Hlavní navigace

Záhada: Netopýři přinesli 2019-nCoV, ebolu i SARS, sami jim odolávají

 Autor: Depositphotos.com
Wuchanský koronavirus neboli 2019-nCoV si vyžádal už více jak devět set mrtvých a přes čtyřicet tisíc nakažených. O jeho původu se zatím mezi vědci spekuluje, přiklánějí se ale k názoru, že se vir rozšířil od tropických druhů netopýrů.
Veronika Šmídová 11. 2. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Stejně jako ebola, SARS nebo například MERS, na které zemřely v uplynulých letech desítky tisíc lidí. Proč jsou ale zrovna tito savci nositelem tolika nemocí a jak jim dokážou sami odolávat?

Netopýři v podezření

Netopýry si dodnes spojujeme s tajemnými příběhy, upíry a strašidelnými domy. Pravdou je, že někteří z nich skutečně představují určitou hrozbu, ale ne kvůli pití krve. Tito létající savci jsou totiž hostiteli zhruba 137 virů, z kterých je 61 zoonotických, tedy přenosných na člověka. V tomto ohledu jim mohou konkurovat snad jen hlodavci.

Na řadu těchto nemocí nemáme doposud vakcínu ani lék, což v mnoha případech představuje vážný problém. V uplynulých letech tak zemřelo na koronaviry, jako je ebola, SARS, MERS, Nipah a nově 2019-nCoV více jak patnáct tisíc lidí. Všechny tyto choroby mají přitom zřejmě svůj původ právě u netopýrů.

Zázračně odolní savci

„V minulosti se u netopýrů zjistil virus podobný SARSu, který byl z 96 % shodný s aktuálně cirkulujícím novým koronavirem, což potvrzuje uvedenou teorii. Organismus netopýrů je vůči mnoha virům odolný a neubližuje jim. Tím pádem jsou jejich ideálním přírodním rezervoárem. Pokud by jim způsobil nemoc nebo úmrtí, jejich potenciál šířit virus by byl omezený,“ popsal pro Vitalia.cz epidemiolog Rastislav Maďar.

Lidé jsou prý vůči těmto nákazám naopak tak vnímaví z toho důvodu, že se s nimi náš organismus ještě nesetkal, a nevytvořil si tedy řádnou obranyschopnost. „Jsou to nové patogeny, které náš imunitní systém nezná z minulosti, a tak jsme vůči nim plně vnímaví. Některé viry jsou tzv. oportunní a uplatňují se jen v organismu s oslabenou imunitou. Jiné zase vyvolají nadměrnou reakci imunitního systému nakaženého člověka, který tím ublíží vlastnímu organismu,“ vysvětluje expert.

Důvod, proč sami netopýři – vyjma vztekliny – většině virů nepodléhají, je zatím pro vědce do určité míry záhadou. Existuje ale řada teorií. „Může to být o receptorech, viry nemusí mít schopnost vstoupit do jejich buněk a uplatnit svůj patogenní účinek. Do humánní medicíny to však přenést nelze. Přirozená rezistence tkání je druhově specifická věc,“ říká doc. Maďar.

Podle odborníka na netopýry Ivana Horáčka se žádný z obratlovců nemůže interakci s viry zcela vyhnout. I v našem lidském genomu tvoří prý více než osm procent virové sekvence, což jsou pozůstatky infekcí, s nimiž naši předkové v minulosti bojovali. „V podobném rozsahu jsou nejrůznější viry i součástí symbiontního mikrobiomu, tvořícího v průměru kolem tří procent tělesné hmotnosti obratlovců. Během milionů let společné historie byly takovéto symbiontní viry zbaveny svých nebezpečných komponent a svým hostitelům nijak neškodí. Tak je tomu i s koronaviry, skupinou, která provází netopýry od počátků historie tohoto řádu před padesáti miliony let,“ popsal předseda České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON).

Problémy hrozí hlavně v tropech

Důležité je si ale uvědomit, že nebezpečné formy virů se vyskytují primárně u tropických druhů netopýrů, nikoliv u těch našich evropských. Svědčí jim totiž teplo a vlhko. „Kultivačním prostředím virů jsou tropické jeskyně, kde v podmínkách absolutní vlhkosti a vysoké teploty žijí statisícové kolonie netopýrů. Věcné důvody k obavám z kontaktu s našimi netopýry tak nejsou na místě,“ uklidňuje veřejnost Ivan Horáček.

Otázkou samozřejmě zůstává, jak přesně se daný virus přenese z netopýrů na člověka. Obvykle k tomu totiž nedochází přímou cestou. „Zhruba u šesti procent místních obyvatel, kteří pravidelně navštěvují zmíněné jeskyně, byly prokázány přímé infekce netopýřími koronaviry, ve všech případech ovšem bez jakýchkoliv zdravotních dopadů. Netopýří koronaviry tak člověku zjevně neškodí,“ tvrdí expert.

Klíčový je mezihostitel

Problém podle Ivana Horáčka nastává až ve chvíli, kdy se koronavirus netopýrů dostane do jiného organismu, jenž nákazu přenese finálně na člověka. K tomu v případě wuchanského koronaviru došlo zřejmě skrz luskouny, savce, jenž v Číně loví pro maso i šupiny. Vědci spekulují i o hadech.

„Přímým zdrojem infekce nebyli netopýři, ale jiní rezervoároví hostitelé. Jak se do nich netopýří koronaviry dostaly, je dosud velmi nejasné, na počátku přenosu zřejmě konzumací netopýrů. V případě SARS v letech 2000–2003 šlo o cibetkovité šelmy, v případě středomořské epidemie MERS v roce 2012 o velbloudy, u dnešního viru Wu-chan, 2019-CoV ukazují dostupná data na hady bungara a kobru,“ vysvětluje Ivan Horáček. Zvířata se mohou nakazit také například skrz trus, který netopýři zanechávají na trávě nebo plodech ovoce během svých letů do okolí.

Tyto poznatky potvrzuje také epidemiolog. „Viry často získají schopnost nakazit buňky člověka v organismu mezihostitele, což byly u SARSu zřejmě cibetky, u virů chřipky jsou to zase prasata, protože jejichž struktury jsou podobné jako u člověka. Když virus takzvané ptačí chřipky infikoval z ptáků přímo lidi bez prasat jako mezičlánku, neměl většinou schopnost výkonně se šířit v lidské populaci a další mezilidské případy nákazy už moc nepřibývaly,“ popisuje Rastislav Maďar.

Virům svědčí globalizace

Podle něj přitom k podobným nákazám dochází mnohem častěji, než si většina z nás myslí. „Podle mého názoru se to stává častěji, než je obecně známo. Pokud se to stane někde na venkově v Asii, případně v afrických nebo jihoamerických pralesech, původce se nemusí vůbec zjistit a zůstane to jako lokální epidemie horečnatých stavů nejasné příčiny s několika oběťmi na životech,“ říká lékař.

Celou věc samozřejmě zhoršuje i fakt, že lidé stále více zasahují do teritorií kdysi patřících netopýrům. Virům ale podle odborníků usnadňuje práci hlavně globalizace. „Problémem dnešní doby je globální propojení mezi kontinenty a masivní přesuny populace, takže nový patogen se umí snadněji a mnohem rychleji než v minulosti šířit v dané zemi i mezinárodně. Kdyby nenastala riziková situace právě na tržišti ve Wu-chanu, který má více než deset milionů obyvatel, ale v malé čínské vesnici, dnes bychom o novém koronaviru pravděpodobné vůbec nevěděli,“ uzavírá epidemiolog.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).