Poliklinika má smlouvy s pojišťovnami a vybírá i poplatky. Kdo nezaplatí, čeká měsíce

Podle Penta Hospitals měla operátorka v červenci nepřesné informace a firma slíbila poučení pracovnic. Situaci jsme prověřili a zároveň zajistili, aby byly informace do budoucna jednotné a vždy aktuální, uvedla zkraje srpna Šárka Nevoralová, mluvčí Penta Hospitals. Poliklinika tehdy přepsala i doprovodné informace v ceníku zveřejněném na webu (více jsme psali zde). O dva měsíce později redaktorka na klientskou linku (opět anonymně) zavolala znovu, aby se přesvědčila, zda skutečně došlo ke změně a jak nově nastavený režim na Poliklinice Florenc funguje.

Registrace jen pro někoho

Na zákaznickou linku redaktorka Vitalia.cz volala v úterý 22. září krátce po 18. hodině. Zdravotní sestra, která v tu dobu telefon obsluhovala, redaktorce řekla, že registrace k praktickému lékaři, gynekologovi nebo stomatologovi není možná kvůli kapacitě. To je skutečně jeden z mála důvodů, kdy zákon o zdravotních službách umožňuje zdravotnickému zařízení se smlouvami pacienta nepřijmout do péče.

Jak ale vyplynulo z dalších informací sestry, pokud by si volající zaplatila jednorázovou konzultaci za 2 500 Kč nebo roční členský program, jenž začíná na 4 900 Kč, do péče těchto lékařů by se dostala. V online ceníku sice Poliklinika Florenc zpoplatněnou koordinaci péče praktického lékaře nenabízí, gynekologa a stomatologa ale ano.

Přečtěte si také:

Nová poliklinika Penty má smlouvy s pojišťovnami, přesto ošetřovala jen za poplatek

Bez platby se čeká měsíce

Kromě registrace se redaktorka na klientské lince dotazovala také na možnost ošetření na pojišťovnu u ambulantního specialisty. Třeba ortopeda, neurologa nebo diabetologa. Na poliklinice je ale k dispozici i dermatolog, endokrinolog, alergolog nebo kardiolog.

Od zdravotní sestry dostala informaci, že se žádankou je ošetření na pojišťovnu možné. Čekací lhůty jsou ale v řádu několika měsíců. Když budete mít členství, tak pak jsou ty termíny jakoby dříve, popsala operátorka. Na dotaz, co to znamená dříve, sdělila, že s placeným programem je objednání na vyšetření v řádu dnů.

Jak je možné, že platící klienti se na Poliklinice Florenc dostanou i k lékařům s plnou kartotékou nebo jdou na řadu téměř hned a ti na pojišťovnu nejsou registrovaní a čekají měsíce, jsme se dotázali mluvčí Penta Hospitals. Šárka Nevoralová ale tentokrát ani po více než týdnu a jedné urgenci žádné vyjádření neposlala.

Preventivní kontroly neexistují

Na postup Polikliniky Florenc se redaktorka Vitalia.cz dotazovala u všech zdravotních pojišťoven. Ty dostaly i obecné otázky k tomu, jak si hlídají, že čekací lhůty nevznikají protizákonně nebo uměle, kdy zdravotnické zařízení dlouhým čekáním nepřímo na pacienty tlačí, aby si rezervaci termínu raději zakoupili.

Na dotazy odpověděly všechny pojišťovny. Přímo k informacím, které dostala po telefonu na Poliklinice Florenc redaktorka, reagovaly dvě z nich.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvedla, že na společnost Penta Hospitals obdržela několik podnětů. Zda se týkaly přímo Polikliniky Florenc, neupřesnila. Popisovanou zkušenost redaktorky bere pojišťovna na vědomí a prověří ji. Pokud by se potvrdilo, že pojištěnci mají přístup ke zdravotním službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění omezen nebo podstatně ztížen oproti pacientům využívajícím placené programy, budeme věc s poskytovatelem dále řešit, upozorňuje mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ) sděluje, že postup Polikliniky Florenc v pořádku není. Pokud se jedná o smluvního poskytovatele, tak platí základní premisa, že je povinen poskytnout péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění bez dodatečných finančních nároků za standardní úkony, píše Petr Kvapil, asistent ředitelky ZPŠ. 

Podotýká, že na Poliklinice Florenc bylo zatím ošetřeno jen minimum pojištěnců ZPŠ. A také to, že preventivní prověřování toho, proč pacienti čekají, není v praxi možné. Zdravotní pojišťovny nemají v současné době žádnou technickou možnost, jak průběžně (např. i online), což je v zásadě jediná cesta, kontrolovat objednací doby přímo u poskytovatele, podotýká Petr Kvapil.

