Některé nemocniční lékárny vybírají nový poplatek. Kde lidé zaplatí 50, 90, nebo sto korun?

Kdy zaplatíte peníze navíc

Časový interval, po který nemocniční lékárny poplatky vybírají, se mírně liší. FN v Motole uvádí, že se platby vztahují na dobu pohotovostní služby, která je denně od 19 do 7 hodin. 

Nemocnice na Františku dle webu volný prodej zpoplatňuje o víkendech a svátcích celodenně a ve všední dny pak vždy od 17 do 8 hodin. 

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici zákazníci zaplatí pohotovostní příplatek ve všední den od 18:30 hod. do 7:15 (v sobotu až do 8:00), v neděli a ve svátky.

Lékárna Nemocnice České Budějovice vybírá peníze navíc ve všední den od 18:00 do 7:00 (v sobotu do 9:00) a pak také v neděli a ve svátky.

Různé druhy poplatků ve zdravotnictví na Vitalia.cz pravidelně mapujeme. Snah vytáhnout peníze přímo z pacienta v ordinacích přibývá. V lékárnách zatím poplatky a příplatky nad rámec ceny zboží běžné nejsou. Ty pohotovostní jsou tedy novinkou.

Přečtěte si také:

Přibývá ordinací, kde musíte platit. Někde se bez peněz už ani neobjednáte

Nemocnice: Stokoruna je v pořádku

Podle FN v Motole je vybírání stokoruny v pořádku. Zavedení příplatku jsme dlouho zvažovali a dospěli k názoru, že v daném režimu je v souladu s legislativou. Musíme upřesnit, že se nejedná o poplatek, ale příplatek, uvádí Petr Horák, primář tamějšího Oddělení nemocniční lékárny.

Zdůrazňovaný rozdíl mezi příplatkem a poplatkem nejspíš nemocnice chápe tak, že v tomto konkrétním případě platí stokorunu zákazník ještě k ceně léků. U poplatku (ve FN Motol např. 90 Kč na pohotovosti či ještě předloni vybíraných 700 Kč za otce u porodu) se platí částka jako taková a není podmíněna žádnou další platbou.

Problém v pohotovostních příplatcích nevidí ani Česká lékárenská komora. „‚Pohotovostní příplatek‘ za ‚volný prodej bez receptu‘ lze vnímat jako navýšení ceny zboží při jeho prodeji v nočních hodinách. Pokud přitom nebudou porušovány podmínky cenové regulace, nelze proti tomu nic namítat,“ tlumočí stanovisko komory její mluvčí Veronika Orendášová. Připomíná, že cenové regulaci podléhají všechny léky hrazené plně či zčásti z veřejného zdravotního pojištění.

Poplatky z pohledu zákona

Ve zdravotnictví obecně platí, že nelze vybírat peníze za něco, co už je placené zdravotní pojišťovnou. Nemocniční lékárny zpoplatňují volný prodej. V něm jsou k mání jak léčiva v různých formách, tak doplňky stravy. A pro tento sortiment platí, že nejsou (ani zčásti) hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Jejich plnou výši si platí zákazník či pacient. Jejich cenu tedy nijak neurčuje ani neovlivňuje stát a nejdou na ni veřejné peníze. Je věcí výrobce, distributora a lékárníka, kolik si za volně prodejný lék či doplněk stravy řeknou. Volně prodejné léky a doplňky stravy proto také mohou zdražovat, aniž by do toho stát nějak mohl mluvit a mluvil.

Z tohoto úhlu pohledu je přirážka nejspíše v pořádku, neboť nemocnice prostřednictvích svých lékáren nevybírají za něco, za co dostanou zaplaceno zároveň od zdravotní pojišťovny.

Obecně platí také pravidlo, že o jakémkoliv poplatku musí být pacient informovaný předem a musí s ním dobrovolně souhlasit. Říci si o peníze jen tak mimochodem při odchodu z čekárny zdravotní sestra nesmí. Respektive může, ale pacient jí nemusí vyhovět a peníze nemusí platit, aniž by mu cokoliv hrozilo, protože nebyl informovaný předem o tom, že se za něco platí, v jaké výši a předem s tím nesouhlasil.

V nemocnicích o padesátikoruně, devadesáti korunách či stokoruně informují cedule, informace jsou k dohledání i na webech. Lze to tedy brát tak, že zákazník je má k dispozici před tím, než přistoupí k výdejnímu okénku. A ví, za co platí. Podmínka informovat o platbě předem je, zdá se, tedy také splněna.

Zda je platba dobrovolná, je otázkou, protože bez ní se zákazník k volně prodejnému léku nedostane, ale jen v době lékárenské pohotovosti a za stavu, kdy nejspíš netrpí akutními potížemi, jejichž řešení nesnese odkladu.

Co se týká Prahy, v ní mají lidé výhodu, protože pokud jsou ochotni cestovat, najdou pohotovostní lékárnu, kde zatím žádné poplatky za volný prodej nevybírají. Nejblíže FN Motol je třeba pohotovostní lékárna na Vítězném náměstí v Praze 6. To, že s v ní neplatí peníze nad rámce ceny zboží, Vitalia.cz potvrdil mluvčí sítě Dr. Max Michal Petrov.

V jedné z lékáren v areálu FN v Motole od února 2024 vybírají k nákupu volně prodejných léků a doplňků stravy stokorunový poplatek. Ten zákazník zaplatí jen v době, kdy má lékárna noční pohotovost, a pokud nemá v ruce recept.

