Hospodářská krize sice nemusí prospívat peněženkám a blahobytu, ale může posilovat zdraví a prodlužovat život. Shoduje se na tom tým vědců z michiganské univerzity ve Spojených státech.
Čtete téma: Jak jíst v krizi a neztloustnout?
Podle jejich údajů byla v roce 1929 na začátku velké hospodářské krize průměrná délka života Američanů 57,1 roku, o 4 roky později, tedy na konci krize, to bylo o víc než 6 let víc. „Je to zjištění, které odporuje běžnému uvažování. Většina lidí si totiž myslí, že období vysoké nezaměstnanosti bývají škodlivá pro zdraví,“ tvrdí José Tapi Granados z Michiganské univerzity.
Vědci přitom vycházejí z toho, že hospodářská krize zdraví spíš prospívá. Když totiž méně pracujeme, víc odpočíváme, víc se šetříme a také více spíme. A fakt, že nemáme moc peněz je v podání vědců pozitivní: nezbývá na alkohol a cigarety. V době krize bylo míň úmrtí na kardiovaskulární choroby, selhání ledvin, nádorová onemocnění, zápal plic, tuberkulózu i na pracovní úrazy. Pouze sebevražd bylo víc.
Čtěte téma: Golf pro chudé: začít se dá i během krize
S tvrzením amerických vědců příliš nesouhlasí sociolog Pavel Kuchař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj sice lidé více odpočívají, ale žijí také ve stresu. „Jejich zdraví moc nepřidá právě ten šílený stres, který z nezaměstnanosti vyplývá. To bych dal na druhou misku vah. A já osobně bych s tímhle tvrzením dost silně polemizoval,“ řekl včera pro Události, komentáře Pavel Kuchař.
Skeptická je i předsedkyně České demografické společnost Jitka Rychtaříková. Podle ní ve 30. letech v Evropě nedocházelo k prodloužení délky života a zpochybňuje také čísla amerických vědců.
ČLÁNKY DO MAILU