Tématem surogátního neboli náhradního mateřství se zabývali odborníci na multioborové konferenci Rodíme se pořádané na půdě 1. lékařské fakulty UK. Jde podle nich o záležitost, o které se ví, ale všichni víceméně dělají, že vlastně neexistuje. Ročně se přitom týká několika desítek párů a dětí. Odhaduje se, že náhradní matky v Česku odnosí zhruba 40 dětí za rok.
Co se dozvíte v článku
Zakázáno není, tak je povoleno
A je pravda, že v českých zákonech bychom o surogátním mateřství dnes téměř nic nenašli. Existuje vlastně jen zmínka v občanském zákoníku, kde se píše, že „osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.“ Z toho se tedy dá odvozovat, že celý proces u nás není nelegální. „Jen“ existuje v jakémsi právním vakuu, nejsou pro něj stanovena žádná specifická pravidla.
„V současné době právní úprava chybí a přináší to řadu problémů. Chybí podmínky, za kterých mohou zamýšlení rodiče náhradního mateřství využít, existuje jen určitá zavedená praxe,“ řekla k problematice surogátního mateřství Aneta Redlichová z ministerstva spravedlnosti.
Kdo je kdo?
Náhradní matka – žena, která odnosí a porodí dítě místo zamýšlené matky
Zamýšlení rodiče – osoby, zpravidla muž a žena, které nemohou nebo nechtějí mít dítě přirozenou cestou a zvolí cestu náhradního mateřství
Odborníci upozorňují mimo jiné na velkou míru nejistoty, která v celé záležitosti panuje. Dokumenty sepsané mezi zamýšlenými rodiči a náhradní matkou totiž nejsou vymahatelné a do poslední chvíle vlastně nikdo neví, jestli si pár dítě skutečně osvojí, například když se miminko narodí nemocné nebo postižené, nebo zda se ho náhradní matka doopravdy vzdá. Pokud nebude chtít, neexistuje možnost, jak si na ní předání dítěte vymoci.
Požadavky na náhradní matku
Dosud například nebylo ale dané ani to, kdo se může stát náhradní matkou. Vzhledem k tomu, že umělé oplodnění u nás může podstoupit žena do 49 let, mohly se surogátními matkami stát i ženy v tomto věku. To by se však mělo změnit. „Nově budou přesně dané požadavky na náhradní matku. Bude se jí moci stát žena od 18 do 40 let s trvalým pobytem v České republice, aby se zamezilo reprodukčnímu turismu,“ uvedla Redlichová.
Náhradní matka také bude muset být zdravotně i duševně způsobilá a mít za sebou už alespoň jedno těhotenství ukončené porodem. „To je proto, že každé těhotenství je jiné a ta žena musí alespoň tušit, do čeho jde. Další podmínkou je alespoň jedno vlastní žijící dítě, protože existuje domněnka, že v tom případě bude mít menší tendenci a touhu si případně dítě, které se narodí, nechat,“ podotkla Aneta Redlichová. Poslední novinkou je, že se žena bude moci stát náhradní matkou maximálně dvakrát.
Jste pro to, aby bylo náhradní mateřství legální?
Náhradní matku si nicméně zamýšlení rodiče musejí najít sami. „Když mi přijde pár, že chtějí zkusit náhradní matku, tak jim řeknu, že dobře, ale musíte si ji sehnat. A oni bývají překvapení a ptají se, kde mají hledat,“ popsala vlastní zkušenost doktorka Radka Jarošová z kliniky asistované reprodukce Clayo Clinic.
Ideální je podle odborníků, pokud se náhradní matkou stane někdo blízký danému páru, ať už jde o příbuznou, nebo třeba kamarádku. Možností je samozřejmě také internet. Žádná databáze ani například nadace, která by ženy-zájemkyně o to stát se náhradní matkou zaštiťovala, neexistuje. „To už by zavánělo komercí, je to všechno velmi složité,“ dodala lékařka.
Kdo by se mohl stát rodičem?
