Paní Milada Svobodová trpí Guillain-Barrého syndromem, vzácným autoimunitním onemocněním, které může během krátké doby vyústit v ochrnutí celého těla. To byl i její případ.
Onemocnění se u ní rozvíjelo několik týdnů. Nejprve ztratila jemnou motoriku rukou, později začala padat a postupně přestala ovládat celé tělo. Ve svém nejtěžším stavu dokázala hýbat pouze očima, byla napojena na plicní ventilaci a vyžadovala intenzivní péči. „Byla jsem vězněm svého těla. Všechno jsem vnímala, ale nemohla jsem mluvit ani se pohnout,“ popisuje 47letá pacientka.
Hospitalizovaná byla několik měsíců a následně rok a čtvrt podstupovala intenzivní rehabilitací v Rehabilitačním ústavu Hrabyně a Chuchelná i v dalších zařízeních.
Rozhodla jsem se, že budu žít
Právě v Chuchelné se díky fyzioterapii, ergoterapii i vlastnímu odhodlání postupně vrací do života a získává větší soběstačnost. „Já jsem se prostě rozhodla, že budu žít. Po dvou a půl letech jsem si stoupla na vlastní nohy, takže ať to jde pomalu nebo těžce, ráda bych zvládala úplně normální věci.“
Milada Svobodová s chodítkem.
Primářka Rehabilitačního ústavu v Chuchelné, doktorka Ilona Nedvědová dodává, že pacientka byla při první hospitalizaci na konci roku 2025 prakticky imobilní a závislá na pomoci personálu: „Díky intenzivní rehabilitaci dnes zvládá chůzi s chodítkem na krátké vzdálenosti a postupně se zlepšuje také funkce rukou. Velkou roli v léčbě hraje její aktivní přístup a vysoká motivace k další rehabilitaci.“
Guillain-Barrého syndromem v České republice onemocní přibližně sto lidí ročně. „Léčba tohoto syndromu je dlouhodobý proces, který vedle akutní neurologické péče vyžaduje také intenzivní rehabilitace. Návrat pohybových funkcí může trvat měsíce i roky a průběh je u každého pacienta individuální,“ uzavírá primářka Nedvědová.
Guillain–Barrého syndrom
Guillain–Barrého syndrom (GBS) je závažné autoimunitní onemocnění postihující periferní nervovou soustavu, obvykle vyvolané akutním infekčním procesem. Nazývá se také akutní zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (AIDP). Jde o poměrně vzácné onemocnění, za rok je nemoc diagnotiskována u 0,16 až 4 lidí na 100 tisíc obyvatel.
Nemoc se projevuje vzestupnou paralýzou, začínající slabostí v nohou, která se šíří do horních končetin a obličeje. GBS se dá vyléčit, nicméně při vážných plicních komplikacích může skončit smrtí. Jde o jednu z hlavních příčin netraumatických paralýz na světě.
Přestože neexistuje žádný specifický lék na GBS, existují možnosti léčby, které pomáhají zvládat příznaky a napomáhají zotavení. Běžnou léčbou jsou intravenózní imunoglobuliny (IVIG) a výměna plazmy. IVIG obsahuje zdravé protilátky, které mohou pomoci modulovat imunitní reakci, zatímco výměna plazmy odstraňuje škodlivé protilátky z krve.
Podpůrná péče, včetně fyzikální terapie, pomáhá jedincům vyrovnat se se svalovou slabostí, udržet si pohyblivost a předcházet komplikacím, jako je například zápal plic.
Zdroj: FN USA, FN Brno
ČLÁNKY DO MAILU