Ostatní pojišťovny poslaly vyjádření k obecným otázkám. V odpovědích se shodují, že poplatky kontrolují na základě podnětů pacientů. To, zda je platba legální, nebo není, závisí na konkrétních okolnostech, za kterých peníze ordinace inkasují. Rozhodování pojišťoven o tom, jak na poplatek zareagují, je proto individuální. Porušení smlouvy ale může vést až k jejímu vypovězení.

Proč se lhůty mohou lišit

V tom, zda mohou lékaři vybírat peníze za objednání mimo ordinační hodiny, se odpovědi pojišťoven liší. Některé to považují za přípustné, jiné nikoliv. Neshodují se ovšem ani oslovený lékař a advokátka. 

Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka může být obecně důvod rozdílných lhůt dvojí. Buď se čekání liší, protože platící pacienti jsou objednávaní do běžných ordinačních hodin jako ti na pojišťovnu, takže fakticky předbíhají a odsouvají nemocné, kteří si členství hradit nechtějí nebo nemohou. Takový postup je nelegální a je to otázkou kontrol zdravotních pojišťoven, aby si vynutily správné chování vůči pacientům, říká Zorjan Jojko.

Může ale dojít i k tomu, že zdravotnické zařízení si platící klienty objednává mimo ordinační hodiny. Podle Jojka je v takovém případě požadování platby oprávněné a na čekání pacientů objednaných bez poplatku nemá vliv. Dlouhé lhůty se totiž mohou odvíjet čistě od omezené kapacity ordinace. Kolik lékař denně odpracuje si přitom nestanovuje jen on sám, ordinační hodiny ovlivňuje i smluvní vztah s pojišťovnami. Stává se proto, že lékař by chtěl ordinační hodiny rozšířit, pojišťovny mu to ale limitováním úhrad neumožní, protože třeba vyhodnotí, že další navyšování léčebné kapacity není v lokalitě třeba.

Advokátka Barbora Steinlauf, jež se specializuje na zdravotnické právo, je jiného názoru. Podotýká, že vyšetření mimo ordinační hodiny obecně protiprávní není. To ale neznamená, že si lékař může nechat platit za termín objednání na ošetření, které vykáže pojišťovně.

Je-li péče vykázaná pojišťovně, a to i ta mimo ordinační dobu, pacient podle advokátky nemá platit nic. Naopak např. konzultaci mimo ordinační dobu hrazenou pacientem zákony umožňují a připouští ji i ministerstvo zdravotnictví, pokud je zakoupení konzultace ze strany pacienta dobrovolné a konzultace je transparentně uvedena v ceníku. Úhrada je legální také, když poskytovatel nemá smlouvu s pojišťovnou pacienta nebo nemá smlouvu s žádnou pojišťovnou, nebo když je péče poskytnuta zcela mimo systém veřejného pojištění, tedy plně ji hradí pacient a pojišťovně ji poskytovatel nevykazuje, popisuje Barbora Steinlauf.

Dvojí lhůty jsou nezákonné

V době dokončování tohoto textu  ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko k vybírání poplatků. V něm dvojkolejnost objednacích lhůt jednoznačně odmítá. Placený způsob objednání může existovat, ale vedle něj musí být reálně dostupná bezplatná možnost se srovnatelnými termíny, uvádí rezort v materiálech, které provázejí vydání dokumentu.

Ve metodickém stanovisku se mimo jiné k objednacím lhůtám píše toto:

• Pořadí pacientů se musí řídit především zdravotním stavem (…), tedy časovou naléhavostí potřebné zdravotní péče,
• není přípustné, aby (…) bylo z hlediska stanovení pořadí pacientů a včasnosti termínu rozhodující, zda (pacienti) zaplatili požadovanou platbu, či nikoliv,
• smluvní ani nesmluvní poskytovatel nesmí požadovat platbu za přednostní termín objednání,
• poskytovatel nesmí z hlediska včasnosti termínu zvýhodňovat pacienty, kteří využili zpoplatněný způsob objednání, na úkor jiných pacientů,
• zpoplatněný způsob objednání nesmí vést ke kratším čekacím dobám, vyšší dostupnosti termínů ani jiné faktické výhodě v přístupu ke hrazeným službám, 
• (zpoplatnění termínů je) přípustné pouze za podmínky, že zároveň umožňuje pacientům také bezplatné objednání (…) z hlediska včasnosti na srovnatelné termíny.

Problematice čekacích lhůt a jejich zkracování po zaplacení poplatku se budeme podrobněji věnovat v samostatném, právě připravovaném textu.