Požadavky ovšem připravovaný zákon stanovuje i pro zamýšlené rodiče. Mělo by jít o manžele nebo heterosexuální páry žijící v nesezdaném soužití, kdy alespoň jeden z nich má mít trvalý pobyt v Česku.
„Udávají se také zdravotní indikace na straně zamýšlené matky. Jde o děložní faktor neplodnosti (žena je neplodná například kvůli chybějící děloze či nemoci dělohy), onemocnění, pro které je těhotenství kontraindikací, opakované selhání IVF či opakované těhotenské ztráty,“ vyjmenovala Redlichová.
Bude také platit, že embryo zavedené náhradní matce v rámci umělého oplodnění musí být ze zárodečných buněk minimálně jednoho ze zamýšlených rodičů a zároveň vajíčko nesmí pocházet od náhradní matky.
Jak je to s penězi?
Náhradní matkou by se měla žena stát z nezištných důvodů, bezplatně. Jde o altruistickou službu. Náleží jí jen úhrada nákladů souvisejících s umělým oplodněním, těhotenstvím a porodem a ušlý zisk, který nepokryjí dávky nemocenského pojištění. Neměla by ale získat nepatřičný zisk, náhrada by měla být „v rozumné výši“.
Pokud jde o mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství (neboli mateřskou), pak i toto vznikající zákon upravuje. Náhradní matka by byla na mateřské celkem 14 týdnů, přičemž by toto období mělo zahrnovat celé šestinedělí, zamýšlený rodič pak 22 týdnů ode dne převzetí dítěte.
Rozhodovat by měl soud
O všem bude rozhodovat soud, to je další novinka oproti současné zažité praxi. Bude zasedat na základě společného návrhu zamýšlených rodičů a náhradní matky ještě před umělým oplodněním, ověří splnění všech požadavků a udělí souhlas, jakési „povolení“, s náhradním mateřstvím. Ten bude platit omezenou dobu, o její délce se zatím jedná, zvažuje se jeden až dva roky, přičemž pokud by neplodný pár následně požádal o pomoc jinou náhradní matku, potřeboval by nové rozhodnutí soudu.
Už v tomto rozhodnutí soudu bude určeno rodičovství. „Z právního hlediska by byli rodiči dítěte už od narození zamýšlení rodiče, náhradní matka by z právního hlediska nikdy nebyla jeho matkou,“ upřesnila Redlichová.
Kdy by měl být zákon hotový a od kdy by mohl platit, ještě vůbec není jasné. „Mysleli jsme si, že by mohl vstoupit v platnost třeba už od letošního ledna, ale bude to ještě dlouhá cesta,“ podotkla na konferenci doktorka Jarošová.
Galerie: Nejhezčí porodní fotky roku 2023
Jak funguje náhradní mateřství teď?
V současnosti se všechno řídí občanským zákoníkem, podle kterého je matkou dítěte vždy žena, která ho porodila. Ta je také vždy zapsána do rodného listu dítěte. Pokud nenastanou žádné komplikace, náhradní matka se po porodu dítěte vzdá a následně dá souhlas s osvojením dítěte. K osvojení musí dát souhlas oba právní rodiče, tedy otec a náhradní matka. Otec tak může učinit kdykoli po narození dítěte, náhradní matka po šestinedělí.
Pokud není náhradní matka vdaná, sepíše před porodem na matrice spolu s otcem dítěte prohlášení rodičů o otcovství a dítě tak má od narození v rodném listě zapsaného svého biologického otce. Ten je pak také zákonným zástupcem dítěte a poté, co se náhradní matka dítěte po porodu vzdá, mu je dítě předáno a rovnou vychováváno svými biologickými rodiči. Žena, která dítě neodnosila, si pak dítě osvojí a stane se matkou i z hlediska práva.
Pokud je náhradní matka vdaná, je ze zákona v rodném listu uveden jako otec její manžel, a musí tedy dát souhlas s osvojením i on. Není pak ovšem zaručeno, že budou osvojitelským párem určeni biologičtí rodiče dítěte.
Zdroj: Aperio
ČLÁNKY DO MAILU