Co je vlastně mnohočetný myelom a v čem se liší od leukémie?
Mnohočetný myelom je zhoubný nádor kostní dřeně. Tvoří ho nádorové plazmatické buňky, tedy bílé krvinky, které vytvářejí protilátky. Ty následně „zabírají místo“ zdravým krvinkám a utlačují je v kostní dřeni. Buňky mnohočetného myelomu mohou v těle nemocného poškozovat kosti, způsobovat chudokrevnost nebo produkcí bílkovin poškodit ledviny.
Jaká je prognóza mnohočetného myelomu? Jde o druh nemoci, kdy je nízká šance uzdravení, nebo naopak?
Jedná se bezesporu o velmi závažné onemocnění, nicméně při včasném záchytu lze předejít vážným komplikacím. Nově diagnostikované pacienty a jejich blízké ale vždy připravujeme na náročnou životní etapu.
Jak tedy léčba probíhá?
Terapie má několik fází a je přizpůsobená na míru konkrétnímu pacientovi. Probíhá v hematoonkologických centrech a o pacienty se starají specializované týmy lékařů. Díky současné velmi moderní léčbě se z mnohočetného myelomu stalo pro většinu nemocných tzv. chronické nádorové onemocnění. Znamená to, že se střídají období klidu onemocnění (remise) a období aktivity (relaps/progrese). Tento proces může probíhat řadu let, ale bohužel pro většinu pacientů je mnohočetný myelom nevyléčitelným onemocněním.
Hematoonkolog Martin Štork
Příznaky? Bolest zad, únava, virózy
Jak poznám, že mi něco je? Přichází nemoc překvapivě, nebo dává nějaké jasné signály předem?
Jedná se spíš o onemocnění starších lidí, nejčastěji je diagnostikováno po 65 letech. Mezi typické příznaky patří únava, slabost, dušnost, opakující se infekce nebo bolesti kostí, či dokonce zlomeniny bez jasné příčiny. Zákeřnost onemocnění ale spočívá v tom, že příznaky bývají mnohdy různorodé a svádí se často na věk či jiná onemocnění. Proto pak pacienti přicházejí k lékaři až v pokročilém stadiu nemoci, kdy se úspěch léčby snižuje.
Na myelom se tedy nejčastěji přijde až v pokročilé fázi?
To je velmi individuální. Myelom vyžaduje včasnou diagnostiku a vzhledem k tomu, že nemoc je „plíživá“, může být zpočátku opravdu nerozpoznatelná. Lidé také často své příznaky bagatelizují, nebo je prostě přičítají stáří a návštěvu lékaře oddalují. Ideální je ale neztrácet čas a k lékaři si raději zajít i s „obyčejnou“ bolestí zad.
Vzácné onemocnění starých lidí
Jaké jsou vlastně počty nemocných?
Jedná se o poměrně velmi vzácné onemocnění. Ročně je diagnostikovaných 6 nových případů na 100 tisíc obyvatel. V České republice je aktuálně zhruba 4300 pacientů s mnohočetným myelomem.
Je nějaký typický pacient? Mladý, starý, tlustý, alkoholik…? A může mít myelom i dítě?
Jedná se především o nemoc seniorů. Jen naprosté minimum pacientů onemocní před čtyřicítkou. Dětí se toto onemocnění netýká. Přesná příčina vzniku onemocnění však není známa, proto nemůžeme s jistotou definovat „typického pacienta“.
Jaké jsou rizikové faktory?
Rizikové faktory u mnohočetného myelomu nejsou tak zjevné, jako je tomu například u kouření a karcinomu plic. Mezi rizikové faktory ale patří například obezita či dlouhodobý kontakt s chemikáliemi. Nejedná o dědičné onemocnění.
Existuje nějaká prevence?
Tato nemoc si nevybírá – mezi pacienty jsou i aktivní sportovci. Tím, že nejsou zcela známy příčiny nemoci, nelze s jistotou říci, jak nemoci předcházet. Podobně jako u jiných nemocí ale určitě nic nezkazíte zdravým životním stylem a dostatkem pravidelné fyzické aktivity. Jako u všech nádorových onemocnění je velmi velký rozdíl, když léčbu podstupuje člověk, který je jinak fit, anebo pacient s řadou jiných civilizačních chorob.
Už jste slyšeli o nemoci mnohočetný myelom?
Biologická léčba a transplantace kmenových buněk
Co pacienta po stanovení diagnózy čeká? Jak a kde se myelom léčí?
Léčba mnohočetného myelomu je dnes už dominantně ambulantní – tedy až na výjimky není třeba pacienty hospitalizovat. Konkrétní léčebný plán závisí na mnoha faktorech. Bereme v potaz především celkový zdravotní stav pacienta a jeho věk. Stejně jako u většiny krevních nádorových onemocnění se k léčbě dnes využívá spíše tzv. „biologická léčba“.
V čem je u biologické léčby rozdíl oproti chemoterapii?
Oproti klasické chemoterapii působí biologická léčba cíleně na nádorové buňky a zpravidla nemá tak drastické nežádoucí účinky. U mladších pacientů je léčba doplněná o transplantaci vlastních kmenových buněk kostní dřeně. Kombinace těchto léčebných metod obvykle vede k potlačení aktivity onemocnění a jeho uvedení do remise – klidové fáze nemoci. Pokud se onemocnění vrátí, používají se na jeho léčbu jiné kombinace moderních léků.
Jak dlouho léčba trvá? Je to otázka měsíců, nebo let?
