Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně jedno až tři procenta kojenců. Po prvním roce věku už je tato diagnóza spíše výjimečná. Projevuje se nejčastěji bolestmi bříška, kolikami, změnami charakteru a počtu stolic, krví ve stolici, ublinkáváním nebo neprospíváním. Mezi další symptomy patří kopřivka, otoky, dechové obtíže, atopický ekzém, vzácně i anafylatická reakce, tedy celková alergická reakce organismu.
U malé části dětí se může alergie projevit velmi rychle a průběh může být závažný, v krajních případech ohrožující život. Potíže jsou však častěji nenápadné a mají dlouhodobý charakter – objevují se zažívací obtíže, kožní problémy nebo neklid, které mohou snadno připomínat běžné projevy kojeneckého období.
Zásadní je bezmléčná dieta
Stanovení správné diagnózy kvůli tomu nebývá jednoduché. Lékaři vycházejí z celkového obrazu obtíží a jejich vývoje v čase, sledují typické příznaky i to, zda dítě správně prospívá. Pomoci mohou také různé bodovací systémy, které naznačují, zda se ještě jedná o běžné potíže nebo už může jít o alergii. Výsledky ale mohou ovlivnit subjektivní pocity rodičů, kteří jednotlivé příznaky mohou přibarvovat. Nejspolehlivějším způsobem pro potvrzení nebo vyloučení diagnózy tak je eliminačně-expoziční test.
„Při podezření na alergii zcela vyřazujeme bílkovinu kravského mléka ze stravy dítěte. U kojených dětí drží bezmléčnou dietu matka, nekojené děti dostávají speciální kojeneckou výživu. Pokud během tří až čtyř týdnů dojde ke zlepšení a po opětovném zařazení mléka se potíže vrátí, považujeme alergii za potvrzenou,“ popisuje primář Dětského oddělení Nemocnice AGEL Prostějov, doktor Damjan Jakšić. „Pokud se obtíže po návratu mléka neobjeví, alergie se naopak vylučuje a dietní omezení není potřeba,“ doplňuje.
Zásadní pro to, aby se zdravotní stav dětí zlepšil, je důsledné dodržování diety. Lékaři by měli rodiče informovat, jaké potraviny vyřadit a na co si dát pozor.
„Ve většině případů nejde o celoživotní onemocnění. Alergie na bílkovinu kravského mléka u dětí často trvá pouze přechodně a postupně odeznívá,“ Damjan Jakšić. „Po určité době zkoušíme mléko do jídelníčku opatrně vrátit. Většina dětí ho zvládne tolerovat nejpozději kolem třetího roku života. Jen u malého procenta potíže přetrvávají.“
Ochutnali jste někdy ovesné nebo jiné rostlinné mléko?
Vyšší riziko vzniku dalších alergií
Děti s prokázanou alergií na bílkovinu kravského mléka ovšem mají obecně vyšší riziko vzniku jiných alergií. Podle údajů České průmyslové zdravotní pojišťovny bývá ABKM minimálně v 50 procentech začátkem procesu, které se říká alergický pochod. „V šesti letech polovina dětí původně s alergií na bílkovinu kravského mléka už má jiné alergické onemocnění způsobené vzdušnými alergeny, například alergickou rýmu nebo astma,“ uvádí ČPZP na webu.
Prevence ABKM je omezená. „Nejdůležitější je pokud možno výlučné kojení do čtvrtého až šestého měsíce věku dítěte,“ uvedl pro Vitalia.cz primář Jakšić.
ABKM se často zaměňuje s intolerancí laktózy. Jde však o dvě odlišné záležitosti. „ABKM je imunitní reakce na bílkoviny kravského mléka obsažené v potravě. Objevuje se nejčastěji v prvních 3 měsících života dítěte, v malé míře po prvním roce života. Většinou do 3 let věku dítěte vyhasíná. Intolerance laktózy (mléčný cukr) se zapříčiněna nedostatkem enzymu laktázy v tenkém střevě. V důsledku nedokonalého trávení laktózy pak dochází k zažívacím potížím (křeče, nadýmání, průjem a podobně),“ vysvětlil lékař.
Savci už v dospělosti mléko nepijí
Enzym laktáza je ve střevě nejvíce aktivní u kojenců a postupně se jeho činnost utlumuje. Je to logické, savci obecně od určitého věku už ve své stravě mléko nemají. „Je třeba odlišit primární a sekundární laktózovou intoleranci. U primární je nedostatek laktázy trvalý. U sekundární se jedná o přechodný stav, který je důsledkem jiného onemocnění (akutní střevní infekce, céliakie, chronické střevní záněty a podobně). Pokud se tento problém vyřeší, také se obnoví normální funkce tenkého střeva a laktóza je opět tolerována,“ doplnil Jakšić.
Intolerance laktózy sice umí znepříjemnit život, zdraví ale neohrožuje. Projevuje se mimo jiné výrazným nadýmáním, bolestmi břicha, průjmy (ale i zácpou), nevolností nebo bolestí hlavy. V Česku se týká asi deseti procent lidí, směrem na jih Evropy, v Asii či v Africe ale podle odborníků ale výskyt výrazně stoupá.
Čím nahradit kravské mléko?
Jedinou možností, jak minimalizovat projevy ABKM, je zcela vyřadit kravskou bílkovinu z jídelníčku. Pokud je dítě kojené, musí ji přestat konzumovat matka. Děti na umělém mléku mohou dostávat speciální mléka, která jsou upravená. Ta jsou v případě prokázané alergie i částečně hrazená pojišťovnou.
Kvůli zkříženým alergiím se nedoporučuje podávat dětem například sójové, mandlové, rýžové, ovesné, ale ani kozí nebo ovčí mléko. Vhodná nejsou ani mléka označená jako HA neboli hypoalergenní. Ta sice mají částečně štěpené bílkoviny kravského mléka, celkové složení ale nemusí být při ABKM vhodné a může se stát, že dítě takové mléko nesnese. Pokud ale v rodině existují predispozice k alergiím, mohou rodiče takové mléko nasadit preventivně, i pokud kojenec žádné projevy ABKM nemá.
