Bezplatným screeningem rakoviny plic za necelé čtyři roky prošlo 23 086 zájemců, z toho 21 417 podstoupilo preventivní nízkodávkové CT vyšetření hrudníku. U 613 pacientů snímky ukázaly pozitivní nález, tedy plicní uzly s vysokou pravděpodobností nádoru. Ten následně lékaři potvrdili u 168 účastníků screeningu.
Co se dozvíte v článku
Devadesát zachráněných životů
Podstatné ale je, že se díky screeningu, který navštěvují lidé, jež nemají žádné zdravotní potíže signalizující možnou rakovinu, podařilo zachránit desítky pacientů. Většina, tedy 89 účastníků mělo nádor v prvním, tedy nejnižším stádiu, 11 pak v druhém ze čtyř. Takové tumory jsou přitom operovatelné a chirurgické odstranění je jedním ze základních předpokladů, že se pacient z rakoviny plně zotaví.
Každý druhý pacient se záchytem nádoru ve screeningu jej má diagnostikovaný časně. V celé populaci byl takto zachycený jen každý desátý pacient,
shrnuje vědecký vedoucí Národního screeningového centra Ondřej Májek, jak screening rakoviny plic zvyšuje šanci na život.
Bez screeningu by na tyto nádory lékaři pravděpodobně nepřišli včas, protože ve stádiu 1 a 2 o sobě karcinom většinou nedává vědět. Nemocní proto přijdou k lékaři až ve chvíli, kdy metastazuje. Takovým pacientům pak ani současná medicína plná novinek nedokáže zachránit život.
Ročně u nás na rakovinu plic zemře pět tisíc mužů i žen. Přibližně stejný počet každým rokem tvoří nově diagnostikovaní. Rakovina plic přitom patří k nemocem dobře ovlivnitelným prevencí. Jen u této choroby v ČR jde zdravějším životním stylem a screeningem zachránit 2 900 životů každý rok.
Aktivně zve polovina praktiků
Uvedené počty shrnuji výsledky screeningu rakoviny plic v období od 1. ledna 2022, kdy program začal fungovat, do konce září loňského roku. Zveřejnilo je Národní screeningové centrum na tiskové konferenci plicních lékařů věnované právě tomuto programu.
Data také ukázala, že i po čtyřech letech fungování nabídku vstoupit do screeningu stále odmítá zhruba polovina oslovených. Někdy proto, že se cítí zdravě. Jindy se jim nechce cestovat za plicařem či na CT. Někteří se bojí, že by mohli slyšet nepříznivé zprávy o svém zdravotním stavu. Lidé také lékařům říkají, že nemají čas podstupovat CT každý rok, i když pouze při opakování má prevence největší efekt. Jenže třetina těch, kteří postoupili první preventivní CT, na další už nedorazí.
Navíc se i po čtyřech letech do zvaní zapojilo jen 53 procent praktických lékařů. Podle Ondřeje Májka se tento podíl postupně zvyšuje. Naopak plicaři se zapojili téměř všichni, takže zájemci se do programu dostanou i přes ně. Pokud tedy praktický lékař kuřákovi či exkuřákovi vstup do screeningu nenabídne, může se obrátit přímo na specialistu.
To, zda pozvánka zazní nebo ne, či zda je pacient aktivní a na účast se zeptá, přitom může zachránit život. Ráno jsem u nás na klinice viděla člověka, který zcela jistě věkem i vykouřeným počtem cigaret spadal do screeningu, přesto u nás leží s metastázemi do všech orgánů včetně mozku, protože mu screening, který u nás běží už pátým rokem, nikdo nenabídl. Kdyby v roce 2022 nebo 2023 šel na CT vyšetření, mohl tady být,
popsala Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomaeyrovy nemocnice.
I když už nekouříte, zapojte se
Do bezplatného programu (veškeré podrobnosti o něm najdete zde) mohou vstoupit muži i ženy. Omezením je věk 55 až 74 let, kteří patří nebo patřili k silným kuřákům. Hranice je daná na dvaceti tvz. balíčkoletech. Tedy, že člověk kouří či kouřil např. dvacet let jeden balíček cigaret denně. Nebo deset let dva balíčky a podobně.
Prevenci mají hrazenou nejen současní, ale i bývalí kuřáci. I když třeba už někdo dvacet let nekouří, rakovina se ho může týkat,
upozorňuje primářka Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Vstup do programu není podmíněn tím, že zájemce s kouřením sekne. Lékaři by mu ale měli nabídnout možnosti, jak se zlozvyku zbavit, bude-li chtít.
