Hlavní navigace

Psycholog ke koronaviru: Není důvod, proč si nedělat z rozhodnutí vrchnosti legraci

5. 10. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
KOMENTÁŘ – Prezentace vládních opatření k pandemii koronaviru připomíná klasický psychologický pokus. Ten popisuje vznik tzv. naučené bezmocnosti u psů. Nám hrozí naučená bezmocnost koronavirová.

Na sociálních sítích se šíří následující text:

Na fotbal jít nemůžete.

Do divadla můžete.

Ale ne na muzikál.

V divadle si nesmíte koupit občerstvení.

Do plného nákupního centra ale můžete.

Na vnitřní akci vás může být 10.

U stolu ale jen 6.

V aquaparku vás může být, kolik chce.

Stejně tak v posilovně.

Na šachách ale zase jen 10.

Když jste profi sportovci, může vás být 130.

Když ne, musíte hrát fotbal bez brankáře.

Do školy musíte, ale nesmíte zpívat na hudebce.

Tělocvik se zakazuje.

Pokud tedy nechodíte na střední, tam nesmíte.

Pokud tedy nejste v prváku, tam musíte.

To vše platí na 14 dní.

V nouzovém stavu, který platí 30 dní.

Jak vzniká „naučená bezmocnost“. Platí nejen pro psy

Klasický psychologický pokus popisuje vznik tzv. naučené bezmocnosti u psa. Ten se v šokovací kleci snadno naučí vyhnout bolestivému šoku za předpokladu, že před ním následuje jasný signál. Například vždy zazvonění. V takovém případě si je pes schopen otevřít i dvířka klece. Pokud ovšem před šokem předcházejí podněty náhodně se střídající, zvíře neporozumí jejich smyslu.

Namátkou třeba: jednou před šokem zazvoní, podruhé uslyší štěrchání, potřetí mu fouknou do ucha, pak dvakrát nepřijde žádný signál. Poté psa lehce plácnou přes záda atd. Přítel člověka je zmaten, dokáže již jen reagovat nesmyslným pobíháním. Po chvíli rezignuje a ulehne do nebezpečného šokovacího prostoru. Trpně snáší vše, co se děje, a to i za předpokladu, že dvířka klece budou otevřena.

V odborné literatuře výsledek zmíněného pokusu ilustruje psychický stav týraných žen. Bývají tak apatické, že jim nezbývá sil ani k zvládnutí toho, co by zvládnout bylo možné. Zřejmě to platí i pro muže i pro jiné srovnatelné situace.

Rozum do hrsti a nenechme se deprimovat

Nekritizuji zmíněná vládní opatření spojená s epidemií koronaviru. Dovedu si představit míru těžkých okolností a časového tlaku dopadajícího nejen na pana Prymulu and his boys.

Závěrem proto jen stručný apel: Berme všichni rozum do hrsti, nenechme se otrávit ani deprimovat naučenou bezmocností. Není důvod, proč si nedělat z rozhodnutí vrchnosti legraci.

Smích a vtipy výrazně snižují psychické napětí, to věděl již psychiatr Sigmund Freud. Jiný velikán – strojní inženýr a magistr filosofie – komik Jan Vodňanský zařadil do svého pořadu „S úsměvem idiota“ i pohádku O Sněhurce. Po kritickém zvážení jejího obsahu navrhoval, aby byla i nadále vyprávěna… ovšem s jeho vysvětlujícím komentářem. Zřejmě to platí nejen pro pohádky, ale i pro vládní rozhodnutí v krizi.

Tuhle práci za nás nikdo neudělá

Závěrem parafrázuji výrok nejslavnějšího z Čechů, ba i Moravanů a Slezanů Járy Cimrmana: „Chválit se musíme sami, tuhle práci za nás nikdo neudělá.“ Upravuji a aktualizuji:

Pochopit, zlidštit a respektovat musíme vládní opatření související s epidemií koronaviru sami. Tuhle práci za nás nikdo neudělá.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).