Hlavní navigace

Není pitva jako pitva. Rozdíl mezi zdravotní a soudní

16. 9. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pitva hraje často ve vyšetřování kriminálních případů rozhodující roli. Jaký je rozdíl mezi zdravotní a soudní pitvou? „Soudní lékařství je obor vhodný pro přemýšlivé lékaře, kteří mají rádi překvapení,“ míní docent z Ústavu soudního lékařství a toxikologie.

Zjišťování příčin smrti je kromě výuky a vědecké práce hlavní činnost Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Proto zde lékaři pitvají a zkoumají makroskopické a mikroskopické změny lidských tkání. Provádí se tu dva druhy pitev – zdravotní a soudní.

Rozdíl mezi zdravotní a soudní pitvou

Pitvy zdravotní

Jsou indikovány prohlížejícím lékařem na místě nálezu těla, tedy mimo zdravotnické zařízení. Účelem těchto pitev je určit příčinu smrti. Při podezření na intoxikaci zemřelé osoby se provádí také toxikologické vyšetření.

Pitvy soudní

Nařizují orgány činné v trestním řízení a jejich konečným výsledkem je znalecký posudek, přičemž nejde vždy jen o úmrtí. Pitevní nález a jeho souvislosti s újmou na zdraví a zdravotními následky se zkoumají i u živých osob.

Pitva jako prevence

Primářka Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN Klára Neureutterová vysvětluje, že pitva může mít i svého druhu preventivní efekt: „Když lékaři během pitvy zjistí závažné infekční onemocnění, jako například tuberkulózu či momentálně infekci covidu-19, mají povinnost to nahlásit na hygienickou stanici, která může přijmout další opatření.“

Toxikologické pracoviště vyšetřuje podezření na otravu neznámou látkou 24 hodin denně sedm dní v týdnu a kromě toho provádí například i rozbory krve řidičů, kteří požili před jízdou alkohol nebo jiné omamné látky.

100 let Ústavu soudního lékařství a toxikologie


Autor: 1. LF UK

Počátky soudního lékařství v českých zemích sahají daleko do 16. století, kdy se objevují zprávy o přítomnosti ranhojičů, léčitelů a chirurgů u podezřelých úmrtí nebo u podezření na otravu. Pražská lékařská fakulta začala podávat odborné posudky již v druhé polovině 17. století. Z té doby se dochovaly zprávy o exhumaci těla k posouzení, zda na těle byly bodné rány.

Budova Hlavova ústavu byla otevřena v roce 1921, tedy právě před sto lety. Za tu dobu zde byl proveden nespočet pitev, toxikologických vyšetření a znaleckých posudků, které pomohly objasnit onemocnění, úrazy, intoxikace i velké kriminální případy.

Obor zasahuje do mnoha odvětví medicíny

Soudní lékař se musí vyznat v hned několika medicínských oborech. „Základem je dobrá znalost patologie. Ten, kdo se chce soudnímu lékařství věnovat, musí absolvovat specializační výcvik na patologii a teprve pak na soudním lékařství – trvá to celé pět let,“ vysvětluje zástupce přednosty docent Alexander Pilin.

Dále je velmi důležitá znalost histologie, čili vyšetřování tkáňových změn, které může například ukázat, zda ke zranění zemřelého došlo zaživa, nebo až po smrti. Soudní lékař musí ovládat také chirurgii a traumatologii, která je nezbytná pro posuzování mechanismu vzniku poranění a způsobu léčení. Rozumět musí i interní medicíně a toxikologii a v současné době se neobejde bez znalostí molekulární genetiky a pokročilých zobrazovacích metod.

„Soudní lékařství zasahuje skutečně do mnoha odvětví medicíny a kdo je hloubavý, má rád napětí, překvapení a rád přemýšlí i o zdánlivě nesouvisejících detailech, najde v našem oboru uplatnění,“ míní doc. Pilin. Ústav se v minulosti podílel na vyšetřování mnoha nechvalně proslulých zločinů, jako třeba v případě tzv. spartakiádního vraha Jiřího Straky, nebo neobjasněného úmrtí Jana Masaryka.

Galerie: Moderní patologie slouží jen živým pacientům 

Nešťastná náhoda, nebo vražda?

Právě pitva hraje ve vyšetřování často rozhodující roli. Alexander Pilin vzpomíná například na případ vraždy z tramvaje číslo 17 v roce 2014: „V první chvíli se přímo na místě o vraždě neuvažovalo. Až díky pitvě jsme nalezli drobný výstřel v zátylku. Policisté pak mohli spustit vyšetřování. Případ byl objasněn až dva roky poté, kdy se pachatel přihlásil sám.“

Primářka Klára Neureutterová upozorňuje, že podobné šokující kriminální případy, ve kterých figurují například sérioví vrazi, jsou v poslední době velice raritní. „Řešíme spíše sebevraždy, nešťastné náhody a samozřejmě i sporné případy, kdy je pro nás kruciální úzká spolupráce s orgány činnými v trestním řízení,“ přibližuje doktorka Neureutterová.

Vzdělávání lékařů a zkoumání nových metod

Soudní lékařství se stále vyvíjí a vědci v Hlavově ústavu již mnohokrát významně přispěli k rozvoji svého oboru. V současnosti se odborníci pomocí molekulárně genetických metod podílí na studiu náhlé srdeční smrti u mladých osob, zabývají se také možnostmi identifikace osob stomatologickými metodami a rozvíjejí se tu i metody forenzní molekulární biologie. 

V oblasti toxikologie vědci zkoumají nové návykové látky a vyvíjí metody potřebné pro diagnostiku intoxikací a nadužívání drog.

Ústav soudního lékařství a toxikologie se jako součást 1. lékařské fakulty UK podílí také na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání budoucích lékařů i dalších odborníků. Kromě studentů všeobecného a zubního lékařství i nelékařských oborů se zde vzdělávají také studenti Přírodovědecké fakulty UK.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).