Pohyb a odpočinek jsou pro dlouhý život důležitější než drahé potravinové doplňky, říká fyziolog

Kolem dlouhověkosti dnes vzniká spousta produktů a služeb, které působí exkluzivně a draze. Různé doplňky stravy mohou být zajímavým bonusem, ale rozhodně nejsou nutnou podmínkou. Mnohem důležitější je, jestli si dokážeme nastavit návyky, které zvládneme držet dlouhodobě, vzkazuje Radim Šlachta všem, kdo se zajímají o to, jak být co nejdéle zdraví. 

Fyziolog, vědec a spoluzakladatel startupu Elonga se více než 30 let věnuje výzkumu variability srdeční frekvence a její souvislosti se stresem, regenerací a celkovým zdravím. 

Dlouhověkost je téma, o kterém se mluví čím dál častěji. Nemělo by se ale mluvit spíš o tom, jak si co nejvíce prodloužit život ve zdraví?

Ano, myslím si, že je to správný směr. Když mluvíme o dlouhověkosti, nemělo by jít jen o to žít co nejdéle, ale hlavně o to, aby tělo zůstalo funkční a člověk byl co nejdéle soběstačný. Jinými slovy nejde o počet let, ale o to, jak se cítíme a jak kvalitně je prožijeme. Používám pro správné vysvětlení pojmu longevity (český překládáno jako dlouhověkost) vysvětlení formou claimu Žít dobrý a kvalitní život, co nejdéle.

A jak tedy žít dlouho a být při tom zdravý? Jakou roli v tom hraje pohyb a jakou naše strava?

Dnes se debata o dlouhověkosti často stáčí k rychlým řešením, jako jsou doplňky stravy nebo různé diety. Z pohledu fyziologie ale víme, že zdravé dožití stojí především na věcech, které se v čase nemění. Pravidelný pohyb, kvalitní odpočinek a celkově vyvážený životní styl hrají mnohem větší roli než jakékoliv zkratky. Pohyb je důležitý hlavně proto, že udržuje tělo funkční. Pomáhá svalům, kloubům i nervovému systému dělat to, co mají. Nemusíme kvůli tomu trávit hodiny v posilovně ani se honit za extrémními výkony

Mnohem podstatnější je, že se hýbeme pravidelně a že ten pohyb není pořád stejný. Kombinace kardia a silového tréninku doplněná klidně i obyčejnou chůzí v běžném dni se jeví jako optimální přístup. 

A stejně tak je to se stravou. Nejde o přísné diety nebo o to si pořád něco zakazovat. Důležité je, aby jídlo bylo kvalitní a pestré. Aby obsahovalo základní živiny v optimálním poměru a aby energie, kterou prostřednictvím něj přijmeme, odpovídala výdeji.

Jak zhubnout? Základ je naučit se správně dýchat, teprve pak postupně přidávat cviky, radí osobní trenér. Doporučuje hubnout dvě kila do měsíce

0:00/

Posilování, o kterém hodně mluvíte, je jedna věc. Ale nemá zároveň smysl, aby se člověk hodně hýbal i mimo čas, kdy se vyloženě věnuje aktivitě, jakou je třeba posilování?

Posilování je skvělé, protože pomáhá udržet svaly a sílu, což je s věkem čím dál důležitější. Zároveň ale platí, že pohyb není jen o tom, co odcvičíme v posilovně. Počítá se i to, že jdeme po schodech místo výtahu, projdeme se nebo se během dne na chvíli zvedneme od stolu a protáhneme se. Tělo totiž reaguje na celkový pohyb během dne, ne jen na jednu konkrétní aktivitu. Ideální je proto kombinovat cílený trénink s přirozeným pohybem, který máme rozložený do celého dne.

Není těžké nabýt dojmu, že dlouhověkost je drahá. Stačí se podívat na nabídku produktů či třeba lekcí cvičení se slovem longevity v názvu. Je skutečně prodloužení života drahé?

Tenhle dojem je pochopitelný, protože kolem dlouhověkosti dnes vzniká spousta produktů a služeb, které působí exkluzivně a draze. Různé doplňky stravy mohou být zajímavým bonusem, ale rozhodně nejsou nutnou podmínkou. Mnohem důležitější je, jestli si dokážeme nastavit návyky, které zvládneme držet dlouhodobě. Právě ty mají na zdraví a kvalitu života největší vliv. Chytré technologie vnímám jako užitečné pomocníky, protože nám mohou pomoct lépe porozumět vlastnímu tělu a uvidět, co na něj má opravdu největší dopad.

A naopak, když do sebe v tomto ohledu člověk chce investovat peníze, do čeho je dávat a co je jejich zbytečným vyhazováním?

Co se týče pohybu, doporučil bych investovat hlavně do odborníka, který nás naučí cvičit správně, případně do sportovních pomůcek, které nám pomůžou sledovat pokrok a udržet motivaci. Stejně tak se vyplatí investovat do spánku, třeba do kvalitní matrace nebo do podmínek, díky kterým se opravdu dobře vyspíme. To jsou věci, kde se investice vrací každý den.

Naopak opatrný bych byl u zkratek a slibů rychlých výsledků. Drahé doplňky, detoxy nebo programy, které slibují zásadní změnu bez práce na každodenních návycích, často přinesou jen krátkodobý nebo žádný efekt,. Z mého pohledu má smysl dávat peníze tam, kde nám pomůžou budovat dlouhodobě udržitelné návyky a lépe porozumět vlastnímu tělu.

