Pokud jste strávili celou noc v horečkách a bolí vás v krku, určitě si říkáte, zda hned dostanete antibiotika. O tom rozhoduje příčina nemoci, ne míra bolesti. Podle České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČLS JEP) jde ve více než 70 % případů o viry. Streptokok skupiny A, nejčastější původce bakteriální angíny, má na svědomí zhruba desetinu bolestí v krku u dospělých a 10 až 20 % u dětí. Rozdíly mezi nimi ale existují a některé poznáte i bez speciálního vyšetření.
Co se dozvíte v článku
Rýma a kašlání ukazují na virózu
Když viry napadnou dýchací cesty, málokdy zůstanou jen na jednom místě. Většinou to začíná škrábáním v krku, ke kterému se postupně přidává rýma, chraplání, kašel a pálení očí. Tomuto jevu, kdy onemocnění postihuje orgánovou soustavu ve více úrovních, se říká víceetážové postižení. Pro virózy je typické.
Streptokok se naopak drží v krku a na mandlích. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pacienti se streptokokovou angínou běžně nekašlou, nemají rýmu a netrápí je ani afty v ústech či zánět spojivek. Jestliže vás bolí v krku a spotřebujete k tomu půl krabice papírových kapesníků, nejspíš se obejdete bez antibiotik.
Dalším vodítkem je rychlost nástupu příznaků. Hnisavá angína přijde z ničeho nic a udeří silně – horečkou nad 38 °C a ostrou bolestí při polykání. U dětí se objevují také bolesti břicha, nevolnost nebo zvracení, takže rodiče mohou mít nejprve podezření na střevní infekci.
Poslechněte si také podcast o tom, jak rozeznat běžné nachlazení a chřipku
Bílý povlak není jen u angíny
Bílý povlak a čepy na mandlích se uvádějí jako typický příznak angíny a spousta lidí je bere jako jasný důkaz. Mohou je však vytvořit i jiné patogeny, například virus Epsteina-Barrové, který způsobuje infekční mononukleózu.
Naopak mnohem více vypovídající je drobný detail, kterého si doma všimne jen málokdo. Jde o malé červené tečky na měkkém patře zvané petechie. Objevují se jen u menšiny nemocných, ale když už tam jsou, ukazují na streptokoka dost spolehlivě. Ve studii publikované v roce 2016 v časopise Global Pediatric Health je mělo osm dětí ze sta a u šesti z nich kultivace streptokoka potvrdila.
Lékaři také sledují stav uzlin. Při streptokokové angíně jsou oteklé hlavně ty umístěné vpředu na krku přímo pod čelistí. U mononukleózy zduří navíc uzliny umístěné v zadní části krku. Toto onemocnění bývá provázeno zvětšením jater a sleziny, charakteristickým zápachem z úst a huhňáním.
U batolat a dospívajících je to trochu jinak
Streptokoková angína propuká nejčastěji u dětí mezi třemi a čtrnácti lety, hlavně na přelomu zimy a jara. U mladších je vzácná, a když už se objeví, má trochu jiné symptomy: hnisavá rýma, nechutenství, mrzutost a mírně zvýšená teplota. V tomto případě tedy rýma nevylučuje streptokokovou infekci.
U dospívajících zase někdy dochází k záměně mononukleózy s angínou. Když pak nemocný s mononukleózou dostane ampicilin nebo amoxicilin, může se celý osypat. První zprávy z šedesátých let mluvily o vyrážce u 80 až 100 % pacientů léčených ampicilinem. Izraelská studie z roku 2013 zjistila u dětí po amoxicilinu vyrážku zhruba ve 30 % případů. Taková vyrážka přitom nemusí znamenat, že je dotyčný alergický na penicilin.
Kdy má smysl dělat výtěr z krku
Při rozhodování mezi virovou a bakteriální infekcí si lékaři pomáhají tzv. Centorovým skóre. Po jednom bodu dostanete za horečku nad 38 °C, povlak na mandlích, zvětšené uzliny pod čelistí a za to, že nekašlete. Upravená verze, která se používá i u nás, přidává bod dětem od tří do čtrnácti let a lidem nad čtyřiačtyřicet let ho naopak ubírá. Při čtyřech a více bodech je šance na streptokoka přes 50 %, při jednom až dvou jen 3 až 17 %. Při třech bodech se rozhoduje podle výsledku výtěru z krku.
Pozitivní výsledek ale nemusí nutně znamenat bakteriální angínu. Streptokoka nosí v krku i zdraví lidé. Metaanalýza v časopise Pediatrics ho našla zhruba u každého osmého zdravého dítěte staršího pěti let. Takže když má člověk s jasnými příznaky virózy pozitivní test na streptokoka, je zbytečné mu automaticky předepisovat antibiotika. Je dobré přihlížet také k hodnotě C-reaktivního proteinu (CRP), který bývá vysoký u bakteriálních infekcí.
Důležitost antibiotik a závažnější příznaky
Jak moc jsou antibiotika vlastně potřebná? Podle přehledu Cochrane zkracují bolest v krku v průměru jen asi o 16 hodin a většina pacientů se uzdraví do týdne bez ohledu na původce nemoci. Na druhou stranu se bez nich nevyplácí angínu přecházet, protože snižují riziko komplikací a šíření nákazy.
Pokud krk silně otéká na jedné straně, čípek je odtlačený, špatně se vám dýchá nebo dokonce nemůžete otevřít ústa, vyhledejte lékařskou pomoc bez prodlení. Tyto symptomy mohou poukazovat na absces. U něj už nestačí jen podat antibiotika – hnis se musí odstranit chirurgicky, případně se rovnou vyoperuje celá postižená mandle.
U angíny je lékem první volby penicilin
Pokud má pacient streptokokovou angínu, předepisuje se obyčejný penicilin. U nás se doporučuje dávat dospělým na pět dní, dětem na pět až deset. Americké CDC přitom stále počítá s desetidenní léčbou. Podle českých odborníků je kratší léčba na místě, protože se v Evropě už nevyskytují kmeny schopné vyvolat revmatickou horečku.
Penicilin má ještě jednu ohromnou výhodu. Používá se k léčbě angíny zhruba osmdesát let a za tu dobu si na něj streptokok nevyvinul rezistenci. Podle CDC doposud nikdo nepopsal kmen, na který by penicilin nezabíral. Ne všichni nemocní ho ale mohou dostat. Někteří lidé jsou na něj alergičtí, a tak lékaři místo něj předepisují makrolidová antibiotika.
Zdroje: cls.cz, cdc.gov, cochranelibrary.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ccjm.org
ČLÁNKY DO MAILU