Odradit by zájemce nemělo ani to, že je nic nebolí, nekašlou a cítí se zdraví. Právě pro takové je totiž screening určený. Screeningy obecně cílí na zdravé lidi, kteří ovšem statisticky spadají do skupiny obyvatel ve zvýšeném riziku nějaké nemoci. Ostatně, o řadě nemocí platí, že na počátku o sobě nedávají vědět. Rakovina plic je typickým příkladem. Nádor roste, aniž by se člověk třeba zadýchával, píchalo ho na hrudi nebo kašlal. Kouření přitom výrazně zvyšuje šanci na rakovinu nejen plic, ale v podstatě všech orgánů v těle.
Do programu vás zařadí praktik
Nejjednodušší cestou, jak bezplatný screening využít, je požádat praktického lékaře o vystavení žádanky k plicnímu lékaři.
Pneumolog zájemce vyšetří poslechem, vyptá se na jeho anamnézu a provede i vyšetření kapacity plic. Následně je odešle do jedné z nemocnic, kde mají nízkodávkové CT, aby zájemce podstoupil zhruba desetiminutové, nebolestivé vyšetření, které je bezpečné i z hlediska radiační zátěže.
CT dokáže zachytit i drobné uzlíky, z nichž se může vyvinout nádor. Lékaři ale krásně vidí i celý hrudník, takže mohou a nezřídka také přicházejí na další zdravotní potíže, jakými jsou kalcifikace tepen srdce, plicní onemocnění, zúžení hrudní části aorty, onemocnění štítné žlázy, osteoporotické zlomeniny nebo na snímcích vidí i některé nemoci nadledvin a dalších orgánů.
Obavy ze screeningu ale nejsou na místě. Stále platí, že většina odchází z vyšetření s tím, že jsou v pořádku. Negativní nález má 75 procent účastníků programu,
popisuje Hynek Mírka, z Kliniky zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň.
Pokud se ale některé onemocnění včetně nádoru najde, nejde o špatnou zprávu. Zpravidla totiž jde o onemocnění na počátku nebo ve velmi dobře léčitelné fázi, kdy o sobě ještě nedává vědět. A u takového je také vysoká šance, že se pacient uzdraví.
Podmínky screeningu se změní
Screening byl v testovací fází spuštěn v lednu 2022. Zkušební doba u něj končí letos. Už nyní je ale téměř jisté, že program Ministerstvo zdravotnictví nezruší, naopak jej zařadí mezi ty řádné, které jsou plošné, dlouhodobé a hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo, protože screening čeká vyhodnocení a při té příležitosti budou lékaři v tomto programu navrhovat změny. Třeba to, aby se věkové hranice posunuly na 50 a 80 let.
Nebo aby na nízkodávkové CT mohli preventivně i lidé, kteří toho sice tolik nevykouřili, ale jsou z rodin, kde se na nádory umírá. Nebo sami už některou z jiných rakovin překonali. Víme, že kuřáci vyléčení z jednoho nádoru mají mnohem vyšší riziko vzniku plicního nádoru. Byli bychom proto moc rádi, kdyby se screening rozšířil i o ně,
říká pro Vitalia.cz Martina Koziar Vašáková.
Ondřej Májek zase upozorňuje, že změna pravidel, nejspíš od ledna 2027, by mohla cílit na to, aby účastníci screeningu podstupovali CT opakovaně a pravidelně, nikoliv jen jednou.
Teoreticky by se někdy v budoucnu mohl screening rozšířit i o nekuřáky. Šlo by třeba o pacienty s některými plicními nemocemi zvyšujícími riziko vzniku nádoru. Jde např. o CHOPN, plicní fibrózu nebo tuberkulózu. Nebo pracovníky v rizikovém prostředí. Jde třeba o svářeče nebo pracující s některými chemikáliemi, v prašném prostředí či s azbestem. Pro zahrnutí těch, kteří jsou v potenciálním riziku rakoviny plic třeba kvůli své práci, nemáme přímé vědecké důkazy, snažíme se ale dát dohromady ty nepřímé, které by dosvědčily, že screening může být prospěšný i některým nekuřákům,
dodává Ondřej Májek.
ČLÁNKY DO MAILU