Hlavní navigace

Novinky v psychiatrické léčbě: magnetická stimulace proti depresím a injekce pro schizofreniky

24. 11. 2021

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz/Karel Choc
Magnetická stimulace mozku, injekční forma léčby schizofrenie nebo speciální počítačové hry, které trénují postřeh či soustředění. Tak vypadá několik metod léčby psychických potíží, které se zatím v českých ordinacích teprve zabydlují.

Pardubická nemocnice na konci října uvedla do provozu novou budovu, do níž přesunula psychiatrické oddělení, dosud rozdělené na čtyřech místech. Kromě toho, že tamější zdravotníci získali více prostoru, díky investici mohli pořídit i některé moderní pomůcky a přístroje, jež stále ještě nejsou v psychiatrických nemocnicích či odděleních běžné. „Tato psychiatrie je jedna z nejlépe vybavených a nejmodernějších v ČR a možná i dále,“ zve na prohlídku novinek primář psychiatrického oddělení nemocnice Jan Kolomazník.

Na první pohled nejvíce zaujme vybavení pro poskytování dvou druhů terapií. Odborně se jim říká repetitivní transkraniální magnetická stimulace a elektrokonvulzivní terapie. Dvě metody, jež mají společné zázemí i přístrojové vybavení. To má podobu černého polohovacího křesla a nevelkého mobilního stanoviště ve formě sloupku s monitorem a klávesnicí. Na první pohled vše připomíná ordinaci stomatologa. O zuby tady ale nejde.

Co se dozvíte v článku
  1. Stimulace mozku magnetickým polem
  2. Terapie elektrošoky
  3. Počítačovými hrami k nácviku postřehu nebo paměti
  4. Léčba světlem
  5. Novinkou jsou injekce pro schizofreniky

Stimulace mozku magnetickým polem

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace je metoda založená na ovlivňování mozku magnetickým polem. Psychiatři ji využívají k léčbě depresí, úzkostných, halucinativních či obsedantně-kompulzivních stavů, kdy se pacient nemůže zbavit vtíravých myšlenek či rituálů, jež mu značně komplikují život. Jde zejména o pacienty, u nichž léky nevedly ke zmírnění obtíží.

Při této terapii se přiloží k hlavě pacienta magnetická cívka. „Přes lebeční kost poté dojde ke stimulaci mozkových buněk. Stimulace je do hloubky dvou až tří centimetrů a dochází jí k aktivizaci pacienta, celkovému oživení a zlepšení nálady,“ popisuje psychiatr Jan Kolomazník.

Magnetická stimulace má podobu pulzů. „Během jednoho sezení se aplikuje až několik set pulzů, k dosažení žádaného účinku je třeba opakovaných sezení,“ uvádí k metodě Národní ústav duševního zdraví, který ji rovněž používá.

Výhodou magnetické stimulace je oproti elektrokonvulzivní terapii ta, že u ní nemusí být přítomen anesteziolog. Lékaři ale u obou metod většinou pomáhá zdravotní sestra.

Podle Jana Kolomazníka jde v případě magnetické stimulace o zcela novou metodu a v Česku je zatím jen několik přístrojů, pomocí kterých ji lze poskytovat. „Mají je v Praze, Brně, Ostravě a teď i my v Pardubicích,“ vyjmenovává.


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Takto vypadá vybavení pro magnetickou stimulaci a elektroterapii

Terapie elektrošoky

Elektrokonvulzivní terapii většina veřejnosti zná spíše pod názvem elektrošoky. Nejde o novou metodu, používá se od roku 1938, moderních změn ale doznává vybavení, které je pro léčbu používáno, nebo zázemí, v němž je léčba aplikována.

V současné době podstupuje terapii pacient v celkové anestezii, takže u ní je potřebný kromě psychiatra také anesteziolog. Ten pacientovi aplikuje hypnotikum a svalový relaxant. Pacient při takovém postupu, stejně jako u magnetické stimulace, nemusí být na polohovacím křesle nijak fixován či poután.

Terapie se používá u nemocných s těžkými depresemi, mánií, s některými formami schizofrenie, s psychózami nebo obsedantně-kompulzivními poruchami. Stejně jako u magnetické stimulace často tam, kde nepomohly léky.

