Hlavní navigace

Nedostatek kyslíku v krvi vás může ohrozit na životě. Takhle to poznáte

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pokud vás často trápí bolest hlavy, únava nebo třeba pocit dušnosti, můžete mít nedostatek kyslíku v krvi. Ohroženi jsou zejména lidé s onemocněním srdce a plic. Někdy však právě na tato dosud nepoznaná onemocnění upozorní nízká hladina kyslíku v krvi. Orientačně si ji můžete zkontrolovat i sami.

Kyslík se ke všem buňkám těla dostává pomocí krve. V tomto procesu se uplatňují červené krvinky, které ho roznášejí z plic do celého organismu. Kyslík pomáhá s obnovou buněk, dodává energii, podporuje imunitní systém a plní v lidském těle řadu dalších úkolů. Proto je důležité mít přehled o tom, zda jeho hladina v krvi není příliš nízká.

Jaké hodnoty ukazují na problém?

Hladina kyslíku v krvi se u zdravého člověka pohybuje mezi 95 a 100 procenty. Pokud hodnoty kyslíku klesnou na 94 až 90 procent, pacient by měl být pravidelně sledován lékařem. Při hodnotách pod 90 procent je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, přičemž 80 procent a méně se už považuje za kritický stav. 

Lidé žijící ve vyšších nadmořských výškách nebo pacienti s některými onemocněními, jako je astma, plicní emfyzém (rozedma plic) nebo chronická obstrukční plicní nemoc, mají nižší hodnoty a běžná rozmezí pro ně nemusí platit. 

Hypoxie, hypoxémie, anoxie

  • Hypoxie – tkáně v těle nemají dostatek kyslíku. 
  • Hypoxémie – nízký obsah kyslíku v krvi, může dojít k poškození mozku, jater a dalších orgánů v těle.
  • Anoxie – úplný nedostatek kyslíku v tkáních.

Pokud trpíte plicním či srdečním onemocněním, zeptejte se svého lékaře, jaké hodnoty jsou pro vás standardní. Nízké množství kyslíku v krvi se označuje jako hypoxémie a ta může způsobit hypoxii, tedy nízkou hladinu kyslíku v orgánech a tkáních.

Příznaky hypoxémie se liší v závislosti na závažnosti a základní příčině. Za vážný stav se považuje situace, kdy se objeví symptomy jako je zmatenost, dušnost, rychlý srdeční tep či namodralý odstín rtů, nehtů nebo pokožky. Některá plicní onemocnění, spánková apnoe, choroby srdce a oběhového systému mohou způsobit chronickou nebo přerušovanou hypoxémii s méně závažnými příznaky nebo zcela bezpříznakovou. 

Kdo by si měl pravidelně měřit kyslík

Pokud trpíte některým z těchto onemocnění, měřte si pravidelně hladinu kyslíku v krvi a poraďte se s lékařem o tom, jak snížit riziko, že její hladina u vás klesne příliš nízko. I některá akutní onemocnění jako je chřipka, zápal plic nebo covid-19 může zvýšit riziko nízké hladiny kyslíku v krvi. Je třeba vzít v potaz také to, že rovněž u lidí bez srdečního nebo plicního onemocnění mohou určité léky nebo situace, například pobyt ve vyšších nadmořských výškách, zvýšit riziko hypoxémie.

Změřit hladinu kyslíku v krvi lze i doma

Diagnostika nízké hladiny kyslíku v krvi zahrnuje fyzikální vyšetření s poslechem srdeční a plicní činnosti, protože abnormality mohou být známkou hypoxémie. Lékař také může zkontrolovat, zda kůže, rty nebo nehty pacienta nemají namodralý odstín. Dále se provádějí testy ke kontrole hladiny kyslíku v krvi, ke kterým patří použití pulzní oxymetrie, při které se přiloží speciální senzor na prst. 

Měli jste někdy pocit nedostatku kyslíku?

Dále může jít o test krevních plynů, kdy je odebrán vzorek tepenné krve ze zápěstí, paže nebo slabin či rentgen hrudníku. Mohou být provedeny také některé zátěžové testy k vyhodnocení funkce srdce a plic. Hladinu kyslíku v krvi si lze zkontrolovat i v domácích podmínkách za pomoci pulzního oxymetru anebo fitness náramků či chytrých hodinek.

Léčba a zvládání hypoxémie

Ve většině případů se k odstranění symptomů používá podání kyslíku. Tato terapie se provádí za pomoci nosní kanyly nebo obličejové masky. Může jít o krátkodobou podporu, například v případě akutního onemocnění, anebo dlouhodobou pro osoby s těžkým plicním nebo srdečním onemocněním, u kterých se využívá i domácí oxygenoterapie. 

Na pojišťovnami hrazenou léčbu jizev v plicích dosáhne více pacientů Přečtěte si také:

Na pojišťovnami hrazenou léčbu jizev v plicích dosáhne více pacientů

U těžkých případů ohrožujících život může být nutná umělá plicní ventilace. Platí však, že je vždy třeba zaměřit se na léčbu a zvládnutí základní příčiny hypoxémie, jako je třeba srdeční nebo plicní onemocnění.

Zvyšte si kyslík v krvi

Jak přirozeným způsobem podpořit dostatečné množství kyslíku v krvi?
Existuje několik jednoduchých způsobů:

Často větrejte, buďte na vzduchu

Pokud se rozhodnete pro druhou variantu, pak kromě zvýšení hladiny kyslíku v krvi také uděláte něco pro svou kondici. 

Přestaňte kouřit

Už po pouhých dvou týdnech bez cigaret mnoho lidí zjistí, že jak jejich krevní oběh, tak celková hladina kyslíku v krvi se zlepšuje a podle výzkumů se i funkce plic v takto krátkém čase může zvýšit až o 30 %.

Pořiďte si pokojové rostliny

Některé druhy efektivně pomáhají k odstranění oxidu uhličitého a doplnění kyslíku v místnosti.

Zkuste dechová cvičení

Odborníci na plicní rehabilitaci doporučují ke zvýšení množství kyslíku v těle používat některá jednoduchá dechová cvičení, která lze přizpůsobit dle druhu základního onemocnění i míry potíží konkrétního pacienta.

Zdroje:

Web MD: Hypoxia and Hypoxemia

Cleveland Clinic: What is hypoxemia?

 Live Science: How do we know when blood oxygen is too low?

Healthline:  What Is Hypoxemia?

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).