Nejnovější data agentury Ipsos pro Společnost klinické obezitologie potvrzují, že problém s nadváhou a obezitou v České republice přetrvává. Podle výzkumu Obezita: životní styl dospělých 2025 spadá do kategorie nadváhy či obezity více než šest z deseti dospělých obyvatel Česka. Průměrné BMI dosahuje hodnoty 27,9 – tedy v pásmu nadváhy a jen těsně pod hranicí obezity. Je pravda, že BMI někteří odborníci kritizují jako ne zcela přesný ukazatel a že lepší je podle nich hodnotit obvod pasu, ani v této kategorii si však Češi nevedou dobře.
Během pandemie covid-19 většina populace přibrala. Uzavření sportovišť, omezení každodenní aktivity i stres spojený s pandemií vedly ke zvýšení hmotnosti, z kterého se česká populace dodnes nedostala,
upozorňuje profesor Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti.
Na letošní výzkum navazuje dlouhodobé monitorování vývoje obezity v Česku. Srovnání se šetřeními STEM/Mark z roku 2013 a STEM z roku 2020 ukazuje, že prudký nárůst výskytu obezity mezi roky 2013 a 2020 sice nepokračuje, ale současný stav se drží na stejné, vysoké úrovni. Normální hmotnost má jen přibližně třetina mužů a necelá polovina žen.
I když se zdá, že lidí s problematickou váhou dále nepřibývá, odborníci varují, že jde pouze o zastavení zhoršování trendu. Zlepšení se zatím nedostavilo. Obvod pasu u mužů zůstává prakticky stejný jako při minulém měření, u žen dokonce stoupl o více než jeden centimetr. Vysoce rizikový obvod pasu vykazuje 47 procent žen.
U žen se za normální považují hodnoty do 80 centimetrů, přičemž u pasu nad 88 centimetrů se dá hovořit o vysokém riziku zdravotních komplikací. Pro muže je normou obvod do 94 centimetrů, hodnoty nad 102 cm signalizují vysoké zdravotní ohrožení.
Zdravotní důsledky obezity se neodvíjejí jen od počtu kilogramů. Zásadní je zkrácení délky života a celkové zhoršení jeho kvality. Podle mezinárodní studie publikované v New England Journal of Medicine (2016) mají lidé s těžkou obezitou (BMI nad 35) o pět až deset let nižší očekávané dožití než osoby s BMI 22–25. U jedinců s nízkou fyzickou zdatností je riziko ještě vyšší,
připomíná profesor Martin Matoulek, předseda Společnosti klinické obezitologie a České společnosti tělovýchovného lékařství. Pro přesnější představu, Češi žijí v průměru zhruba o devět lét méně než třeba Švýcaři nebo Švédové. Že na tom Češi nejsou zrovna skvěle, ukazují i další průzkumy.
Co také ukázal výzkum:
- 28 % účastníků se léčí s vysokým krevním tlakem,
- 11 % má diagnostikovanou cukrovku,
- téměř polovina (47 %) uvádí výskyt obezity v rodině,
- jen 14 % konzultuje svou hmotnost s lékařem,
- pravidelně cvičí necelá polovina populace – a fyzická aktivita přitom snižuje průměrné BMI o více než 2 body.
K čemu vedou kila navíc
Nadaváha a obezita nejsou kosmetickou záležitostí, ale významným zdravotním rizikem, které zasahuje téměř všechny orgánové systémy. Vyšší tělesná hmotnost:
- zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění (infarktu, mrtvice, hypertenze),
- výrazně podporuje vznik diabetu 2. typu,
- urychluje rozvoj artrózy a dalších onemocnění pohybového aparátu,
- souvisí s vyšším výskytem až 13 typů nádorů (např. rakoviny prsu, dělohy či tlustého střeva),
- zhoršuje kvalitu spánku a podporuje spánkovou apnoi,
- negativně ovlivňuje psychiku – častější jsou deprese, úzkosti i nízké sebevědomí.
Rizikem je zejména viscerální tuk v oblasti břicha, který ovlivňuje metabolismus více než podkožní tuk a zvyšuje riziko předčasného úmrtí.
Stále platí, že hubnutí se nejlépe daří pomocí kombinace pohybu a jídla, stejně jako se na vzniku obezity či nadváhy podílí nedostatek pohybu a špatný jídelníček. Podle nových výzkumů je dokonce špatná strava podstatnější a že na tom, jak moc se člověk hýbe, zase tolik nezáleží. Ovšem dostatečná pohybová aktivita přispívá k celkově lepší kondici, což už zase důležité je.
Poslední roky jsou i v Česku dostupné moderní léky na hubnutí, zdravotní pojišťovny je však hradí jen lidem s diabetem druhého typu, ostatní si je musí platit sami. Vyjde to na 4 až 12 tisíc korun měsíčně.
Experti se shodují, že nestačí apelovat jen na jednotlivce. Obezita není jen problém jednotlivce, ale celé společnosti. Potřebujeme dostupná místa a programy, kde lidé s nadváhou a obezitou získají komplexní odbornou péči – lékařskou, nutriční i pohybovou,
uvádí odborníci Společnosti klinické obezitologie.
K zásadním opatřením patří dostupnější obezitologická centra, prevence už od dětství, kvalitní výživa ve školách i podpora pohybových aktivit v běžném životě.
ČLÁNKY DO MAILU