Léčba má podobu slabých a krátkých elektrických pulzů, jež se do těla dostávají přes dvě elektrody, zpravidla umístěné na spánku. „Vlastní elektrická stimulace mozku trvá jednu až dvě sekundy. Mozek na tuto stimulaci reaguje dvacet až čtyřicet sekund trvajícími změnami elektrické aktivity na membránách mozkových buněk, čímž se obnovují normální fyziologické poměry mozkové činnosti. Celková doba výkonu nepřesahuje deset minut,“ popsal podobu takové terapie psychiatr Jan Horčičko.

„Elektrošoky se podávají třikrát týdně a je potřeba do deseti terapií, takže léčba zpravidla trvá tři týdny. U někoho je to kratší doba, u jiného může terapie trvat déle,“ upřesňuje pro web Vitalia.cz primář Jan Kolomazník.


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Detail přístroje, s jehož pomocí lékaři mohou pacientovi podávat elektrokonvulzivní terapii nebo repetitivní transkraniální stimulaci

Zajímavostí u této metody je, že kvůli jejímu filmového vyobrazení ji veřejnost dodnes vnímá rozporuplně. Je to ale dáno i tím, že ani dnes není přesně znám mechanismus účinku, což v medicíně 21. století bývá u léčebných postupů zcela výjimečné. Lékaři u elektrošoků vědí, že terapie u části diagnóz rychle a velmi dobře funguje s minimálními riziky vedlejších účinků; proč tomu tak je, ale není úplně jasné.

Počítačovými hrami k nácviku postřehu nebo paměti

Mezi zajímavé novější záležitosti patří také zapojení počítačových programů do léčby. Na nové klinice v Pardubicích proto zakoupili licence k softwaru s názvem CogniPlus. „Je to systém rehabilitace kognitivních funkcí pomocí speciálně navržených počítačových her,“ vysvětluje vedoucí klinických psychologů Pardubické nemocnice Jan Bažant.

Pomocí kognitivních, tedy poznávacích funkcí lidé vnímají okolní svět a reagují na jeho podněty. Zahrnují například paměť, prostorovou orientaci, koncentraci nebo schopnost porozumět komunikaci.

Jedna z her sytému CogniPlus je například navržena na zlepšení pozornosti a okamžité reakce. „Pacient má za úkol řídit motorku a brzdit před různými předměty, které padají na silnici,“ popisuje klinický psycholog Jan Bažant s tím, že her s podobným principem je více, jsou ale zaměřeny na trénink jiných funkcí – třeba schopnosti udržet pozornost, vykonávat více úkolů naráz nebo reagovat na důležité podněty ve velkém množství rušivých podnětů, a to vizuálních i zvukových.


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Zázemí pro používání rehabilitačního systému CogniPlus. Důležitá je speciální klávesnice, která je jednodušší, aby s ní mohli pracovat i nemocní lidé.

Jedno mají ale společné – používá se při nich výrazně odlišnější klávesnice, než kterou má většina lidí doma u počítače. „Je jiná, abychom měli standardní záchyt reakcí. Každá klávesnice má hardwarově jinou responsibilitu v milisekundách. Tyto klávesnice jsou typizované a navíc zjednodušené, aby s nimi pacienti s kognitivním deficitem neměli problém,“ vysvětluje Jan Bažant. To znamená, že každá takto speciálně zjednodušená klávesnice má stejný reakční čas, výsledky jsou proto ověřitelné a porovnatelné z různých pracovišť.

Na psychiatrické klinice Pardubické nemocnice mají na cvičení kognitivních funkcí jednu samostatnou místnost. V ní bude terapeut provádět skupinové rehabilitace například s šesti pacienty naráz. „Podobné vybavení mají v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech, jinak se tyto systémy používají většinou jen diagnosticky, třeba v rámci dopravní psychologie. Ale je to jen málokde, protože jsou poměrně drahé a běžné ambulance si je nemohou dovolit,“ doplňuje Jan Bažant.

