Dnes už úplně běžně domů nakupujeme fermentované potraviny, jako jsou jogurty, kefíry a podmáslí, sýry typu parmazán, čedar, hermelín, nebo tradiční kysané zelí a okurky kvašáky. Doma si umíme připravit kimchi nebo pickles, a nebo aspoň víme, že je zdravé a čas od času si ho koupíme a naše zažívání si tak libuje. Což takhle zkusit obohatit svůj jídelníček o fermentované obiloviny nebo mouku?
Jaké benefity nám přináší fermentované potraviny
Fermentace provází lidstvo mnohem déle, než si obvykle připouštíme. Už před zhruba třinácti tisíci lety si příslušníci natufské kultury v jeskyni Raqefet na hoře Karmel připravovali kvašený nápoj ze sklizených divokých obilnin, a to dávno předtím, než se naučili pěstovat obilí. Pivo tak možná nebylo důsledkem zemědělství, ale jedním z důvodů, proč k němu lidé vůbec dospěli.
Od té doby se kvašení stalo nenápadným průvodcem našich dějin: v Gruzii vznikalo víno v hliněných nádobách kvevri, v Číně kvašená rýže s medem, v Evropě sýr a chléb, ve východní Asii sójová omáčka a kimči. Lidé kvasili tisíce let, aniž tušili proč, a teprve Pasteur v 19. století odhalil, že za proměnou stojí drobné živé organismy.
Získejte z obilovin a luštěnin maximum. Fermentujte
Fermentace přitom nikdy nebyla jen otázkou chuti. Prodlužovala trvanlivost potravin, činila je stravitelnějšími a bezpečnějšími a pomáhala přežít dlouhé zimy. Dnes, kdy se k tradičním postupům vracíme s novým zájmem o zdraví střev i o chuť, stojí za to připomenout, jak hluboké kořeny tato technika má a proč bychom se měli naučit fermentovat.
„Obiloviny a luštěniny obsahují poměrně vysoký obsah vlákniny, která je pro naše zdraví velmi důležitá. Z žádné jiné potraviny jí nezískáme tolik. Abychom z obilovin a luštěnin získali co nejvíce živin je ideální je právě fermentovat," říká Martin Hutař, zakladatel společnosti PROBIO, která se specializuje na mlynářské zpracování obilovin a výrobu bio potravin, a dodává, že: “Vědecké studie dokázaly, že fermentací dochází ke štěpení složitých látek jako jsou fytáty, lepek, škrob i bílkoviny na látky jednodušší. Přitom se zpřístupňují vitamíny a minerální látky, které jsou v těchto plodinách přirozeně obsažené. Potraviny se tak stávají lépe stravitelné, podporují střevní mikrobiom.
Jaká zrna a luštěniny lze snadno fermentovat
- zrno pšenice špaldy
- zrno jednozrnky
- pohanku
- jáhly
- cizrnu
- čočku
- hrách
- fazole
K fermentaci stačí jen voda a očkovací kultura, kterou máte doma
Před fermentací zrna důkladně propláchneme a zalijeme trojnásobným množstvím vody. U obilovin pak rychle nastartujeme správné kvašení a odradíme nežádoucí mikroby přidáním jablečného octa, syrovátky nebo citronové šťávy. Po 12 hodinách vodu slijeme a dáme novou. Celkem obiloviny fermentujeme 24 hodin.
Na rozdíl od obilovin na fermentaci luštěnin používáme vodu s přídavkem kuchyňské soli. Luštěniny namáčíme až 48 hodin a co 12 hodin sléváme,
radí Martin Hutař.
A pak hurá do hrnce
Vodu, ve které jsme zrnka fermentovali, slijeme a nahradíme čerstvou. Poté zrna uvaříme podle návodu na obalu, přičemž dobu vaření můžeme díky fermentaci mírně zkrátit. Pokud se vytvoří pěna, průběžně ji sbíráme. Většinou nesolíme a vaříme pomalu, dokud zrnka zcela nezměknou. Práci nám usnadní tlakový hrnec, který zároveň výrazně zkrátí dobu vaření. Počítáme také s tím, že zrnka během vaření poměrně výrazně nabydou.
POZOR: Syrové nebo jen namočené luštěniny se nesmí jíst, zvlášť fazole. Obsahují toxické lektiny, které samotné kvašení nebo namáčení nezničí.
A co z uvařených obilovin připravit? To, co normálně jíte
Fermentované suroviny nemusíte hned používat v žádných složitých či netradičních receptech. Naopak, nejjednodušší cestou je zařadit je do jídel, která už dobře znáte a běžně připravujete. Fermentovaný hrách můžete přidat do klasické hrachové polévky, pomazánky nebo zeleninového salátu. Čočku využijete stejně jako tu běžnou – do polévky, jako přílohu k masu nebo třeba do tradiční čočky na kyselo. Fermentovanou jednozrnku či špaldu můžete podávat místo rýže, přidat do rizota, zeleninových směsí nebo zavářek do polévek.
Pokud s fermentovanými potravinami, obilovinami a luštěninami, nemáte příliš mnoho zkušenosti, nesahejte hned po nových receptech, neměňte celé recepty, nevzdávejte se oblíbených chutí. Pro začátek stačí nahradit část běžné suroviny fermentovanou a postupně si zvykat na její chuť i konzistenci. Právě tak můžete fermentované potraviny přirozeně začlenit do každodenního jídelníčku, aniž byste museli zásadně měnit své stravovací návyky.
Jde to i bez chemie
„Zrna a zrnka, ať už obiloviny nebo luštěniny mají své specifikum. V jejich obalu jsou schované látky, které je chrání až do doby, kdy mají možnost začít klíčit a růst. Poté se ztrácí. Naším cílem je tyto látky odstranit, protože ztěžují trávení. A toho docílíme jejich fermentací,” vysvětluje proces fermentace Martin Hutař. Fermentace zlepšuje stravitelnost a zvyšuje výživnost potravin.
“Biopotraviny si o přirozené zpracování přímo říkají. Neobsahují žádná rezidua, zbytkové látky pesticidů a průmyslových hnojiv a nic tedy nestojí v cestě přírodním mikrobiálním procesům. Ty ostatně probíhají už v půdě, stejně jako všude kolem nás. U nás to tedy začíná na ekopolích, v půdě bez chemie. Při pěstování nepoužíváme nic, co by rostliny negativně ovlivnilo. Už bioosiva mají velmi dobrý zdravotní stav. Zrnka jsou ‚otužilá‘, a jsou tedy téměř bez problémů. Půdu udržujeme zdravou a v ní zdravou mikrobiologii, střídáme plodiny, podporujeme ji… a to se odráží i v bioproduktech. O plodiny pečujeme tedy od počátku, a tak do dalšího přírodního procesu fermentace vstupují v plné kondici,“ vysvětluje přístup, který mají k půdě i plodinám v PROBIU Martin Hutař.