Hlavní navigace

Mozková mrtvice – následky zmírní rychlá a správná léčba

28. 5. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody. Následky jsou někdy i fatální. Aktuálně vycházejí nové postupy pro léčbu mozkové mrtvice, které dávají naději na zmírnění následků onemocnění.

Cévní mozková příhoda (CMP) neboli mrtvice v České republice ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež postižení způsobují. Specialisté o tom informují v tiskovém materiálu.

Cévní mozková příhoda

  • Je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě.
  • Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí.
  • Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.
  • Projevuje se typicky poruchou vědomí, dezorientací, poruchou řeči, pohyblivosti části těla, spadlým koutkem.

Trombolýza

  • Způsob léčby, který má za cíl rozpuštění krevní sraženiny.
  • Velmi účinná terapie, která má ale i svá rizika a omezení.
  • Nové postupy mj. upravují doporučení, kdy je možné a vhodné tuto léčbu nasadit. Např. se prodlužuje doba, po kterou může člověk s mrtvicí dostat léky na rozpuštění krevních sraženin, z původně 4,5 hodiny se nyní stává hodin 9, čímž je šance na více zachráněných pacientů.

Čím dřív se s mrtvicí dostanete k lékaři, tím lépe pro vás

V případě mozkové mrtvice jde především o čas. „U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků,“ říká doc. Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

„Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na devět hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje specialista.

Galerie: Z mrtvice se nevyspíš! Volej 155!

Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s třicetiletými a čtyřicetiletými pacienty.

Rozdíly jsou ohromné. Odejdete po svých – nebo taky vůbec

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice ‚po svých‘ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Jak upřesňuje prof. Daniel Šaňák, vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem:

„Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza, jako například záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici.“

Trombolýza je vhodná i při „malých nálezech“ a mrtvici před probuzením

Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30–40 % pacientů.

„Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake-up stroke):

„Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují, a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje primář Neumann.  

Lékaři řeší i riziko krvácení

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení.

„Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum – látku s opačným účinkem, která umožňuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku,“ doplňuje prof. Šaňák.

Odborná spolupráce:

MUDr. Jiří Neumann

Primář Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov


Prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D.

Vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc


Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D.

Předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP, primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).