Hlavní navigace

Kardiolog: Většina lidí s infarktem zemře jen proto, že si nezavolají záchranku

10. 12. 2019

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz / Karel Choc
Přestože lékaři dokáží zachránit život pacientům s infarktem v naprosté většině případů, ještě stále na něj mnoho lidí umírá. Jsou to zejména ti, kteří se rychle nedostanou do specializovaných pracovišť a k moderní léčbě.

Srdeční infarkt – infarkt myokardu

Úmrtí části srdečních buněk. Vzniká na podkladě náhlého uzávěru nebo výrazného zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast.

Nejčastější příčinu vzniku srdečního infarktu představuje ateroskleróza postihující koronární tepny. Ateroskleróza (kornatění tepen) je složitý proces, při kterém se do stěny tepen ukládají tukové částice (např. cholesterol). Postupně se hromadí v určitých místech a dávají vzniknout tzv. aterosklerotickým plátům (ateromům). Ty pak snižují pružnost tepen a svým narůstáním postupně zužují jejich průsvit.

 „V České republice je široce dostupná síť katetrizačních center i vysoce organizovaná lékařská záchranná služba. Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti a edukaci laické veřejnosti. Lidé s podezřením na infarkt by neměli váhat se zavoláním rychlé záchranné služby,“ říká kardiolog Miloš Táborský. V případě infarktu prý platí: Raději volat záchranku zbytečně než vůbec.

Motto loňské konference o infarktu myokardu znělo: Bojíme se terorismu, umíráme na infarkt. Znamená to, že infarkt je podceňovaným nebezpečím?

Infarkt je kardiovaskulární problematika, která je myslím z velké části dobře podchycená. Je ale třeba ji neustále připomínat, a to proto, aby se pacienti včas dostali do specializovaných center, a byli tedy správně indikováni a správně léčeni. Protože jenom tak jim můžeme pomoci k dlouhému a kvalitnímu životu.

Je ale pravda, že většina lidí s infarktem zemře ještě před příjezdem záchranky?

Ano, bohužel, je to tak. Předpokládá se, že umírá až třetina pacientů se srdečním infarktem, ovšem k drtivé většině úmrtí přitom dojde ještě před příjezdem záchranné služby, a to u nemocných, kteří podcení příznaky infarktu a nepřivolají pomoc včas.

Jak poznáte infarkt myokardu

  • Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku, která neustupuje ani po změně polohy těla.
  • Může se objevit i bolest mezi lopatkami, v zádech, nadbřišku, krku, dolní čelisti či v horních končetinách, nebo se do těchto lokalizací může šířit z hrudníku.
  • Dalšími příznaky mohou být: dušnost (tj. pocit nedostatku vzduchu nebo ztíženého a namáhavého dýchání), zvracení, bušení srdce, pocení, mdloby, úzkost či ztráta vědomí.
  • Ženy mají symptomy často mnohem nenápadnější než muži. Mohou mít i některé jiné, skrytější příznaky než muži, např. velkou únavu či pocit závratě.

Úmrtnost po přijetí do nemocnice je díky moderní léčbě zhruba tři procenta, což je skvělé číslo. Když jsem před pětadvaceti lety začínal s medicínou, úmrtnost na infarkt myokardu byla mezi patnácti až dvaceti procenty. Za toto krátké časové období se úmrtnost zásadním způsobem snížila, což je výsledek moderní terapie.

V čem spočívá?

K úspěchu vede souhra řady faktorů. Za prvé je to moderní diagnostika a léčba. Standardem léčby se stala angioplastika, kdy Česká republika je ve světě lídrem v této oblasti. Dalším faktorem je moderní léčba následně po infarktu myokardu, tedy vhodné léky a opatření. Třetí příčinou zlepšení je informovanost populace, kdy se snažíme neustále edukovat, aby lidé věděli, co mají dělat, kdy mají na infarkt myokardu pomýšlet, kdy volat záchranku… Toto všechno dohromady vede k postupnému snižování; není náhoda, že křivka dlouhodobě klesá.

To všechno jsou opatření v případě, že již infarkt dostanu. Co když ale vím, že jsem v rizikové skupině, a chci udělat něco preventivně? Má medicína nějaké možnosti, kromě upravení životního stylu?

