Po návratu domů – jde o naprostý základy v hygieně rukou. Jejich správným umytím se zbavíme bakterií, které si domů přineseme ze školy, nákupu nebo třeba práce. Smytím jim nedáme šanci, aby se dostaly do organismu a namnožily se.
- Kdykoliv, když přijdu z venku – třeba do práce, na návštěvu apod.
- Když mám ruce viditelně špinavé.
- Po použití WC – pokud si nemyjeme ruce po použití toalety, říkáme si o to, že bakterie ze střev se dostanou tam, kam nemají. Třeba do oční spojivky, kterou zanítí. Nebo do otevřené rány, kde vyvolají zánět. A ačkoliv jsou tělu vlastní a ve střevech neškodné, v jiných částech těla mohou znamenat ohrožení zdraví.
- Před jídlem a po jídle – snížíme tak opět riziko, že bakterie se dostanou tam, kam nemají.
- Před kontaktem s nemocným – pro ty, kteří mají oslabenou imunitu, mohou být nebezpečné i bakterie, které běžně člověku neublíží.
- Po kontaktu s materiálem, který může být infekční – mezi ně můžete zařadit i zeminu. Nemusí to být na první pohled zřejmé, ale v půdě žije velké množství mikroorganismů. Běžně se tam vyskytují např. ty, které způsobují tetanus (což ovšem neznamená, že nám onemocnění tetanem hrozí při každém zahradničení).
- Po pobytu v prostorech s řadou lidí nebo po kontaktu s cizími lidmi – přijímali jste gratulace, kondolenci nebo jeli městskou hromadnou dopravou, kde se nevyhnete úchopům madel? Pak se vyplatí si poté ruce vydesinfikovat.
Stačí mýdlo a voda
Ke správné hygieně patří voda a mýdlo. „A ty většinou v běžném životě k očištění rukou stačí,“ podotýká Petr Smejkal s tím, že doma nemusíme mít na umyvadle i desinfekci. Hodí se ale přidat si ji v cestovním balení třeba do batohu či kabelky. Pokud se pohybujeme v místech, kde je řada dalších lidí, je dobré si ruce místo mytí spíš vydesinfikovat. Tuto variantu upřednostní také ten, kdo přichází do kontaktu s nemocným.
Rozdíl mezi mytím a desinfekcí je ten, že mýdlem z rukou odstraňujete nečistoty (tedy přechodnou flóru získanou z okolí), desinfekce slouží k zahubení veškerých virů a bakterií.
Kombinovat umytí rukou a po něm hned desinfekci ovšem není vhodné kvůli vysušování pokožky. Lepší je vybrat si v danou chvíli jen jeden ze způsobů očisty.
Používáte desinfekci na ruce?
Co se týká mýdla, podle odborníků je jedno, zda zvolíme tuhé, či tekuté, obyčejné, nebo to s antibakteriální složkou, které šly na dračku v covidové pandemii. Více než na druhu totiž záleží na způsobu jeho použití. „Stačí, aby mýdla bylo dostatečné množství a použili jsme jej po dostatečně dlouhou dobu,“ uvádí Petr Smejkal s tím, že velmi důležité je omýt ruce ve všech záhybech a ze všech stran.
„Pokud budete mít výborné mýdlo, ale špatnou techniku mytí, uděláte svým rukám poloviční službu. Budete-li mít jen vodu a žádné mýdlo, je to také špatně,“ podotýká hlavní hygienička IKEM Věra Jakešová.
Jak si mýt ruce
- Můžete-li, sundejte si prstýnky, náramky, hodinky.
- První si ruce důkladně navlhčete pod tekoucí vodou, teprve poté nanášejte mýdlo. Na typu mýdla nezáleží, důležité je jeho množství a způsob, jakým si ruce umyjete. Jak poznáte, že mýdla je dost? Jednoduše tak, že jím dokážete při rozetření pokrýt celé ruce, případně i oblast kolem zápěstí či část předloktí.
