Pokud se vydáte na sběr medvědího česneku do přírody, hledejte místa v lese, kde je vlhko a stín. Tak trochu problém je, že podobné podmínky k růstu potřebují třeba i konvalinky. A jejich listy se svým tvarem listům medvědího česneku podobají, jsou ale jedovaté. S ohledem na to, že existuje určité riziko zejména u nezkušených sběračů a medvědího česneku není po České republice všude stejné množství, je lepší spolehnout se na vlastní zdroje a zkusit si ho vypěstovat svépomocí. Není to tak složité.
Co se dozvíte v článku
Jak pěstovat medvědí česnek na zahrádce
Stejně jako v místě svého přirozeného výskytu potřebuje místo v polostínu, ideálně pod keřem nebo stromem. Medvědí česnek potřebuje dostatek vody; pokud ho tedy není možné vysadit do humózní, přirozeně vlhké půdy, pak je nutné dbát na jeho pravidelné zalévání.
Pokud se k výsadbě použijí sazenice, měly by přijít do půdy v březnu nebo v dubnu, a to do řádků, vzdálených od sebe cca 10 až 15 centimetrů. Na podzim lze vysadit cibulky. Sázejí se do trsů o 8 až 10 cibulkách, nad kterými by mělo zůstat asi 5 centimetrů zeminy. Úroda se objeví na jaře, sice nebude v prvním roce nijak bohatá, ale určitě bude povzbuzením v dalším pěstitelském úsilí. Cibulky mohou přijít do země i na jaře, pak by listy mohly ze země vyrašit už na podzim.
Pokud se rozhodnete pro pěstování medvědího česneku ze semínek, pak je třeba provést výsev na podzim, a sice tak, že do hloubky asi 1 centimetru se nasype více semen blízko sebe, aby mohly později vzniknout trsy. První sklizně se dočkáte zhruba za 18 měsíců.
Daří se mu i v květináči
Medvědí česnek je možné pěstovat i v květináči, který se umístí mimo dopad přímých slunečních paprsků. Sklizeň však nebude tak hojná jako na zahrádce.
Listy medvědího česneku se sbírají v dubnu a v květnu, v teplých letech se objevují už i v březnu. V teplejších regionech se ale může objevit dříve a v chladnějších koutech naší země naopak později.
Během měsíce května obvykle začíná kvést a opět záleží na tom, kde roste, i na aktuálním počasí. Na zahrádce jeho květy plní také okrasnou funkci.
Jaký česnek je možné najít v přírodě
Na našem území se vyskytují dva poddruhy medvědího česneku, česnek medvědí pravý (Allium ursinum subsp. ursinum) a ukrajinský (Allium ursinum subsp. ucrainicum). V naší republice rostou oba, na Moravě a v severovýchodních Čechách spíše česnek medvědí ukrajinský, jinde v Čechách naopak hlavně česnek medvědí pravý.
Tyto dva poddruhy se od sebe vzhledově odlišují například květními stopkami, které jsou u pravého česneku drsné s papilami a u ukrajinského česneku hladké.
Medvědí česnek v kuchyni
V gastronomii má pestrou škálu využití. Dá se použít všude tam, kde česnek kuchyňský, též označovaný jako česnek setý (Allium sativum). Jeho chuť je však jemnější a delikátnější a nemá tak ostrou vůni.
Dodává skvělou chuť polévkám, omáčkám, masům, skvělý je za syrova, využívá se do pomazánek nebo salátů, do másla i na výrobu pesta.
Pokud není možné spotřebovat všechen medvědí česnek čerstvý, lze ho uchovat na pozdější použití. Nejlepší je ho zmrazit, usušit nebo naložit listy do oleje.
Sází na něj i lidové léčitelství
Kromě kuchyně se využívá také v lidovém léčitelství, a sice ke zlepšení trávení, léčbě onemocnění dýchacích cest, k prevenci kardiovaskulárních onemocnění i zlepšení průtoku krve. Přičítají se mu schopnosti posilovat celý organismus včetně imunitního systému a také účinky proti plísním, parazitům a bakteriím. Ty mu dodává alicin, tedy látka zodpovědná za typické štiplavé aroma česneku i cibule.
Medvědí česnek je rovněž výborným zdrojem nektaru i pylu, oba přitom mají silnou česnekovou vůni. Také med má typickou vůni po česneku, která ale při delším skladování zmizí.
Galerie: Poznáte v přírodě česnek podivný, viničný a medvědí?
ČLÁNKY DO MAILU