Má. Proto jsou tak důležité preventivní programy, které mohou odstartovat včasnou diagnostiku a léčbu, a předejít tak infarktu. Nikdo z nás ho nechce dostat. Člověk může například mít skrytou formu metabolismu tuku či vysoký cholesterol a pak léčba musí být zahájena velmi rychle a intenzivně. Rizikový faktor představuje i vysoký krevní tlak, cukrovka, metabolická onemocnění, arytmie, fibrilace síní… Včasná diagnostika a léčba těchto onemocnění vede k tomu, aby ke vzniku infarktu myokardu vůbec nedošlo.

Srdeční infarkt – rizikové faktory

Faktory neovlivnitelné:

  • mužské pohlaví
  • vyšší věk
  • dědičné dispozice

Faktory ovlivnitelné:

  • kouření
  • vysoká hladina cholesterolu (LDL-cholesterolu) v krvi
  • vysoký krevní tlak
  • extrémní obezita
  • cukrovka
  • nevyvážená strava
  • nedostatečná pohybová aktivita
  • nadměrná konzumace alkoholu
  • psychický stres

Zdroj: Jetoinfarkt.cz

Nakolik podle vašich zkušeností pacienti dodržují doporučení lékaře po prodělaném infarktu?

Možná se budete divit, ale většina pacientů naše doporučení dodržuje, a to i v dlouhodobém horizontu. Životní zkušenost prodělání infarktu je totiž velmi traumatizující a nikdo si to nechce zopakovat. Samozřejmě vždycky máme deset, patnáct procent lidí, kteří se tzv. otřepají z akutního stavu a moc si našich doporučení neváží a nedodržují je. Ti se většinou vracejí s dalším infarktem. Často jsou to kuřáci či obézní lidé, kteří nedbají o své zdraví.

Kouření je ostatně vysoce rizikový faktor. Téměř nemáme pacienty s infarktem pod šedesát let, kteří by nekouřili. Pokud člověk přestane kouřit, sníží tím riziko o padesát procent. Prakticky žádnou léčbou nejsme schopni docílit takto významného snížení. Velmi důležitá je také vhodná dieta, což je v české populaci problém, zejména u mužů středního a staršího věku, kteří jsou zvyklí na uzeniny a podobně; zde se obtížně dosahuje změny.

Aktuálně se řeší možnost zvýhodnit nějakým způsobem ty, kdo se starají o své zdraví, například na zdravotním pojištění. Překvapuje mě, že lidem nestačí jako motivace vlastní zdraví, potřebují k tomu finanční benefit?

Tak to prostě je. Víme, že takto to funguje i v ostatních zemích Evropské unie, kdy pozitivní přístup k prevenci ze strany pacientů má být motivován nějakým finančním benefitem. Člověk, který se stará o své zdraví, tak snižuje rizika a zaslouží si být určitým způsobem odměněn. Považuji to za správné.

Kolik infarktů lze vůbec přežít? Jak rychle za sebou mohou následovat?

Při dodržování léčby a opatření je riziko opakování minimalizováno, je opravdu velmi nízké. Jinak je to ovšem u těch pacientů, kteří nedodržují zásadně žádná doporučení ani režim. Řeknu vám příklad z nedávné vizity na klinice – pětatřicetiletý muž, kuřák, diabetik, BMI 45 – čili obrovská nadváha. Byl ošetřen pro akutní koronární syndrom, což je poměrně typická záležitost u mladších lidí, poučen o nutnosti dodržování medikace a propuštěn z nemocnice. Doma vysadil veškerou léčbu – a již za týden byl opět hospitalizován s dalším rozsáhlým infarktem. Pokud tedy pacient nedodržuje doporučení, může další infarkt následovat velmi rychle – a může být fatální.

Říká se, že nikdy není pozdě. Platí to i u infarktu? Dejme tomu, že prodělám jeden či více infarktů, a teprve pak se sebou začnu něco dělat. Zhubnu, přestanu kouřit… Pomůže mi to ještě?

Rozhodně ano. Jakákoliv rozumná léčba a rozumná změna životního stylu (a to rozumná zdůrazňuji) pacienta dlouhodobě pozitivně ovlivňuje a není to otázka jen dočasná, ale něco, co ho bude pozitivně ovlivňovat až do konce života.

Prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC

Přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru České kardiologické společnosti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).