Týmy neurovědců denně vymýšlejí, jak obejít přirozené kontrolní mechanismy vyvíjejícího se mozku s cílem maximalizovat touhu dětí setrvávat na sociálních sítích a dávat přednost tomuto trávení času před jinými aktivitami,
uvádí dětský psychiatr Michal Goetz v tiskové zprávě České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Goetz je místopředsedou její Sekce dětské a dorostové psychiatrie a člen Výkonného výboru rady vlády pro duševní zdraví.
Co se dozvíte v článku
Očekávat, že radikální omezení přístupu na sítě zvládnou rodiče sami, je iluzorní a svým způsobem alibistické. Proti zaměstnaným rodičům stojí armáda skvěle zaplacených profesionálů digitálních společností,
dodává.
Ostatně, i v tuzemských médiích rezonovala na konci března zpráva, že v USA padl první rozsudek, který shledal firmy Google a Meta odpovědnými za závislost na sítích.
Proč jsou děti zranitelnější
U dětí a dospívajících je přitom riziko vzniku závislosti vyšší než u dospělých, protože mají méně zkušeností v kritickém hodnocení obsahu a nastavování hranic. Podle lékařů navíc intenzivní používání sítí mění funkční aktivitu mozku v oblastech zodpovědných za emoce a ovládání nutkavého chování či agresivních projevů.
Právě s těmito přirozenými vlastnostmi dětí a dospívajících tvůrci sociálních sítí a platforem pro sdílení obsahu počítají. Berou je jako slabiny, kterých lze dobře využít. Sociální sítě jsou navrženy tak, aby maximalizovaly udržení pozornosti pomocí personalizovaného obsahu a nekonečného listování neboli scrollování. V dospívání je toto chování obzvlášť problematické, protože adolescenti mají systémy odměny v mozku zvýšeně citlivé na sociální zpětnou vazbu, jako jsou lajky a komentáře,
vysvětluje Michal Goetz.
Čas uživatele strávený u služby je přitom pro firmy mimořádně cenný. Jednak proto, že počet uživatelů i délka jejich přítomnosti zvyšuje cenu reklamy, a pak také proto, že čím více uživatel sociální síť (a nejen ji) používá, tím více informací o sobě bezděky jejich tvůrcům poskytuje. Obchod s informacemi je v současnosti přitom lukrativnější než obchod s reklamou.
Technologie kradou životy
Výsledkem toho, jak jsou sociální sítě a platformy pro sdílení obsahu vystavěné, je vytvoření tak silné touhy po návratu, že dítě své vlastní rodiče, pokud mu brání, začne vnímat jako uzurpátory. Únik do digitálního světa je proto v řadě rodin hlavní příčinou konfliktů mezi generacemi a zdrojem bouřlivých emocí.
Jenže nejde jen o hádky. Otázka, zda sociální sítě mají přímý dopad na zdraví uživatelů, je zatím veřejně neuzavřenou, pediatři a psychiatři v ní ale mají jasno. Souvislost mezi zhoršením zdraví a používáním digitálních médií existuje a její výsledek může být i tragický.
„V klinickém obraze emočně dysregulovaných dospívajících vidíme jasné souvislosti: postupné zvyšování času u obrazovek, zhoršování spánku a následné sociální stažení z reálného světa,“ popisuje Jan Lebl, vědecký sekretář České pediatrické společnosti ČLS JEP. Právě u těchto dětí sledují lékaři dramatický nárůst hospitalizací pro záměrné otravy léky. Vzrůstající počty pacientů přitom časově přímo souvisí s masivním průnikem technologií do životů dětí a dospívajících.
Mimo jiné to souvisí s tím, že při užívání sociálních sítí vznikají tzv. echokomory. Lékaři je považují za stěžejní riziko sebevraždy, protože zesilují negativní emoční ladění. „Uživatelé mají tendenci vyhledávat obsah v souladu se svou aktuální náladou. Expozice (multimediálním, pozn. red.) obsahům o sebepoškozování či sebevraždě u zranitelných mladistvých pak přímo souvisí s vyšší mírou těchto rizikových projevů v realitě,“ vysvětluje Michal Goetz.
ČLÁNKY DO MAILU