Za poplatek hned, na pojišťovnu za měsíce. Čekání u lékaře ovlivňuje i peněženka

Jenže průzkum Sdružení ambulantních specialistů (SAS) ukázal, že tři čtvrtiny lidí čekají na vyšetření u specialisty minimálně měsíc, přičemž každý třetí pacient déle než tři měsíce. A to v situaci, kdy péči lékaře potřebují v dohledné době. Třeba proto, aby jim započal léčbu a jejich zdravotní stav se dál nezhoršoval. 

Přečtěte si také:

Místo dvou měsíců deset. Tak dlouho může trvat, než se člověk dostane k léčbě rakoviny

Platíte, skoro nečekáte

Do situace, kdy se stále více pacientů učí čekat, pak vstupují někteří provozovatelé ordinací a klinik. Za poplatky slibují, že lhůty dokážou výrazně zkrátit. 

Týká se to třeba v dubnu otevřené Polikliniky Florenc v Praze, kde zdravotnice obsluhující zákaznickou linku na konci září volající (redaktorce Vitalia.cz) sdělila, že bez zaplacení ji tady nezaregistrují a čekat se žádankou na vyšetření specialisty bude měsíce. Kdyby si ale zakoupila jednorázový vstup za 2 500 Kč nebo některý z ročních programů, jejichž cena začíná na 4 900 Kč, registraci může obejít a k praktickému lékaři, stomatologovi nebo gynekologovi se dostane. Čekání na vyšetření je s platbou také kratší, a to v řádu dní. Polikliniku vlastní firma Penta Hospitals. Proč dochází k tomu, že na neplatící pacienty není místo ani včasný termín, zatímco platící klienti se k péči dostanou prakticky hned, společnost nevysvětlila. 

Přečtěte si také:

Poliklinika má smlouvy s pojišťovnami a vybírá i poplatky. Kdo nezaplatí, čeká měsíce

Byznys pro zprostředkovatele

Současně přibývá také zprostředkovatelů, kteří časné termíny za peníze nabízejí a platbu vybírají za lékaře. Před třemi lety jsme upozornili jako první sérií textů na služby webu Navstevalekare.cz. Web funguje dodnes a staví na tom, že na základě smluv s lékaři, od nichž získává provize, zprostředkovává online objednání. Placené termíny se přitom nezřídka překrývají s ordinačními hodinami.

Zpoplatněné jsou od stokoruny až po několik tisíc korun. Například jeden z brněnských kardiologů si přes tento web před třemi lety účtoval jen za objednání 4 950 korun, ačkoliv jeho ordinace měla smlouvy s pojišťovnami.

Částky uváděné u desítek, možná i stovek lékařů jsou přitom vyžadované pouze za dohodnutí termínu, nikoliv samotnou péči. U každé částky web uvádí, že pacient platí klientskou podporu, management klienta a SMS notifikace, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Přečtěte si také:

Někteří lékaři vybírají tisíce za online objednání, platící pacienti mají přednost

Zprostředkování časných termínů má ale i jinou podobu. Některé finanční skupiny, které skupují či staví nová zdravotnická zařízení po celé ČR, vlastní také firmy, jež nabízejí za tisíce korun VIP koordinování péče. Vyšetření či sérii vyšetření pak zařídí v jimi vlastněných zdravotnických zařízeních s návazností a především rychle: v řádu dnů až týdnů, ne měsíců. Slibují někdy i to, že servis se přizpůsobí časovým možnostem platícího klienta.

Může jít třeba o vyšetření na CT nebo magnetické rezonanci, endoskopická vyšetření, některé z operací včetně těch ortopedických, jakými jsou výměna kolenního či kyčelního kloubu, nebo vyšetření v tak vytížených oborech, jakým je psychiatrie.

Např. Sotirios Zavalianis, majitel skupiny Akeso, je dle obchodního rejstříku společníkem ve firmě Altoa, jež dělá prostředníka k rychlejším lhůtám vyšetření už roky ve vlastních zařízeních v Hořovicích, Berouně nebo Praze. Podobnou službu v minulosti nabízela i Nemocnice Na Homolce skrze společnosti Homolka Premium Care. Po kritice ji prodala skupině EUC. Loni se jejím jediným akcionářem stala Canadian Medical. Stejný princip VIP péče uplatňuje také Penta, jež vlastní firmu Artea. Mimo jiné na rychlé termíny láká také Poliklinika Agel Plus, jež spadá pod Polikliniku Agel patřící pod skupinu zdravotnických zařízení Agel.