- Při mytí byste mýdlem měli ošetřit všechny plochy a záhyby rukou.
- Mýdlo po mytí důkladně opláchněte vodou. Na rukou by žádné nemělo zbýt. Při zastavování tekoucího kohoutku se doporučuje na něj již nesahat umytýma rukama. Můžete proto použít předloktí nebo kohoutek zastavit s pomocí ručníku či jednorázové papírové utěrky.
- Součástí dobré hygieny rukou je také jejich pečlivé osušení. Pokud si třeba po mytí chcete nanášet ještě desinfekci (což se nedoporučuje), musí být ruce suché. Desinfekce se totiž nanáší vždy jen na suché ruce.
Dobré je s technikou mytí a desinfekcí seznámit už nejmenší děti. Ti ji sice ještě nijak dokonale nezvládnou, ale získají návyk, že se o čistotu svých rukou mají starat. A právě zautomatizování mytí rukou v určitých situacích je to, o co by u dětí mělo jít podle hlavní hygieničky IKEM především. „Když si návyk od malička osvojí, pak už techniku budou v životě jen zdokonalovat,“ říká zdravotnice.
Zajímavostí je, že hůře se v čistotě udržují ruce se suchou či popraskanou kůží. Je to tím, že hladká pokožka nabízí méně příležitostí pro napadení mikroorganismy, zatímco ta popraskaná podporuje jejich usídlování a množení.
Pokud někdo má kůži na rukou zraněnou, mýdlu a desinfekci se vyhýbat nemusí. Jen čerstvou ránu je lepší překrýt náplastí.
Proč použít desinfekci
Existují situace, kdy je lepší sáhnout raději po desinfekci než po mýdle. Desinfikovat ruce si určitě nemusíme po každém návratu domů, pokud ale jdeme někam do davu lidí, jedeme MHD nebo nás čeká návštěva příbuzného v nemocnici, je desinfekce lepším pomocníkem než mýdlo.
Otázkou je, kolik si jí na ruce nanášet. Podle Věry Jakešové není radno zcela spoléhat na automatické dávkovače, kterými jsou vybaveny téměř všechny stojany s desinfekcí. Je to proto, aby se jich lidé zbytečně nedotýkali a tím si z nich neodnášeli právě bakterie. „Každý výrobce má dávkování nastaveno jinak. Může se vám proto stát, že u některého stojanu stačí jedna dávka, jinde ji musíte zopakovat,“ popisuje Věra Jakešová.
Nezáleží totiž na počtu dávek, ale na množství desinfekce. Té by si dospělí měli do dlaní dávat zhruba tři mililitry. Odměřovat to rozhodně nemusíte. Pomůže vám jiná pomůcka: pokud máte celé ruce od desinfekce vlhké po dobu cca půl minuty, byla dávka přípravku dostatečná. Pokud nevystačí, během roztírání si desinfekci postupně doplňujte. Po vydesinfikování rukou si je dále už neoplachujte.
Podle Věry Jakešové je technika mytí rukou shodná s tou, kterou je vhodné použít i pro jejich desinfekci. Návod na to, jak si ruce ošetřit, abychom nevynechali žádné místo, najdete v galerii:
Galerie: Jak si správně desinfikovat (a mýt) ruce
Proč jsou rizikové dlouhé či nalakované nehty
Špínu nemusíte vidět ale jen na rukou, často se drží i za nehty. „Při každém mytí je kartáčkem drhnout nemusíte, ale je dobré je mít ostříhané,“ podotýká Petr Smejkal.
Má-li někdo nehty delší nebo si je nechává prodlužovat za pomoci syntetických materiálů, měl by hygieně rukou věnovat větší pozornost. Zároveň musí počítat s tím, že takové ruce zcela nevyčistí. „Už jen samotné nalakování znamená porušení celistvosti nehtu, takže nejste schopná ruce řádně vydesinfikovat,“ upozorňuje hygienička. V takové situaci nepomůže ani větší množství mýdla či desinfekce, kartáč nebo opakované mytí rukou.
