Hlavní navigace

Lékaři denně vyvracejí mýty o koronaviru. Jejich šíření zabrání speciální český software

6. 1. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Dezinformace a fake news v období pandemie koronaviru zaplavily internet a potýkají se s nimi v denní praxi třeba praktičtí lékaři. Rychleji a spolehlivěji je odhalovat pomůže umělá inteligence z dílny českých vývojářů.

„Známá byla na testech, nevydržela čekat ve frontě a šla domů, přesto dostala na mobil zprávu, že je pozitivní na koronavirus…“ Tohle už jste v nějaké formě jistě slyšeli nebo četli také. Momentálně je terčem různých nevěrohodných zpráv třeba očkování proti koronaviru. Výsledkem je nejistota, strach, panika nebo chaos. A práce navíc pro praktické lékaře.

Doktore, je to pravda?

V krizových situacích, jako je momentální téměř rok trvající pandemie, prohlubují fake news nejistotu a ovlivňují mnoho lidí.

„V dnešní době musí praktičtí lékaři napínat všechny síly, aby zajistili kontinuální péči o své obvyklé pacienty a o ty, co se nakazili koronavirem. Všemožné mýty o neexistenci viru nebo čipování nám práci pouze komplikují. Musíme je pak vysvětlovat v ordinacích. Navíc podrývají důvěru ve zdravotnictví, která je zvlášť v současné době tak důležitá,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Mýty stále panují, nové se rodí

Nejsou to ale zdaleka jen „zaručené zprávy“ třeba o „čipování“ za pomoci testů. I u běžných věcí stačí něco zaslechnout a informace se pak šíří rychlostí blesku. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z Prahy, popisuje, co všechno musí v ordinaci pacientům vysvětlovat:

„Je toho opravdu hodně, jeden z nejčastějších mýtů se týká testování. Řada lidí si myslí, že pokud už byli testovaní negativně, tak jim nic nehrozí a jsou dalších čtrnáct dní v bezpečí. Přitom testy samozřejmě vypovídají pouze o stavu v daný den. Pacient se klidně může nakazit hned v den následující, pokud se potká s nakaženým. Dalším hojně opakovaným mýtem je, že lidé v karanténě, kteří podstoupí test a jsou negativní, ji mohou ukončit.“

Vakcína je nebezpečná?

Obzvlášť nebezpečné i pro další zodpovědné rozhodování o svém zdraví jsou i poplašné zprávy. Jednu takovou osobně zažil praktický lékař Josef Štolfa:

„Jeden pacient se mi svěřil s obavami z textu, který se šířil na Facebooku o tom, že vakcína proti koronaviru zabíjí. Snažím se vždy těmto pacientům vysvětlit, že panika a strach je to nejhorší, co je nyní může potkat. Zároveň je upozorňuji, že právě podobné fake news těmto účelům slouží. Nabádám je, aby informace filtrovali a v případě pochybností se klidně poradili se mnou.“

„Cokoliv, co pomůže tyto falešné zprávy odhalovat, proto vítáme,“ kvituje Petr Šonka vznik „kladiva na fake news“ z dílny českých vývojářů.

Software pomůže v boji proti dezinformacím

„V této době se těžko rozlišuje, co je pravda a co lež. Dezinformace se staly běžným nástrojem v boji o veřejném mínění, které může mít citelné dopady pro samotné fungování státu. Systém, který vyvíjíme, může státům výrazně pomoci. Odhalování fake news se totiž stává otázkou národní bezpečnosti,“ říká Ján Račko, majitel české společnosti Cogniware, která software odhalující podvodníky vyvíjí. Podle Račka využijí nový software především státní složky, mezi něž patří tajné služby, které mají monitoring dezinformací v popisu práce. K běžným uživatelům se tak v budoucnu zřejmě větší množství falešných zpráv vůbec nedostane. A přestože Cogniware dokončil vývoj systému teprve nedávno, zájemci z celého světa včetně Spojených arabských emirátů a dalších blízkovýchodních zemí si u české firmy podávají dveře. 

Jak systém funguje

Podle tvůrců systému se dezinformace šíří nejlépe na sociálních sítích, kde se během okamžiku dostanou k desítkám tisíc uživatelů, a sledování autorů fake news je tak poměrně složité. Systém dokáže monitorovat příspěvky a na základě pochopení obsahu zprávy, sociálních interakcí a dalších událostí na fake news zavčas upozorní. Jelikož používá tzv. multibiometrii – několik biometrických prvků najednou (obličej, hlas, obsah zprávy a autora) – pozná i tzv. deep fakes. To jsou uměle vytvořené, ale věrné vizuální podvrhy například projevů státníků, které jsou dnes k nerozeznání od originálu.

„Dezinformace mají často podobné znaky. Může to být forma textu nebo je mohou mít na svědomí ‚známé firmy‘ mezi autory. Těch faktorů je celá řada. Náš systém je ale dokáže rozpoznat a na konci procesu vypočítat ‚skóre‘, podle kterého určí, s jakou pravděpodobností se jedná o fake news,“ vysvětluje Walter Pavliš, obchodní ředitel Cogniware.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).