Všechny výše uvedené firmy mají společné to, že platící pacienty posílají do ordinací, klinik a nemocnic, které jim patří a které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Je čekání skutečné?

Výše uvedené jsou jen příklady. Ordinací a prostředníků, kteří přijímají platby od pacientů za rychlejší termíny, je více. A nejspíš jich i přibývá, protože časovou dvojkolejnost, kdy na řadu jdou rychleji platící pacienti, zatím nikdo výrazněji nepostihuje. Mohly by to přitom dělat zdravotní pojišťovny i krajské úřady.

I jen výše uvedené příklady stačí k dokreslení toho, že zpoplatnění objednání není ve zdravotnictví záležitostí jednotlivců ani nahodilým jednáním. Ve chvíli, kdy do něj vstupují zprostředkovatelé, začíná jít o systémový problém. Pokud ale jde o dlouhodobou strategii některých ordinací a klinik, znamená to, že některé čekací lhůty jsou vytvářeny uměle, aby byli pacienti svolnější platit? Vyloučit to nelze. Je ale jisté, že v řadě lékařských odbornostech dochází např. vlivem stárnutí běžné populace, ale i stárnutím lékařů nebo kvůli menší atraktivitě některých medicínských oborů k přetlaku poptávky nad nabídkou – pacientů přibývá, zatímco ordinací nikoliv. 

Nelegální praxe

Pacientů, kteří si za urychlení termínu a objednání na dva kliky rádi zaplatí, nemusí být, zejména ve velkých městech, málo. Pokud na řadu skutečně přijdou v objednaný čas, jsou asi i spokojení a určitě nebudou se svojí pojišťovnou řešit, zda platit měli, nebo ne. Natož aby se obrátili třeba na krajský úřad, který ordinace a kliniky může za nelegální poplatky pokutovat. To ale neznamená, že je platba za rychlý termín v pořádku.

Smluvní ani nesmluvní poskytovatel nesmí požadovat platbu za přednostní termín objednání (…) nemůže časově upřednostňovat pacienty, kteří zaplatili poplatek, na úkor ostatních, píše Adam Ander,
ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví, v nově vydaném metodickém stanovisku. A dodává, že to platí jak pro ordinace, lékaře a kliniky, tak pro zprostředkovatele zpoplatněného objednání. 

Jsou situace, kdy si lékař o peníze může říci, ministerstvo ale říká, že pokud ordinace platbu zavede, musí vždy umožnit i bezplatné objednání minimálně telefonicky a e-mailem. Navíc platícím i neplatícím objednávaným musí lékař nabídnout časově srovnatelné termíny. To znamená, že mezi platícím a neplatícím pacientem může být ve lhůtách rozdíl v hodinách, někdy dnech, ale dle metodického stanoviska nesmí jít o týdny nebo měsíce čekání navíc.

Přečtěte si také:

Otec u porodu, zrcátko u gynekologa, roční VIP program. Tyto poplatky lékaři neplaťte

Podobně jako ministerstvo hovoří i oslovená advokátka. Popsaný model (rychlý termín za poplatek, bezplatný termín za týdny či měsíce, pozn. red.) je pravděpodobně v rozporu se zákonem. Od 1. ledna 2026 je za to navíc výslovně stanovena sankce až jeden milion korun, připomíná Barbora Steinlauf, jež se specializuje na medicínské právo.

Zákaz vybírat peníze se podle ní vztahuje nejen na hrazenou péči, ale i služby s hrazenou péčí související, což je také objednání. Nic na tom nemění, že formálně existuje i to bezplatné, pokud jsou kapacity rozděleny tak, že platba prakticky podmiňuje dostupnost péče v přiměřené lhůtě. Rozhodující je faktický stav, dodává advokátka. A přiklání se k názoru, že ordinace, které volí dvojkolejnost, obchází zákaz vyplývající ze zákonů o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění.