Pacienti s nově diagnostikovaným onemocněním zpočátku docházejí asi půl roku na léčbu v týdenních intervalech. Tato intenzivní fáze je u části pacientů následovaná transplantací buněk kostní dřeně. Po ní následuje udržovací léčba, kdy pacienti dostávají tabletky biologické léčby, které užívají doma. V současnosti převládá názor, že pacienti s mnohočetným myelomem by měli brát léčbu dlouhodobě, aby předešli návratu této nemoci. Lékař-hematoonkolog se pochopitelně snaží, aby tato dlouhodobá léčba nepůsobila nežádoucí účinky.
Každý rok se objeví novinky
Jak pokračuje výzkum a vývoj léčby onemocnění?
Jde to velmi dynamicky! Dokonce se jedná o jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví onkologické léčby a toto tempo trvá už dvacet let! Moderní biologická léčba zásadním způsobem zlepšila prognózu nemocných. Za deset let své praxe můžu s klidem říct, že každý rok vidím na poli léčby myelomu nějakou novinku, která přinese novou naději. V současnosti se největší naděje vkládají do imunoterapie. Jedná se o léčbu, kdy dokážeme ovlivnit pacientův nemocný imunitní systém, aby znovu napadal a zabíjel nádorové buňky.
Dostanou se i čeští pacienti k nejmodernější léčbě, nebo v tomto máme ještě limity?
Pacienti v České republice mají možnost se dostat k nejmodernější léčbě na světě v rámci klinických studií. Jedná se o léčebné projekty, kdy je testována nejmodernější léčba oproti současné nejlépe fungující (tzv. „Zlatému standardu“). Mimo tyto klinické studie se pacienti v Česku dostanou bezplatně ke stejné léčbě, jako je jinde v Evropě. Stejně jako je tomu v jiných odvětvích českého zdravotnictví, je tato léčba dostupná všem.
Národní den myelomu
Každoroční připomínkou mnohočetného myelomu je Národní den myelomu, který připadá na 30. březen. Jeho cílem je zvýšit povědomí veřejnosti i pacientů a jejich blízkých nejen o této nemoci a jejích příznacích, ale také o nových, nadějných možnostech léčby. Stejný cíl má také osvětová kampaň „Mám to v krvi“ určená široké veřejnosti.
K edukaci se letos připojila i Česká televize – o náročné cestě čtyř pacientů, kteří bojují s mnohočetným myelomem, a jejich rodinách uvede dokumentární film režisérky Rozálie Kohoutové s názvem „Jak orat s čertem“.
Bavila mě molekulární biologie
Proč jste si vy osobně vybral obor hematoonkologie?
Hematoonkologem jsem se stal, protože jsem už od střední školy miloval molekulární biologii, kterou je tento obor doslova prošpikován! Drobné genetické změny mohou nastartovat celou řadu dějů v buňce a ty vedou k rozvoji často vážného onemocnění. Už při studiu medicíny jsem poznal fajn partu lidí, která v Brně léčí pacienty s mnohočetným myelomem. Toto přátelství pak přerostlo v mou celoživotní profesi.
Nikdy jste tedy nad změnou neuvažoval?
V současné situaci rozhodně nad změnou neuvažuji, práce mě baví a vidím v ní opravdu velký smysl.
Jak funguje takový tým specialistů, který se stará o pacienty s mnohočetným myelomem? Kdo všechno do něj patří?
Hlavní váhu péče o naše pacienty má tým lékařů, ke kterým pacienti docházejí do ambulance. Většinu času se staráme spíše o podpůrnou léčbu, řešíme nežádoucí účinky onkologické léčby, ale i řadu jiných problémů, které se při léčbě mohou objevit. Závažnější léčebná rozhodnutí probíráme kolektivně. Součástí klinického týmu jsou i speciálně vyškolené sestry, které umí pracovat s cytostatiky a jinými nebezpečnými léky. Náš tým velmi úzce spolupracuje s jinými specialisty (traumatology, kardiology, neurology, ortopedy, radiology, …), kteří znají problematiku mnohočetného myelomu v rámci svých odborností. Obrovskou práci vykonávají také lidé v laboratořích, bez nichž se naše práce absolutně neobjede. Velmi aktivně spolupracujeme s laboratořemi průtokové cytometrie, cytogenetiky a molekulární genetiky. Fúze těchto metod je současný trend na poli diagnostiky tohoto onemocnění. Většina lidí z tohoto týmu jsou i přátelé mimo práci a tu a tam se setkáváme na společných odborných i neformálních akcích.
Probíhá na vašem pracovišti i výuka a výzkum?
Samozřejmě. Úzce spolupracujeme jak s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity, tak s jinými centry v rámci České republiky a i v zahraničí. Na našem pracovišti se dlouhodobě zaměřujeme na pacienty, jejichž mnohočetný myelom roste mimo kostní dřeň v měkkých tkáních. Dalším našim dlouhodobým tématem jsou nukleové kyseliny, které se nacházejí mimo buněčné jádro nádorových buněk a mohou ovlivňovat celou řadu biologických dějů. Nově zkoumáme také vlastnosti nádorových buněk, které mnohočetný myelom uvolňuje do krve nemocného člověka. Nově, jako první v České republice, provádíme velmi podrobná genetická vyšetření nádorových buněk u všech naši nových pacientů. Tato vyšetření mohou v budoucnu pomoci léčbě „přesně na míru“ jednotlivého pacienta.
ČLÁNKY DO MAILU