Laky na nehty mají různou kvalitu a jejich celistvost po nanesení nemusí dlouho vydržet. Pokud lak na nehtu začne praskat či se různě odlupovat, nabízí tím prostor pro usídlení různých mikroorganismů, které je obtížné odstranit. Podle Věry Jakešové navíc třeba gel na nehtech může vytvářet vzduchovou bublinu, kterou nelze vymýt či vydesinfikovat vůbec. Právě potíže s desinfekcí při nalakování jsou důvodem, proč zdravotníci mají takové úpravy zevnějšku, stejně jako dlouhé nehty, zakázané vyhláškou.
Dlouhé nehty ale mají zejména ženy v oblibě a nezdá se, že by kvůli tomu bylo více infekcí. „Budu-li zdravá a budu-li se pohybovat v rodině, kde ani její členové nemají žádné zdravotní problémy, tak se při nedostatečném mytí rukou včetně nehtů zase až tak moc neděje. Jestliže ale mám třeba jednoho z rodičů po transplantaci, tak ho dlouhými nehty můžu ohrozit, protože právě na nehtech k němu můžu přinést bakterii odolnou vůči léčbě antibiotiky, což pro něj může být fatální,“ popisuje hlavní hygienička IKEM.
Pokud se někdo chce chovat zodpovědně, ale zároveň se dlouhých či uměle prodloužených nehtů nechce vzdát, cesta existuje. V případě rizikových situací by člověk s dlouhými nehty neměl spoléhat na mýdlo či desinfekci, ale ruce by si měl vždy, když jde k člověku s oslabenou imunitou, krýt plastovými rukavicemi.
Ani mytí rukou se nemá přehánět
A jak je to vlastně s obavou z toho, že desinfekce a časté mytí nám příliš vysušuje pokožku rukou, a tedy nám spíše škodí, než pomáhá? „Desinfekce sama o sobě pokožce neškodí. Narušuje ji kombinace častého mytí mýdlem a následné desinfekce,“ říká Věra Jakešová. „Máte-li vysušené ruce, je to tím, že před desinfekcí jste si mýdlem z rukou odstranili ochranný filtr, což je určitý kyselý film pokožky. Při častém mytí jej narušíte, a když na takovou pokožku dáte desinfekci, což je v podstatě alkohol, tak vám ji vysuší. Proto se preferuje použít jen desinfekci bez předchozího mytí,“ dodává hlavní hygienička IKEM.
Ačkoliv doporučení lékařů zní jasně – ruce si mýt a desinfikovat, zároveň ale jednoznačně zaznívá: nic se nemá přehánět. „Chce to použít zdravý rozum a ruce si umývat či desinfikovat např. po kontaktu s nějakým infekčním materiálem, nebo pokud jsou ruce viditelně znečištěné,“ říká epidemiolog Petr Smejkal.
Časté mytí rukou totiž může pokožku vysušovat a tím narušovat její ochrannou funkci. Pokožka se při častém mytím stává křehčí a je náchylnější k projevům onemocnění, protože tenká kůže, oděrky či praskliny nahrávají rozvoji infekce. Navíc ruce mají vlastní bakterie, které pokožku osidlují, a je to tak v pořádku, protože udržují určité pH pokožky a její vlhkost, které působí ochranně.
Dalším důvodem, proč hygienu nepřehánět, je, že je přirozené vystavovat se vlivu mikroorganismů. „Do určité míry se musíme promořovat, abychom průběžně posilovali naši imunitu. Navíc na rukou máme i mikroorganismy, které jsou přirozenou součástí povrchu pokožky a působí jako ochrana před jinými patogeny,“ popisuje Věra Jakešová. Doplňuje ale, že to nemění nic na tom, že lidé by měli mít naučený správný postup mytí a desinfekce rukou.
Jak si správně mýt a desinfikovat ruce, můžete vidět i na videu níže:
ČLÁNKY DO MAILU