Rehabilitaci využijí pacienti se širokým spektrem diagnóz. Například po traumatech mozku, cévní mozkové příhodě, se zhoršeným zorným polem nebo neurodegenerativními chorobami, mezi které patří třeba Parkinsonova nemoc. Cvičení mají zpomalit projevy nemoci nebo je zčásti potlačit. Program je ale možné využívat také třeba při posuzování zdravotní způsobilosti k řízení.

Léčba světlem

Mezi novější typy léčby patří také fototerapie. Jak název napovídá, jde o léčbu světlem, tedy viditelnou i neviditelnou částí světelného spektra. Vybavení nutné pro tuto metodu má v Pardubicích podobu jedné menší a dvou větších plochých zářivek zavěšených pod stropem. Mají bílé světlo a na rozdíl od běžných zářivek mnohem větší svítivost – až deset tisíc luxů. Po zapnutí proto chvíli trvá, než dosáhnou plného výkonu.

Pacienti tento druh terapie podstupují zpravidla před svítáním, výjimečně také po západu slunce. Pod zářivkami si pacient čte nebo odpočívá v pohodlné sedačce. Podle Jana Kolomazníka se může i do zářivek dívat, ale není to podmínkou léčby.

Fototerapii lékaři využívají především u depresí, kterými pacienti trpí v zimě, kdy je kratší den.


Autor: Vitalia.cz/Karel Choc

Trojice zářivek se silným bílým světlem, s jejichž pomocí pacienti mohou podstupovat fototerapii

Cílem fototerapie je pacientovi „prodloužit den“, tedy vystavovat ho záření podobnému jako ve dne. A tím ovlivnit jeho hormonální systém. Světlo totiž dokáže ovlivnit například hladinu melatoninu. „Existuje mnoho hypotéz, jak fototerapie funguje. Vedoucí je ale ta melatoninová. Totiž že takto silné světlo potlačuje vyplavování melatoninu, jenž se do těla dostává hlavně v noci,“ říká Jan Kolomazník.

Novinkou jsou injekce pro schizofreniky

Dopředu jdou ale nejen přístroje, vývoj pokročil také u léků na psychiatrická onemocnění. „Existuje spousta nových psychofarmak, hit je ale především oblast antipsychotik, která se používají na léčbu schizofrenních onemocnění,“ upozorňuje primář Jan Kolomazník.

Galerie: Nový psychiatrický pavilon v Pardubické nemocnici 

O pacientech se schizofrenií je známo, že se léčbě vyhýbají, což je dáno i charakterem jejich nemoci, kterou mohou provázet i bludy. Zároveň je velmi obtížné kontrolovat, zda si vzali prášek, pokud zrovna nejsou hospitalizováni. Velký posun proto znamená možnost lék pacientovi podat injekčně. „Jsou dostupná takzvaná depotní atypická antipsychotika, která se aplikují do svalů, a to jednou za 14 dnů nebo jedou za měsíc. Dokonce některé injekce se mohou aplikovat jednou za tři měsíce. Díky injekční formě je zajištěno, že pacient je lékem pokrytý,“ popisuje Jan Kolomazník.

Léčba je sice nákladnější než polykání pilulek, má ale nesporné výhody. Podání injekce je plně pod kontrolou lékaře a pacient poté už nemusí nic řešit. Podle Jana Kolomazníka nyní zdravotní pojišťovny injekční formu plně hradí při podání v ambulancích, kam nemocní docházejí. Jakmile se ale ocitnou v nemocnici, z veřejného zdravotního pojištění už injekce a jejich aplikace hrazené nejsou, ačkoliv léčbu pacient přerušit nesmí. „Úhrada pojišťoven na nemocničních odděleních není a pro nás je to finančně náročnější a byli bychom rádi, kdyby pojišťovny časem tyto moderní léky hradily i při hospitalizacích,“ podotýká Jan Kolomazník.

Odborná spolupráce:

MUDr. Jan Kolomazník

Lékař s více než 34letou praxí, sexuolog a soudní znalec. Od roku 1995 zastává funkci primáře psychiatrického oddělení Pardubické nemocnice.


Mgr. Jan Bažant

Klinický psycholog. Vedoucí Oddělení klinické psychologie Pardubické nemocnice, odborný garant, školitel teoreticko-praktického stupně předatestační přípravy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).