Jodové tablety nezajistí bezpečnost proti radiaci, mohou uškodit

Strach z radiace a ozáření

Důvodem je snaha ochránit malý, ale důležitý orgán, který máme uložený v krku. Strach z radiace po výbuchu atomové elektrárny, nebo dokonce atomového útoku donutil mnohé doplnit svoji domácí lékárničku právě jodem. Ozáření štítné žlázy totiž může vést k jejím nevratným změnám a v samotném důsledku k rozvoji onkologického onemocnění.

„Ozáření štítné žlázy radioaktivním zářením je jednoznačně rizikovým faktorem pro vznik jak snížené funkce štítné žlázy, tak i nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik zhoubných nádorů štítné žlázy (ozáření krku pro zhoubné nádory),“ říká Olga Magnová z Endokrinologické ambulance v Brně. 

Epidemiologické studie provedené po havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986 prokázaly nárůst počtu případů rakoviny štítné žlázy u dětí ve významně kontaminovaných oblastech Běloruska, Ukrajiny a Ruské federace.

Jodová profylaxe kvůli elektrárnám

Profylaxe představuje ochranu a prevenci před určitou nemocí, potenciálním zdravotním rizikem. Jodové tablety bývají standardně součástí bezpečnostních zásob států a jednou za pět let se obměňují. Důvodem není válečný konflikt, ale jaderné elektrárny. V obavách z havárií jaderných elektráren (mimo jiné i Temelína) přistoupilo ke zvětšení zásob v minulosti například sousední Německo. To nyní disponuje 190 miliony jodových tablet, které jsou připraveny k okamžité distribuci vybraným cílovým skupinám. Podobně reagovala i Litva v roce 2019 po spuštění jaderné elektrárny v Bělorusku.

Právě vzdálenost hraje v případě takové katastrofy zásadní roli a k tabletám by měli mít přístup obyvatelé zhruba do sta kilometrů od postižené elektrárny.

Společnost ČEZ nakoupila v roce 2018 přes milion tablet jodidu draselného, k jejich obměně by tedy mělo dojít letos na podzim. V případě jaderné katastrofy by se jod z těchto zásob distribuoval zejména dětem, mladistvým a těhotným ženám, jejichž štítná žláza je citlivější.

Jodové tablety se tedy užívají, když se v ovzduší objeví významně zvýšená koncentrace radioaktivního jodu. Ten je součástí radioaktivního mraku uvolněného z havarovaného jaderného reaktoru. Proto jsou tabletami se stabilním jodem vybaveni obyvatelé „zón havarijního plánování“ v nejbližším okolí jaderných elektráren.

Jak funguje jod proti radiaci

Štítná žláza je malý orgán, který je nejcitlivější na radioaktivní jod, který se do lidského těla může dostat buď vdechnutím, nebo konzumací potravin kontaminovaných radioaktivním spadem. Dojde tak k ozáření orgánu, ve kterém se akumuluje.

Štítná žláza ovšem není nafukovací a dokáže absorbovat jen určité množství jodu, který je nezbytný pro produkci životně důležitých hormonů štítné žlázy. Potřebný jod se nachází v přírodě, my jej vdechujeme, případně přijímáme s jídlem a pitím. Přírodní jod však není radioaktivní. „V případě havárie se může uvolnit radioaktivní jod, který má v zásadě stejné vlastnosti jako přírodní jod. Je tedy tělem absorbován jako přírodní jod a uložen ve štítné žláze,“ uvádí německé Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů (BMU).

Užití jodových tablet zvýší koncentraci jodu ve štítné žláze a vytvoří tak bariéru. „Pokud se tablety s vysokou koncentrací neradioaktivního jodu užívají včas, štítná žláza se tímto ‚zdravým‘ jodem nasytí a radioaktivní jod již nemůže vstřebávat. Uvedená ‚jodová blokáda‘ zabraňuje ukládání radioaktivního jodu ve štítné žláze,“ dodává německé federální ministerstvo. Nezbytné však je, aby se jodové tablety užily ve správnou dobu.

Při jaderném útoku jodové tablety nepomohou

Celé to má ale více než jeden háček: užívání vyššího množství i neradioaktivního jodu může vést naopak ke zdravotním problémům, a rozhodně by tedy tyto tablety neměly být užívány bez jasného doporučení.

Jodové tablety navíc chrání před radioaktivním jodem pouze štítnou žlázu, nikoli jiné části těla a v případě útoku jadernými zbraněmi jsme ohroženi mnohem víc i tepelnými a dalšími způsoby.

„Snaha chránit se vysokými dávkami jodu je z hlediska zdraví vysoce riziková a nežádoucí, protože nadbytek jodu může poškodit štítnou žlázu. Ve štítné žláze se tvoří zcela zásadní hormony, které regulují celý lidský metabolismus. Pokud si předávkováním jodem člověk rozkolísá hormonální rovnováhu, může nastat těžký rozvrat metabolismu,“ varuje vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jiří Ruprich a dodává:

„Ochrana jodovými tabletami pro případ, že by došlo k použití jaderné zbraně, nedává smysl. Složení radioaktivního spadu je mixem mnoha pro člověka nebezpečných prvků a radioaktivní jod je z toho mixu, velmi zjednodušeně řečeno, asi tím nejmenším problémem. Jodové tablety by v takovém případě nikoho od ničeho neochránily a ani nijak nepomohou.“

V podobném duchu se již dříve vyjádřil také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a jeho předsedkyně Dana Drábová.

Jodové přípravky dostupné v lékárnách jsou určeny k jiným účelům

Lékárníci navíc upozorňují, že dostupné přípravky obsahují minimální množství jodu, které v případě jaderné havárie stejně nepomůže. Naopak jejich neuvážené užívání může v těle způsobit nežádoucí následky.

„V případě předávkování se může objevit hnědé zabarvení sliznic, zvracení, bolesti břicha a průjem, dále pak dehydratace a šok. V ojedinělých případech byla pozorována stenóza (zúžení) jícnu. Při neuváženém dávkování může dojít k závažnému a někdy i nevratnému poškození štítné žlázy,“ varuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Stejně tak nedává smysl užívat preventivně například vyšší množství kuchyňské soli a dalších potravin bohatých na jod, které v žádném případě neobsahují dostatek jodu k tomu, aby blokovaly pronikání radioaktivního jodu do štítné žlázy, naopak mohou organismus poškodit.