Do Prahy se na čtyři dny sjelo více než šest tisíc zubařů, vědců a odborníků na ústní zdraví. Světový stomatologický kongres se koná každý rok, letos poprvé byl v ČR. Účastníci si na něm vyměňují zkušenosti i poznatky o nejnovějších trendech ve stomatologii. Řeč proto přišla i na umělou inteligenci, robotiku a chytrá
řešení.
Roboti už vyrábějí korunky
Kromě chirurgie se roboti stále častěji prosazují i ve stomatologii. Třeba v ČR už v některých ordinacích pracují ti, kteří při jedné návštěvě dokážou detailně oskenovat dutinu ústní a navrhnou ideální zubní náhradu – korunku, polokorunku, fazetu nebo můstek. Tu pak rovnou vyrobí – vyfrézují ji z keramiky, zirkonu nebo kompozitu. Ceny se liší dle materiálu i klinik, začínají zhruba na čtyřech tisících korunách.
Podívejte se na video jedné ze zahraničních klinik, jak robot CEREC vytváří náhradu části zubu:
V českých ordinacích se také zabydluje tzv. navigovaná implantace, kdy ruku lékaře při usazování náhrady vede speciální software a 3D šablony. Stále častější je analyzování rentgenových snímků umělou inteligencí, která odhalí i takové porušení povrchu zubu, které lékař může přehlédnout.
Robot zub vyvrtá i zaplombuje
Stomatologičtí roboti, kteří by zuby přímo ošetřovali, zatím v tuzemsku nepracují. Zastoupení neměli ani na světovém stomatologickém kongresu v Praze. Ale třeba v USA nebo některých asijských zemích už pod dohledem lékařů zvládají vsazení implantátů, plombování nebo extrakci.
Podle Romana Šmuclera, prezidenta České stomatologické komory, jež letošní kongres spolupořádala, rozmach robotiky v EU brzdí regulace. Od partnerů v Číně vím, že nejméně sto robotů už v Evropě pracuje na černo,
říká lékař. O výhodách moderních metod hovořil po zahajovací tiskové konferenci kongresu.
V Číně stomatologické roboty dodává na trh asi šest výrobců. Další jsou v USA. V Evropě se zatím sériově nevyrábí žádný, snaha o jejich vývoj ale existuje v podobě prototypů s názvy Miniature Intraoral Robot (MIR), DentistRobot nebo Oral Robot. Nezbytnou podmínkou pro uvedení na trh je mimo jiné certifikace zdravotnického prostředku.
Jejich práce má různou míru autonomie. Jsou roboti, kteří jsou prodlouženou rukou zubaře. A pak ti, kteří pracují téměř samostatně a celý proces ošetření si dokážou řídit. Značná část z nich je ale ještě v klinickém testování.
Stomatologičtí roboti nemají podobu humanoida. Vzhledem jsou spíše blízcí strojům z továrny nebo těm z operačního sálu. Na rozdíl od chirurgických má robot ve stomatologii zpravidla jen jedno rameno, na konci s vyměnitelnými nástroji.
Podívejte se, jak vypadá americký orální robot Yomi:
Koncovka ramena v ústech pacienta pracuje velmi přesně. Na rozdíl od lidí neunavitelně, takže zuby dokážou plombovat denně 24 hodin v kuse. Znám pracoviště v Číně, kde je stomatologických robotů tisíc a cena plomby se odvíjí od toho, kdy jste ochotni přijít. Takže nejlevnější plomba bude nejspíš v pondělí ve tři ráno,
popisuje Roman Šmucler.
Roboti jsou úplně skvělí na chirurgické extrakce zubů moudrosti, protože dokážou zcela přesně ve 3D změřit, kolik kosti mají odstranit. Mají celou geometrii ‚v hlavě‘, čehož člověk není schopný dosáhnout, takže je ten zákrok celý roboticky navigovaný. To samé je při odpreparování zubů a o implantátech ani nemluvím. Ta přesnost je úplně ďábelská,
popisuje lékař.
Jako výhodu lékař zmiňuje i to, že když je nedostatek zubařů, pořídí se prostě další robot. Ne že by sofistikovaný stroj lékaře nahradil, stomatologové jsou potřeba, stroje totiž kontrolují. Není to však kontrola jeden na jednoho. Jeden zubař kontroluje vždy několik přístrojů naráz. Je proto pravděpodobné, že práce robotů, která přináší do stomatologie automatizaci a jež může být nyní vnímána jako exkluzivní a draze placená, nakonec zubní péči paradoxně zlevní.
Na připomínku, zda se pacienti nemají bát ošetření od přístroje, byť za dohledu a asistence člověka, odpovídá, že ne. Chcete auto, které někdo vyrobil kladivem, nebo to vyrobené robotem v továrně? Bál bych se jezdit autem, které někdo zbastlil v garáži. A velmi brzy vůbec nebudeme chápat, jak se člověk třeba mohl pustit do operace mozku, protože ta přesnost robotů je dechberoucí a nikdo s ní nemůže soutěžit,
dodává prezident ČSK.
Jasno má také v umělé inteligenci, která výrazně personalizuje medicínu. Vůbec si nedokážu představit, že bych si dnes cokoliv kýmkoliv nechal léčit bez umělé inteligence,
říká stomatolog. O pacientovi si načte všechny zprávy, zjistí si jeho zvyklosti a srovná je s klinickým obrazem jeho zdraví. To bez AI nejde, protože lékař by něco takového dělal třeba dva dny,
popisuje, co se stává realitou nejen zubních ordinací.
Chytré
kartáčky i zubní pasty
Podle něj bude budoucnost patřit i kartáčkům, které s pomocí umělé inteligence a kamer dokážou v ústech najít zubní kaz či jiné nemoci. V ČR zatím takový není, ale stovky tuzemských zubařů si už pořídily speciální skenery, které díky kamerám nebo třeba infračervenému světlu identifikují místa pravděpodobného kazu. Včetně těch nejmenších. Je to až děsivé. Spousta zubařů se usilovně učilo rozpoznávat zubní kaz a teď to provádí skener. A ukazuje se, že v běžné praxi při čtení rentgenového snímku dělá zubař až 40 procent chyb,
popisuje Roman Šmucler.
U nás je zatím zubaři ve velkém nevyužívají, v Německu s nimi ale podle Šmuclera někteří objíždějí školní třídy a provádějí dětem zubní prohlídku rovnou ve škole. Není to diagnostika, ale tzv. triáž (třídění pacientů, pozn. red.), po níž lékař v Německu dítě s podezřením na problém rovnou objednává do ordinace,
podotýká lékař.
Na otázku, kdy budeme mít na trhu zubní pasty, které samy opravují kazy, dodává, že ty už se prodávají. I v Čechách, jen jsou dražší. Není to tak, že si jednou vyčistíte zuby a všechny kazy se opraví, drobné léze se ale hydroxyapatitem spravují už řadu let,
popisuje prezident ČSK.
Tak jednoduché to ale být nemusí. Před třemi lety spotřebitelská organizace dTest upozorňovala, že účinek hydroxyapatitu v zubní pastě není spolehlivě vědecky prokázán. Stejně jako se ví málo o vlivu hydroxyapatitových nanočástic na organismus.
ČLÁNKY DO MAILU