Náhradní mateřství

Vzniká zákon, který dá pravidla náhradnímu mateřství. Dosud možnost, aby neplodnému páru dítě odnosila jiná žena, nebyla zakázaná, ale ani nijak právně upravená. Nově by mělo být dané, kdo může tohoto institutu využít, kdo se může stát náhradní matkou, kdo a kdy bude čerpat mateřskou dovolenou i finanční stránka věci. O všem by měl navíc rozhodovat soud.

I v Česku přibývá dětí, které přišly na svět díky náhradnímu mateřství. Přesná pravidla pro tento proces zákon nijak nestanovuje, lékaři i právníci ho považují za legální a některé kliniky ho nabízejí jako jednu z možných metod léčby neplodnosti.

Stačí jedno vajíčko a jedna spermie. Ale kde je vzít? Náhradní, tzv. surogátní mateřství má v ČR a v zahraničí různá pravidla. Nabízejí se desítky výhrad a vážných varování. Ale štěstí nových rodin nelze slovy popsat.

Náhradní mateřství je pro některé poslední šancí, jak mít dítě. Pokud však pár hledá náhradní matku nebo se žena sama chce stát náhradní matkou, musí si většinou poradit sami. Žádný oficiální registr či nábor náhradních maminek neexistuje.

Deset let své psychologické praxe jsem věnoval problémům náhradní rodinné péče. Od té doby vím, že bezdětnost je pro toho, kdo po dítěti touží a mít je nemůže, strašlivá. Kdyby nikde jinde, tak zde platí, že účel světí prostředky.

Touha po dítěti bývá zoufalá. Každý osmý pár v ČR je neplodný. Náhradní mateřství má několik variant, jedna není uzákoněna, ale praktikuje se. Těhotenství a porod za peníze žádný zákon neumožňuje. Je to chyba?

Desítky žen se u nás každý rok stávají náhradními matkami. Za peníze jsou ochotny propůjčit svou dělohu cizímu dítěti. Oficiálně tuto praxi zákon zakazuje. Kdo je vlastně matkou dítěte? Ta, která si ho objednala, nebo ta, která ho prodala? A co ženy dovede k tomu, že pronajmou své tělo?