Lidé často říkají, že jim na cvičení nebo vůbec péči o sebe chybí čas. Kolik je ho potřeba a jak ho najít?

Této frustraci rozumím. Spousta lidí má pocit, že na pohyb nebo péči o sebe prostě nemá čas. Já si ale myslím, že čas si většinou nenajdeme, ale musíme si ho sami udělat. A dobrá zpráva je, že ho není potřeba tolik, kolik si často myslíme. Pro zdraví opravdu stačí i kratší cvičení nebo obyčejná chůze během dne. 

Například doporučení Světové zdravotnické organizace mluví o zhruba 150 minutách středně intenzivního pohybu týdně, což se dá rozložit do menších částí (minimálně má ale smysl 10 minut). A studie publikovaná v časopise The Lancet ukazuje, že už kolem sedmi tisíc kroků denně je spojeno s výrazným snížením zdravotních rizik. V praxi se dnes čím dál jasněji ukazuje, že důležitější než délka pohybu je jeho kvalita a to, jak přirozeně ho dokážeme začlenit do běžného života.

Právě z tohohle přemýšlení jsme vycházeli i při vývoji chytrého náramku Elonga. Nechtěli jsme lidem vnucovat univerzální doporučení, ale nabídnout osobnější přístup, který respektuje jejich aktuální kondici, zdravotní stav a reálné možnosti. Cílem je, aby se pohyb stal přirozenou součástí dne, ne další položkou na seznamu povinností.

Sjížděním internetu si neodpočineme

Co když ale je člověk v jednom kole, navíc ve stresu a na něco navíc mu chybí nejen čas, ale především energie. Jak tohle rozetnout?

V takové fázi často nepomůže tlačit se do intenzivního cvičení, ale spíš ubrat a začít menšími kroky. Neznamená to ležení na gauči, ale začít drobnými změnami, které tělo tolik nezatíží. Třeba si nastavit klidnější večerní rutinu, která pomůže zklidnit hlavu před spaním, jít občas po schodech místo výtahu nebo se projít pěšky domů. 

Jakmile se tělo začne cítit bezpečněji a přestane být neustále v pohotovosti, energie se začne postupně vracet. Klíčové je přestat se trestat za to, že teď nezvládáme víc, a dát tělu šanci znovu se nadechnout. Paradoxně je to z dlouhodobého hlediska ta nejrychlejší cesta.

A je chybou nemít dost odpočinku? Nebo jinak, umíme odpočívat tak, aby to mělo smysl? Jak by to mělo vypadat? Předpokládám, ze ležení na gauči a scrollování sociálních sítí to nebude.

Odpočinek určitě není chyba, naopak je pro naše fungování naprosto zásadní. Problém spíš vidím v tom, že často odpočíváme způsobem, který tělu vlastně moc nepomáhá. Lehnout si na gauč a projíždět sociální sítě sice působí jako vypnutí, ale nervový systém je u toho pořád aktivní, takže k opravdové regeneraci většinou nedojde. 

Smysluplný odpočinek by měl pomoct hlavně zpomalit. Jsou to chvíle, kdy nic neřešíme, nikam nespěcháme a dovolíme si opravdu vypnout. Myslím, že velká chyba je v tom, že odpočinek často bereme jako ztrátu času. Když ho ale děláme dobře, je to naopak jeden z nejlepších zdrojů energie, ze kterého pak můžeme čerpat ve dnech, kdy je toho na nás hodně.

Poznejte slavné české a slovenské lázně podle fotografií

Možná jste už v nějakých byli na léčebném pobytu, možná jste se tam vydali na wellness víkend, nebo aspoň na jednodenní výlet. Řeč je o lázních. Ty mají mnoho společného. Velice často jde o půvabná a klidná místa, kde se dá skutečně odpočinout.

Spustit kvíz

Má to smysl i ve vyšším věku

Dá se předpokládat, že čím dříve člověk s nějakou zdravou aktivitou, respektive zdravým přístupem k sobě samému, začne, tím větší přínos to bude mít. Má to ale smysl v jakémkoli věku?

Určitě ano. Začít má smysl v jakémkoli věku a nikdy není pozdě začít se o sebe starat. I malé kroky směrem ke zdravějšímu životnímu stylu mají význam, a to i ve vyšším věku. Důležité ale je nezačínat s pocitem, že musíme dohnat všechno z minulosti, ale soustředit se na to, co můžeme ovlivnit teď.

Někdo o sebe v tomto ohledu nedbá, stává se ale i to, že člověk úsilí o zdravý životní styl přežene a přehání. Jak se pozná, že už to vlastně není zdravé a co s tím?

Řekl bych, že extrém není zdravý v žádném směru. Ve chvíli, kdy se péče o zdraví začne měnit v tlak, stres nebo neustálé výčitky, je to signál, že něco není v rovnováze. Pokud se k tomu přidá podrážděnost, únava nebo dokonce bolest, je dobré na chvíli zpomalit a zamyslet se nad tím, jestli si na sebe nenakládáme víc, než je potřeba. Když něco dokážeme držet jen za cenu neustálého tlaku na sebe, většinou to není nastavené správně.