Hlavní navigace

Kdo může za špatné potraviny? Chyba je většinou na straně maloobchodu

5. 1. 2017

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz /Karel Choc
Inspekce se v loňském roce zaměřila na zahraniční mléčné výrobky, které byly často nevyhovující. Jako vážnou hodnotí i kauzu falšovaného a nebezpečného medu. Podívejte se, které potraviny skončily v roce 2016 Na pranýři a proč.

Na podrobné hodnocení roku 2016 z pohledu kvality a bezpečnosti potravin je ještě brzy. Jedno je podle ředitele odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jasné už teď a platí již několik let: „Četnost chyb na straně retailu je několikanásobně vyšší, než je tomu u výrobců,“ říká Jindřich Pokora a chválí zejména české výrobce potravin. „Rok 2016 naštěstí nepřinesl žádnou zdraví spotřebitelů ohrožující potravinovou krizi, přesto se odehrálo několik významných událostí.“

SZPI nejakostní, falšované a nebezpečné potraviny zveřejňuje na serveru Potraviny na pranýři.

Na pranýři se ocitají potraviny:

  • Nejakostní
    Nedodržují složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny.
  • Falšované
    Uvádějí zákazníka při nákupu v omyl. Například záměrně zamlčují důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu.
  • Nebezpečné
    Obsahují nepovolené látky nebo překračují limity povolených látek. Obsahují neuvedené alergeny. Jeví známky kažení, plíseň, škůdce. Obsahují cizorodé předměty apod.

Galerie: Nejhorší potraviny roku 2016

Jaká pochybení v roce 2016 hodnotíte jako nejvážnější?

Asi nejvýznamnější událostí, která tvrdě zasáhla potravinářský průmysl, byly dopady ukončení režimu mléčných kvót.

Mléčné kvóty byly v EU zavedeny v roce 1984 a platily třicet jedna let. V Česku začaly být uplatňovány od roku 2001. Jejich cílem bylo omezení nadprodukce mléka, stabilizace trhu a ustálení nákupních cen. Mléčné kvóty stanovily limity pro objem a export mléka.

Byť tento režim byl ukončen již v roce 2015, důsledky se nejtvrději projevily až loni. Pokles cen mléka a jeho dopad na prvovýrobce je lokálně až fatální. Bohužel chov skotu není krátkodobou záležitostí, je to investice s návratností po řadu desetiletí. Proto byly Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí loni tak často sledovány mléčné výrobky, resp. jejich kvalita. Není nijak odůvodnitelné, aby na trhu byly nejakostní mléčné výrobky a přitom padaly ceny mléka, resp. když se snižuje cena vstupní suroviny. Zjištění nevyhovujících výrobků, a to především zahraničních, byla přitom relativně častá. Podle mého názoru se jednalo o praktickou ukázku toho, jak si podnikatelé uvádějící potraviny na trh představují svoji zodpovědnost vůči prvovýrobě v České republice.


Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

„Nemám problémy s výběrem potravin na českém trhu s ohledem na jejich předpokládanou bezpečnost,“ říká Jindřich Pokora

Druhým případem, který by bylo vhodné připomenout, byla kauza medů s rezidui antibiotik, vyrobených firmou Včelpo spol. s r.o. Pro SZPI tato kauza začala již v roce 2015, kdy u několika medů této firmy bylo úřední kontrolou SZPI zjištěno, že byť deklarovány jako české, podle svých pylových profilů nepocházejí z České republiky, ale původ je nutno hledat na východ – a možná i hodně na východ od nás. V roce 2015 byla tato zjištění SZPI ze strany výrobce a určitého segmentu „odborníků“ zlehčována, nicméně validita pylových analýz je s ohledem na zkušenosti laboratoře nezpochybnitelná. Výrobce tento zdvižený varovný prst nijak neakceptoval a logickým důsledkem pak bylo provalení se problému v celé šíři v minulém roce. Jak tato kauza zasáhla české včelaře, o tom lze vést dlouhé diskuse.

Jak se podle vás v posledních letech vyvíjí situace s bezpečností a kvalitou potravin? Jsou nějaké nešvary, které zcela vymizely, a naopak nějaké „novinky“?

Na hodnocení vývoje bezpečnosti a kvality potravin se necítím být náležitě kvalifikován. SZPI provádí kontroly na základě tzv. hodnocení rizika. Jinými slovy: při kontrole upřednostňujeme ty provozovatele a jejich výrobky, kde lze z nejrůznějšího důvodu očekávat problémy. Z toho důvodu nemohou být výsledky dozorového orgánu považovány za statisticky vypovídající údaje o situaci na trhu. Dovolím si však konstatovat, že jako nadprůměrně informovaný spotřebitel nemám problémy s výběrem potravin na českém trhu s ohledem na jejich předpokládanou bezpečnost. Po stránce kvalitativní je to podobné, i když dávám přednost českým výrobkům, a to pokud možno bez použitých přídatných látek.

Je častěji chyba na straně obchodníka, nebo výrobce?

Porovnávat četnost chyb obchodu a výrobců v podmínkách České republiky je po řadu let poměrně jednoduché. Podle mého kvalifikovaného odhadu je četnost chyb na straně retailu několikanásobně vyšší, než je tomu u výrobců. Pokud bychom porovnávali pouze parametry potravin, pak je takové srovnání ještě výrazně lepší z pohledu české výroby. U českých výrobců skutečně hovoříme o zanedbatelné četnosti porušování právního řádu. Ve sféře maloobchodu se ale dostáváme na čísla v řádech tisíců nevyhovujících šarží za kalendářní rok. Jak jsem výše uvedl, takové jednání ze strany maloobchodu je během uplynulé řady let zjišťováno opakovaně, a tak lze stížnosti na výši sankcí pro sféru maloobchodu označit jako nedůvodné. Spíše by se hodilo připomenout, že s ohledem na závažnost protiprávního jednání, pro kterou zákonodárce stanovil maximální sankci padesáti milionů korun, se sankce ukládané Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí pohybují na dolní hranici této částky, resp. stále jsou zatím pouze v jednotkách procent.

Co se v poslední době zlepšilo?

Pozitivně bych si dovolil hodnotit vývoj farmářských trhů a oblast regionálních potravin. Na tomto poli se v letech minulých udělalo ze strany výrobců a organizátorů hodně práce. Oba tyto pojmy vstoupily do podvědomí spotřebitelů a tento segment trhu již má svoje stálé zákazníky, kteří oceňují zejména způsob jejich produkce, krátkou cestu z místa výroby, a především jejich neanonymnost.

Co byste poradil lidem, kteří chtějí kupovat kvalitní potraviny?

Zájemcům o kvalitní potraviny bych osobně doporučil potraviny s jasným původem; pokud se někdo schovává za centrální adresou výrobce nebo obchodního řetězce, asi má pro to svůj důvod. A dále by možná nebylo od věci vrátit se k potravinám vyráběným tradičním způsobem (např. chléb z rozváděných kvasů) a potravinám, u kterých nejsou používané „umělé“ aditivní látky.

Ing. Jindřich Pokora

Ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace

Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Inspekce odkrývá zákulisí kontroly potravin ve velkém rozhovoru na serveru Vitalia.cz.

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).