Sporné platby mimo ordinační dobu

Česká lékařská komora (ČLK) i Sdružení ambulantních specialistů (SAS) ale míní, že přípustné jsou platby za objednání mimo ordinační hodiny kvůli konzultaci, poskytnutí druhého názoru nebo ošetření.

Princip ‚Zaplať si a půjdeš dřív‘, rozhodně není v pořádku. Natož když je mezi pacientem a lékařem zprostředkovatel. Jiná situace nastává, pokud třeba vytížený miliardář nechce u lékaře čekat, a tak se s ním dohodne na ošetření za předem stanovenou úhradu po ordinačních hodinách. V tom nevidím nic protizákonného, říká advokát Jan Mach, jenž je ředitelem právní kanceláře ČLK. Podotýká, že jde o službu, jež staví na ochotě lékaře odvést práci navíc a otevřít kvůli tomu ordinaci. Ze strany pacienta si ji nelze vynutit.

Jsou poskytovatelé, kteří platící pacienty objednají do běžných ordinačních hodin, to je špatně. Pokud je ale lékař přijme mimo ordinační hodiny, může si čas, který jim věnuje navíc, nechat zaplatit. Je to legální cesta, jak si přivydělat, domnívá se předseda SAS Zorjan Jojko.

Lékař a advokát ČLK se shodují, že platba za objednání je legální, i když následné ošetření mimo ordinační hodiny vykáže lékař zdravotní pojišťovně. Vyúčtovat péči pojištěnci, byť je přijat mimo ordinační hodiny, je nesmysl. Úhrada není za péči, ale za čas, který lékař pacientovi věnoval navíc, říká Jan Mach. Kardiolog Zorjan Jojko pak upozorňuje, že zkasírování pacienta i za ošetření by mohly pojišťovny i krajské úřady považovat za tzv. dvojí platbu, kdy za jedno ošetření platí lékaři pacient i pojišťovna. Za ni se lékař vystavuje riziku sankce až do výše jednoho milionu korun.

V placení termínu mimo ordinační dobu, když ošetření jde na vrub pojišťovny, ovšem nepanuje shoda. Za obhajitelné se dá považovat to, když pacient zaplatí skutečně nehrazenou službu (např. konzultaci jako samoplátce) a poskytovatel ji pojišťovně nevykazuje, nebo naopak když je péče vykázána pojišťovně a pacient neplatí nic, říká advokátka Barbora Steinlauf. 

Metodické stanovisko výslovně platbu za termín mimo ordinační hodiny nezmiňuje a zdravotní pojišťovny jsou ve stanoviscích zaslaných Vitalia.cz nejednotné.

Pojišťovny nejsou jednotné

Všeobecná zdravotní pojišťovna uvádí, že objednání mimo ordinační dobu je doplňková služba, kde je platba pacienta přípustná. Protože nijak neomezuje přístup ostatních pojištěnců ke zdravotní péči, vysvětluje mluvčí Viktorie Plívová.

Také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna píše, že vybírá-li lékař poplatek za přednostní termín bez ohledu na zdravotní stav pacienta, měl by být takovýto termín poskytnut mimo oficiální ordinační hodiny.

Pojišťovna RBP sděluje, že primárně kontroluje, zda její klienti dostali dostupnou a kvalitní péči, nikoliv to, jak byl stanoven termín ošetření. 

K posouzení, jestli v konkrétním případě opravdu dochází k rozporu se smlouvou, je nutné porovnat dostupnost stejné či srovnatelné péče hrazené pojišťovnou s péčí za přímou úhradu. Důležité je také zjistit, jestli poskytovatel nabízí placené termíny v ordinačních hodinách nebo mimo ně, říká František Tlapák, mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny. Popisuje, že případy, kdy se platí za rozdílné čekací doby, řeší opakovaně a OZP je považuje za závažný problém.

Hledání jakýchkoliv kliček odmítá Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Vámi zmíněná ‚dvojkolejnost‘ z pohledu nyní platné legislativy v pořádku není. Pokud se jedná o smluvního poskytovatele, tak platí základní premisa, že je povinen poskytnout péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění bez dodatečných finančních nároků za standardní úkony, sděluje mluvčí ZPŠ Petr Kvapil.