Autor: Vitalia.cz/Hana Válková

Dalším pravidlem, který nastoluje zákon o zdravotních službách, je, že poplatek nesmí bránit v přístupu ke (hrazené) zdravotní péči. Volně prodejné léky si většinou pacient kupuje ve stavu, jenž není akutní. Pokud je někomu zle, před návštěvou lékárny zpravidla vyhledá pohotovostní lékařskou službu. Drží ji Motol, Thomayerova FN, Nemocnice Na Františku (urgentním příjmem) i ta v Českých Budějovicích. Dostane-li pacient recept od lékaře a následně s ním jde k okénku lékárny, padesátikorunu, devadesát korun či stokorunu neplatí. 

Jak Vitalii sdělila FN Motol, a to ani když si k léku na recept (a ten nemusí být přímo z FN Motol) přikoupí i nějaký volně prodejný přípravek. V případě popsaném otázkou (např. pacient má recept na antibiotika a dokoupí si léčivo na snížení horečky) se příplatek nehradí, potvrzuje Petr Horák.

O zákonnosti platby by rozhodoval soud

Je potřeba ovšem dodat, že vykladatelem zákona nejsou ani nemocnice, ani redaktorka Vitalia.cz, ba ani lékárenská komora, jež si platí vlastní právníky, aby členům poskytla podporu. Je to vždy soud. A teoreticky i v případě pohotovostních lékárenských příplatků by na něj mohlo dojít, kdyby se na něj obrátil některý z nespokojených zákazníků. Zda se tak stalo, nevíme.

Podmínkou samozřejmě je, aby žalobce měl v ruce účtenku, na které je částka uvedena a je tam také to, že jde o pohotovostí příplatek. S tímto dokladem se může pacient obrátit nejen na soud, ale také na svoji zdravotní pojišťovnu, která může chování nemocnice posoudit, byť v případě volně prodejných léků do vztahu mezi lékárníkem a pacientem nevstupuje.

Mimochodem nevydání účtenky či neuvedení toho, za co byla platba poskytnuta, je rovněž porušením legislativy. A pacient na to může obratem lékárníka upozornit. Teoreticky nejspíš i žádat poplatek zpět. 

Nespokojený zákazník si může stěžovat také u pacientského ombudsmana, kterého si zřizuje jak FN v Motole, tak FN Thomayerova, nebo na Odboru zdravotnictví pražského magistrátu, jenž obecně vydává svolení k provozování zdravotních služeb na území hlavního města. V případě Nemocnice České Budějovice lze řešit podání stížnosti e-mailem, poštou nebo osobně na podatelně zdravotnického zařízení. Příslušný je také Krajský úřad Jihočeského kraje.

Proč stokorunu v Motole zavedli

Proč přípatek zavedli, jsme se zeptali v Motole, který je největší nemocnicí v ČR a poplatek má čerstvě. Podle Petra Horáka důvodem bylo neúměrné využívání nočního provozu pro nákup zcela neakutního sortimentu léčiv, doplňků stravy a podobně. 

V důsledku to vedlo k tomu, že pacienti s akutními obtížemi na výdej svých léků neúměrně dlouho čekali. Vzhledem k charakteru naší nemocnice se často jednalo o rodiče s malými dětmi, hůře mobilní pacienty a tak dále. Právě stesky akutních pacientů a rodičů malých pacientů ošetřených v naší nemocnici nás po dlouhém uvažování nakonec vedly k tomu, abychom pohotovostní příplatek zavedli, vysvětluje Petr Horák, primář Oddělení nemocniční lékárny ve FN v Motole.

Jak to v noci před lékárnou vypadalo, dle něj ukazuje na na internetu veřejně dostupná fotografie pořízená nejspíš některým z pacientů. Je na ní delší fronta lidí postávající za tmy před okénkem.

Stokorunu za pár týdnů zaplatily tisíce lidí

Otázkou je, zda příplatek podobné situace změnil a zákazníky, kteří nákup léků mohou odložit na ráno, odradil. Z odpovědi Petra Horáka nepřímo vyplývá, že tomu tak nejspíš není. 

Primář popisuje, že před zavedením příplatku si za jednu noc přicházely k okénku pro volně prodejný sortiment vyšší desítky zájemců. Po zavedení příplatku za měsíc a půl nemocnice eviduje už tisíce lidí, kteří jej zaplatili. Příplatek jsme začali vybírat od 1. února. Do 14. března jej uhradilo celkem 7372 klientů, podotýká Petr Horák. V průměru tedy jde o 171 zákazníků za pohotovost, kteří se v motolské lékárně stavují pro volně prodejný sortiment.

Takto získané desetitisíce korun jdou do rozpočtu FN jako standardní příjem a nemocnice jej používá k zajištění provozu.

Přečtěte si také:

V ČR funguje 16 nonstop lékáren, sedm krajů nemá žádnou

Vybírání příplatků zatím není běžné

Jen na území metropole funguje osm nonstop lékáren, zatímco v sedmi krajích lékárnu s nepřetržitým provozem nemají ani jednu, navzdory tomu, že i v těchto krajích ošetřují pacienty na lékařské pohotovosti. 

Tam, kde pohotovostní lékárny mají, ale vybírání pohotovostních příplatků zatím není běžné. Jak jsme ověřili, nevybírají je například nonstop lékárny ve FN Olomouc, FN Ostrava, FN Hradec Králové, v Městské nemocnici Ostrava, v lékárnách Dr. Max v Praze 6 nebo v Brně na Baštách či v lékárně Devětsil v Plzni.